|
GF 8600GT počátkem dubna ? V současnosti se zatím mluví o jediném grafickém čipu známém jako G84. G84 by měl být zástupce střední třídy. Z technických specifikací není nic známo, ale budeme-li vycházet ze zaběhnutých kolejí, kdy mainstreamová karta je zhruba polovičních parametrů, jako Highendová, tak by se dalo uvažovat, že 8600GT bude mít stejně neobvyklé počty paměti a velikost sběrnice, jako 8800, ze kterých vychází. Tedy v případě 8600GT by se dalo uvažovat o nějakých 384MB paměti a 192bit sběrnici. Pokud nVidia udrží i zajímavou cenu, pak by tyto parametry spolu s podporou dx10 mohly dát 8600GT velkou výhodu proti konkurenčním kartám ATI, kde pokud se nestane zázrak, tak vyrovnaná konkurence a nová řada mainstreamových ATI karet nebude zdaleka dostupná.  Výrobci se bouří proti diktátu nVidie Určitě jste si všimli, že všechny 8800GTX/GTS jsou jako udělané přes kopírák. Jediné rozdíly můžeme nalézt v podobě přelepu taktéž uniformního chladiče. Nvidia je známa tím, že výrobcům moc volnosti při konstrukci karty nedává. Na rozdíl od ATI, kde každý výrobce nasazuje klidně různé takty, různé paměti, různé chladiče a různém barvy PCB. Mnoha výrobcům se ale celá situace, kdy na 8800 nemohou udělat jedinou změnu pranic nelíbí. 
Výrobci tedy tlačí na nVidii, aby povolila výrobu různě taktovaných modelů a někteří výrobci tak mohli prodávat modely se zvýšenými takty, kdy by alespoň nějak odůvodnili vyšší cenu, proti levnější konkurenci. Nvidie nakonec podlehne o tom není sporu, ale to bude až v sobě , kdy se jí to bude hodit do krámu. AMD konečně na 65nm ! A je to tady. AMD napsalo další kapitolu do své historie a právě dnes 6.12. 2006 oficiálně uvedlo 65nm výrobu do praxe. Jako první přišly na řadu dvoujádrové athlony X2. V tabulce máte modely se kterými se v nejbližší době budeme potkávat.  Hned na první pohled nás u všech představených modelů zaujme fakt, že jsou udělány po 100MHz. Tedy například rozdíl mezi 4800+ a 5000+ není 200MHz jako u 90nm procesorů, ale 100MHz. Vlastně se dá říci, že ke všem frekvencím 90nm modelům X2 stačí přičíst 100MHz a dostáváte frekvenci modelu na 65nm. Lze tedy říci,že všechny zrychlili. Pokud se udrží i stejná cena mohlo by to být zajímavé.  Jaké přináší 65nm X2 novinky proti dnešním 90nm X2? Z technického hlediska žádné. Jedná se jen o zmenšené jádro. Tedy kromě změny ve frekvenci a snížení spotřeby nic nového zatím v případě X2 nehledejme. To má ale také výhodu zejména v tom, že kompatibilita se stávajícími sAM2 deskami je zajištěna – bude stačit jen upgrade BIOSu. Co se týká spotřeby, tak MD při uvedení svých procesorů se hondě nahlas pochlubilo jejich nízkou potřebou. Je známo, že oba výrobci měří spotřebu svých procesorů jinak. AMD se zaměřilo na spotřeb procesoru v klidu, což je celkem logické, protože málokterý domácí počítač běží neustále na plno. Bohužel AMD blíže neupřesnilo postup. Čísla AMD tak berte s rezervou. Nové 65nm X2 prý spotřebuje v klidu jen 7,5W, zatímco Core2Duo 14,3W. No, uvidíme jaká bude realita.  Dostupnost 65nm X2 má být okamžitá, tedy alespoň pro OEM výrobce počítačových sestav. Do běžného prodeje by se měly procesory dostat během ledna. Tedy vítej Brisbane v nejbližší době si nějaký ten nový 65nm X2 proklepneme v testu … Intel pokukuje po 32nm výrobě! Zatímco AMD se na 65nm teprve rozhlíží, Intel 65nm výrobou již déle běžně vyrábí. Žádným tajemstvím není ani to, že Intel již předvedl vzorky 45nm výroby. Ty bychom mohli vidět v reálu již v příštím roce.  Intel se však již dnes zabývá i 32nm výrobou. Podle prvních testů je to prý stále udržitelný vývoj zmenšování ještě nějakých 10 let. Platnost Moorova zákona lze udržet až do příchodu 22nm výrobního procesu, kam už se dostaneme na hranici možností křemíkové technologie. Další možností je pak již nanotechnologie. 32nm výrobního procesu bychom se mohli dočkat za zhruba 4-5 let. 22nm výrobního procesu pak podle nynějších odhadů kolem roku 2015. Obě data ale nejsou zdaleka tak vzdálena, jak se může zdát. Letošní výsledky dodavatelů polovodičů Analitická společnost iSuppli zveřejnila několik čísel, jak si vedli v letošním roce velcí dodavatelé polovodičů.  Proti loňským číslům jsou vidět velké posuny na trhu. Pozice Intel, který zaujímá jedničku na trhu se sice nezměnila, nicméně proti loňsku si Intel pohoršil o nezanedbatelných 11% tedy asi o 4 000 000 000 dolarů! Za skokany roku ze bez nadsázky označit AMD, které se z 15 místa vyšvihlo hned na 7! Nárůst 90,7% mluví sám za sebe. Do této hodnoty se ale započítává i výsledek firmy ATI, kterou AMD koupilo. Druhý nejlepší výsledek zaznamenala firma Elpida, ta se sice drží kolem 20 místa žebříčku, ale 88,9% nárůst tržeb jistě potěší vedení této firmy. Největší propady naopak zaznamenala například známá firma Infineon a již zmíněný Intel. Celkově však trh s polovodiči narostl oproti loňsku o 9%. O celých 29 000 000 000 dolarů. V tomto světle tak 11% pokles u Intelu je celkem hodně vidět a zajímalo by mne, co za tím stojí.
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|
