• A jak si vedou procesory ve hrách?

Výkon ve hrách je silně sledované téma, ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste běžný hráč, tak vám jakýkoliv současný procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3,2GHz+, udělá dobrou službu. Nicméně v kombinaci s výkonnější grafikou budou rozdíly někdy výraznější. Zda pro hratelnost většiny her nějak zásadní a poznatelné, to si nemyslím. Ale ano, v kombinaci s výkonným grafikami prostě budou už rozdíly měřitelné, tedy jen za určitých okolností (nižší rozlišení).

Současné hry bohužel však popravdě málokdy skutečně výkon CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 32 jádrové desktopové procesory byly ve hrách násobně výkonnější než 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co v současných hrách testujeme, není vlastně výkon samotného procesoru, ale to, jak hra výkon daného CPU skutečně používá. Je samozřejmě rozdíl, když třeba 100FPS máme s plně zatíženým 8jádrovým procesorem, nebo máme 90FPS se 16jádrovým procesorem, který je ale využit v dané hře jen na 60%.

• Realistické testy „herního výkonu“

Každopádně abychom potěšili všechny, máme také otestováno nízké rozlišení (1920x1080) s výkonnou grafikou (RX 6900 XT), což sice málokdo v reálu používat bude, ale máme to změřeno. Čím slabší grafiku použijete, tím více se smažou rozdíly mezi čipy i v tomto rozlišení. A naopak, pokud zvýšíte rozlišení, tak mezi procesory se budou rozdíly zmenšovat.

Co dnešní hry procesorově běžně využívají? Nejčastěji 8 jader a 16vláken dnes, některé starší a špatně optimalizované (a starší) jen 4, ale nejčastěji dnes je výrazněji využíváno čistě hrou 8 jader/16vláken. Pokud vás zajímá proč, tak proto, že většina her je multi-platformích a současná generace konzolí má jen 8jader/vláken, ta nová ovšem staví na RYZEN 7 3700 s 8jádry/16vlákny, takže využití 16ti vláken je dnes standardem.

Samozřejmě hry poběží i na méně, ale propad výkonu, zejména minimálních FPS bude znát a nebude to prostě tak plynulé. Současně musíte brát v potaz, že když na počítači se 4jádrovým procesorem budete mít kromě hry puštěno ještě něco jiného, i ten „herní“ výkon tím bude trpět, zatímco třeba se 16 jádrovým procesorem můžete v klidu hrát i s náročnou další aplikací běžící na pozadí. To je ten skutečný procesorový výkon, který vám ovšem dílčí herní testy prostě neukáží, tedy v kombinaci se slabšími grafikami.

Každopádně pokud budete hrát ve vyšším než FullHD rozlišení, tak rozdíly mezi moderními 6+jádrovými CPU budou velmi malé už ve 1440p a prakticky nulové ve vysokém rozlišení jako je 4K, kde je limitací výkon samotného GPU.

• Integrovaná grafika

Zajímavou novinkou u RYZEN 7000 řady AMD je stálá přítomnost integrované grafiky. Ne v samotném CPU čipu, protože nejde o APU, ale AMD integrovalo 2CU jednotky do I/O čipu, který se stará o výbavu a komunikaci. Integrovanou grafiku historicky nabízí také Intel ale je součástí monolitu. U „K“ verzí běžně, u „KF“ to iGPU vypíná. 

V obou případech nejde o nijak výkonnou grafiku, ani to není její účel. Jsou zde prostě hlavně proto, aby tam byly. Tedy spolehlivý „zobrazovač textu“ na monitor, který je součástí procesoru :). Díky tou nemusíte pro základní funkčnost PC osazovat grafickou kartu, vždy tam u AMD jednu máte. AMD ji ale velmi dobře vybavilo multimediálně, takže použití v HTPC je dobrá. Její grafický výkon pro hry apod. je ale hodně omezený. Intel není tak multimediálně zdatný, ale výkonově je to podobné.

Každopádně fakt, že má dnes i každý AMD RYZEN 7000X/7000 základní integrovanou grafiku, je nepříjemná zpráva pro Intel, který v tomto prvku měl doposud jasnou konkurenční výhodu, protože AMD mělo grafiku jen u levnějších a slabších APU verzí. O tuhle výhodu tedy Intelu v této generaci přišel. Podívejme se tedy na provozní vlastnosti …