• Voda patří do počítače! Průvodce světem vodního chlazení pro PC

Dnes se podíváme na úvod do problematiky vodního chlazení, protože pro vás chystáme novinky.

Voda a elektronika nejde dohromady? Inu, když se to dobře udělá, tak opak je pravdou. Dnes se tedy podíváme na stále aktuálnější téma ohledně možností vodního chlazení některých komponent počítače. Donedávna to byl velmi drahý koníček pro opravdu pár vyvolených. V poslední době se už ale cena komponent velmi snížila a ve velkém se rozmohly i tzv. All-in-one vodní sety, a proto jsem se rozhodl udělat dneska menšího průvodce do světa vodního chlazení a vysvětlit pár základních pojmů. Sám osobně funguji na kompletním vodním okruhu téměř rok, a jako dřívější vyznavač vzduchového pasivního chlazení, jsem byl nadšen „brutální“ silou vodního okruhu.

Dnešní první článek z mnoha plánovaných Vám více méně ukáže, jak se vodní okruh navrhuje a na co je potřeba si dát pozor a samozřejmě si také ukážeme, na co takový základní stavěný vodník může přijít, a jaké jsou další možnosti rozšíření.

Předem bych chtěl poděkovat za konzultaci firmě JSComputers, která v České republice prodává komponenty na vodní chlazení a samozřejmě poskytuje i poradenství. Do budoucna jsme se také domluvili na zápůjčkách komponent vodního chlazení na testy a recenze, stejně jako budeme spolupracovat s dalšími firmami a chystáme pro vás tedy spoustu zajímavostí a praktických článků z této oblasti ...

• Vodní chlazení vs "vzduch"

Drtivá většina dnešních uživatelů používá klasické "vzduchové" chlazení, což obnáší většinou hliníkový pasiv s ventilátorem. A není se čemu divit, pro většinu lidí je to dostatečný a levný způsob chlazení. Bohužel vzduch má své limity a nese sebou jednu bolístku a to jsou rozměry chladičů, které se neustále zvětšují, což sebou nese problémy ohledně instalace a samozřejmě problémy s kolizemi s jiným HW ve skříni jako jsou třeba paměti. Další nešvar je samozřejmě fakt, že vzduchový chladič, například na grafice nebo i procesoru ohřívá vzduch kolem sebe uvnitř skříně a pokud není zajištěn kvalitní průvan ve skříni muže snadno dojit k přehřátí okolních nechlazených komponent.

Vodní chlazení funguje na trochu jinak, ačkoliv se fakticky jedná také o vzduchové chlazení, je zde ještě jedno médium navíc. Základem jsou kovové bloky (většinou měď nebo hliník), ve kterých proudí kapalina, a ta velmi rychle odvádí teplo do radiátorů, kde je teplo pomocí ventilátorů odvedeno mimo okruh. Vodní bloky jsou velmi male a proto je ve skříni kolem komponent více místa, a také ohřátý vzduch se ve skříni tolik neakumuluje, ale je odváděn ihned mimo skříň. Samozřejmě je tu další nesporná výhoda ohledně kapaliny, která dokáže velmi rychle a účinně teplo odvádět a to má samozřejmě značný vliv na chladící výkon, který může velmi snadno dosahovat přes 1000W odpadního tepla, o čemž si dnešní sebelepší klasické vzduchové chladiče mohou nechat jenom zdát.

(Zde je krásně vidět jak malý stačí měděný blok chlazený vodou vůči klasickému vzduchovému chladiči.)

• Z čeho se vodní okruh skládá?

Základní vodní okruh se skládá z těchto komponent:

• Čerpadlo
• Hadice
• Šroubení – fitinky
• Bloky na CPU/GPU/mosfety atd.
• Radiátor
• Expanzka

• Jak funguje "vodní" okruh?

Vodní bloky odebírají teplo z komponent a předávají ho kapalině, která proudí v okruhu. Čerpadlo v okruhu zajišťuje, aby kapalina v okruhu neustále proudila do radiátorů, kde se voda ochladí a jde přes expanzní nádobu zpět do bloků.

Tento proces se neustále opakuje. Výhodou zmiňovaného chlazení je, že při dostatečné délce hadic a silné pumpě můžeme teplo odvádět i mimo prostor skříně, mimo místnost či dokonce mimo obytný prostor – fantazii se meze nekladou. A nutno říci, že vodní okruhy zdaleka nejsou jen doménou PC, ale své uplatnění nachází v různých verzích třeba v automobilech, v průmyslu dokonce i v jaderných elektrárnách ... všude se využívá toho, že kapalina rychleji a lépe odvádí teplo než samotný vzduch.