Přístupové doby jsou jedním z nejvíce určujících parametrů výkonu. Netřeba vysvětlovat, že čím rychlejší přístup tím rychlejší je získání informace. Výrobci uvádějí přístupové doby okolo 8-9ms. To je trochu klamání zákazníků. Protože tato doba v sobě nezahrnuje rotační latenci, která u 7200 ot disků činí přesně 4.166 ms. Programy vždy změří přístupovou dobu včetně latence a tedy skutečnou přístupovou dobu, která nás zajímá.

Přístupovou dobu jsme změřili hned dvěma programy. Oba ukázaly podobné hodnoty. Výsledkem je vcelku výrazný náskok disku WD, protože 1ms je velký rozdíl. Poslední graf ukazuje přístupovou dobu při přesunu hlaviček na krátkou vzdálenost. Zde už zaúřadoval nový Seagate.

Velmi důležitým ukazatelem výkonu je rychlost sekvenčního čtení a samozřejmě zápisu. S každou generací nových pevných disků se zde výkon citelně zlepšuje. Dnes testované disky si vedou opravdu dobře. O 4% vítězí v sekvenčním čtení nový Seagate. Stejná situace tedy opět 4% pro Seagate nastává i v testu sekvenčního zápisu. ´

Rychlost komunikace pevného disku s řadičem jsou právě naše označení SATA150 a SATA300. Koncové čísla označují předpokládané rychlosti. Tedy 150MB/s a 300MB/s. A jaká je realita? SATA300 disky nedosahují zdaleka 300MB/s. Oba vyrovnaně dosahují maximálně 190MB/s. Teorie je prostě hezká věc, ale realita v praxi je úplně jiná.

Další dva grafy ukazují skutečné  schopnosti disků při čtení změřené jiným programem. Na prvním grafu je vidět maximální rychlost, kde s 8% náskokem vítězí Seagate. Druhý graf ukazuje, kam je rychlost čtení schopna klesnout. Seagate zaznamená vzhledem k předchozímu výsledku větší pokles. Ale i tak je o 2% rychlejší než WD.