• Rychlost čtení - zápisu a přístupová doba

Začněme nejdříve několika teoretickými testy, většinou benchmarky. Vybrali jsme dva, které pro základní otestování a srovnání modelů úplně stačí:

• Rychlost čtení a zápisu

Nejdříve se podívejme na to nejlepší, sekvenční čtení a zápis:

Už jsme si zvykli na to, že udávané rychlosti, jsou skutečně víceméně teoretické a to slovíčko až, které je u nich uváděno, je tam skutečně správně. V praxi jsou ty rychlosti nižší. Je zajímavé, že v Crystal Marku jsme se k udávaným rychlostem 535MB/s a 480MB/s ani nepřiblížili. Pátrali jsme a v jiném benchmarku (ATTO), dosahuje disk výrazně lepších výsledků a to právě těch 500MB/s. Zajímavé. Možná bude nějaký kámen úrazu v tom, že tento disk používá asynchronní NAND čipy, zatímco třeba HyperX má synchronní.

Poněkud náročnější je 4K-QD32 nastavení dat pro čtení a zápis:

Zde už v rámci několika benchmarků jsou výsledky srovnatelné a V+200 se usazuje s malým odstupem za 120GB SSD Kingston HyperX a starší model V+100 nechává opravdu hodně daleko za sebou.

•  Přístupová doba (odezva)

Hlavní zbraní SSD je ale odezva, či přístupová doba. Zatímco u běžného HDD je to přes 13 milisekund u čtení, SSD mají přístup v desetinách milisekund:

Rozdíly mezi SSD jsou však v praxi stěží postřehnutelné, ale speciální SW to změřit dokáže, takže ty „velké“ rozdíly vidíte sami. Pohybujeme se v řádech setin, maximálně desetin milisekund! Naopak HDD demonstruje onen rozdíl technologií NAND pamětí a mechanického disku.

Podívejme se ale teď na praktické testy …