• Provozní vlastnosti a taktování

Ještě než se podíváme na závěr, řekněme si něco o provozních vlastnostech testované desky. začněme u spotřeby:

Ačkoliv má GAMING verze stejný základ jako GD65 s několika drobnými rozdíly ve výbavě, trochu nás překvapil rozdíl ve spotřebě, kdy je mezi oběma verzemi jasně měřitelný rozdíl v neprospěch GAMING verze. Zajímavé, ale pořád velmi dobré.  

Teploty dosahované na pasivech s deskou umístěnou v naší testovací sestavě, která je ve velkém bigtoweru s kvalitním chlazením, jsou kolem 40°C i v zátěži, což hodnotíme jako velmi slušné.

• Taktování

Deska sice není primárně zaměřena na taktování, ale rozhodně nemá v tomto ohledu výbavu nijak chudou. Nicméně je stejná jako u běžné GD65 verze. Takže nás příliš nepřekvapilo, že dosahuje podobných výsledků.

Deska má samozřejmě UEFI BIOS a pokročilé utility pro taktování a nastavování všeho možného přímo z prostředí Windows, takže vás většinou dnes BIOS už nemusí až tak zajímat. Nicméně BIOS je pěkný, přehledný a má se vše podstatné včetně pravidelných update od výrobce desky. Samozřejmě i podoba BIOSu a všech utilit odpovídá GAMING sérii. Samotaktovací utility OC Genie II dokáží samy procesor přetaktovat, nicméně v našem případě jen někam k obligátním 4,25GHz. To není špatné, ale ručním OC dosáhnete na vyšší hodnoty.

U námi testovaného kousku procesoru ovšem máme problém s jeho teplotou, která je zjevně způsobena tím, že Intel u našeho modelu použil teplovodivou pastu mezi samotný čip a pouzdro. Limitem (pro běžný provoz a stabilní chod) pro náš procesor i s výkonným chladičem NOCTUA je tak 4,8GHz při téměř 1,35V a s jeho dosažením nemá deska žádný problém. Ovšem je to stejné maximum, které je dosažitelné na téměř jakékoliv slušné Z77 desce. 

Shrnutí: MSI GAMING GD65 verze není ohledně OC možností a schopností o nic lepší, než původní GD65 verze. Tedy je stejně velmi dobrá, kvalitní a dobře vybavená.