Fyzikální zákony neokecáte, můžete je různě obcházet, ale své hranice mají. Jedinou cestou je tyto hranice posunout.
To se týká hlavně výroby čipů. V současnosti jsou stále čipy vyráběny tak, že v podstatě za pomocí tenkého paprsku světla podle základního vzoru vypálíte do křemíkové desky samotou strukturu čipu. Jenže výroba je stále menší a menší a zanedlouho prostě ten světelný paprsek bude větší, než to, co potřebujeme, aby vytvořil. Obecně se má za to, že tou hranicí je asi 22nm. Na tento výrobní proces ale všichni rychle spěchají a tak je vývoj následujícího korku už hodně aktuální.
A opět je zde nikdo menší, než IBM, které oznamuje, že má asi řešení. Výzkumníci IBM přicházejí s technologií integrace DNA do nanoelekroniky. Zkrátka přišli na to, jak vyrobit za pomocí litografie a DNA miniaturní obvody, které se pak dají složit do větších celků. Nejlepší na tom je, že se to dá použít pro výrobu křemíkových čipů, jak je známe dnes. Tato technologie dokáže posunout možnosti výroby křemíkových čipů dále, než jak to dokážeme za pomocí současné technologie.
Nano útvary se vytvářejí sami za pomocí DNA molekul a chemickým reakcím různých řetězců. V různých kombinacích se to pak dokáže upravit do požadovaného tvaru a sledně to dále spojovat až do vytvoření větších celků. Tvořit se dají různé útvary různých tvarů o rozměrech 100 až 150nm. Nejmenší jednotky, ze kterých jsou tyto útvary tvořeny, mají rozměr kolem 6nm.
IBM si od této technologii dost slibuje a usilovně pracuje na vytvoření menšího, než 22nm výrobního procesoru. Na 22nm stále pracuje a to ve spolupráci se společností GlobalFoundries (AMD). Obě společnosti už spolupracují na 32-28nm, který má přijít ke slovu v následujících dvou letech. Intel již 32nm vyrábí, AMD jej bude následovat v příštím roce. Na poli grafik se pak aktuálně najíždí na 40nm a 32-28nm slibuje TSMC už na příští rok. Tímto tempem by tedy mohla nová DNA litografie os IBM, přijít velmi brzy vhod …
No znám pár lidí kteří by ty fyzikální zákony spíš ukecali k smrti než okecali, ale obejí se ve výrobě nedaj ale věřim že se možná určitými technologie dali(či dají v budoucnu) částečně ohnout (obejít).
Hranice kremiku neni v litografii samotne. Ta pujde zlepsovat. Je v samotne podstate kremiku. Konkretne ve velikosti molekul. Za dostatecne silnou izolacni barieru se povazuji 3 rady polovodicovych molekul. To u kremiku odpovida 4-5nm na vrstvu. Tranzistor ma tyto vrstvy 3, takze se dostaneme nekam na 12-15nm jako hranicni pro kremik. Neni ale vsem dnum konec. Jde o to, najit material, ktery kremik nahradi. Dnes se pro diskretni polovodicove vf prvky pouziva nejcasteji GaAs, nicmene u te je problem s vyrobou chipu.
no co já si pamatuju z přednášky držitele Nobelovky za fyziku u nás na fakultě, tak říkal, že pod 17nm není šance díky tunelovým efektům apod. problémům v přechodech uvnitř křemíku. No holt se bude muset vymyslet něco nového.
aby to neskončilo tak že se všichni pohrnou na 22, 28 - 32nm a
nakonec u nich dlouho zůstanem, pač projekt IBM nepůjde a žádnej mozek na nic lepšího nepříjde x)
muselo by se přejít na jiný materiál a to by byl sakra velký skok v ceně, do toho se nikomu nechce. Ono taky návrat k tomu, že poměrně pomalý počítač by byl asi za 50-100 000Kč by neuvítal ani zákazník.
myslím že celosvětová poptávka po počítačích by klesla na tolik, že by se nakonec všichni na tu novou výrobu vykašlali a dělaly by starší modely za 15 - 25 000 které se kupují
s tím jak je neekonomické, pomalé a chybné vyrábět čipy z křemíkui se mi jeví jediný důvod proč nevyužít dalších dávno vymyšlených rychlejších způsobů nutnost nejdříve vynalézt efektivní rychlý a masový způsob produkce nových technologií, s uhlíkem to asi nebude hned po křemíku, jsme nedávno objevili teprve jak rozmotat uhlíkovou nanotrubici.
O to bych se nebál že se vývoj zastaví, něco se najde. Jen to bude ze začátku drahé a né málo. Pro ukázku z trochu jiného soudku, vspomen jak byly SSD disky ze začátku drahé, ale už se to lepší a stává se z toho doplněk k HDD. Snad se časem dočkáme že to bude zajímavá alternativa/nástupce HDD. Hold nová technologie je drahá.
Presne tak. Diky tunelovym jevum by se pravdepodobnost chybneho otevreni tranzistoru mnohonasobne zvysila. Ve sve podstate by pak z toho vznikl 1 bitovy kvantovy pocitac, ktery ale nikdo neovlada Ne vazne. Pokud by se snizila teplota, tak by bylo mozne jit jeste nize, ale nedokazu si predstavit ze nez nastartujes pocitac tak spustis na pul hodiny kryogenni zarizeni a dostanes procesor do supravodivych teplot. Vzdy to musi byt reseni navrhnute k provozu za pokojovych a vyssich teplot. Pan profesor, ktery nas toto ucil ale upozornoval na materialy kombinovane s kremikem. Poukazoval zejmena na karbid kremiku, protoze ten umozni vyssi frekvence a snese vyssi pracovni teploty(radove stovky stupni celsia). Zaroven se da castecne implementovat technologie vyroby z klasickych kremikovych cipu. Nicmene je to porad ve fazi vyvoje. Pak je tady jeste cesta GaAs a jeji implementace pro vyrobu do monolytickeho integrovaneho obvodu. Dulezita je hlavne cena, za kolik jsou to schopni masove vyrabet.
davnejsie sa pisalo o vystrelovani elektronov. ze elektron ma dost energie po vystreleni aby sa odrazil prekazok. neviem ako sa ten princip vola ale bolo to na nejakom fore. mysli ze pctuning alebo podobnom.
jenom to posunuje zánik křemíku, a tím to brzdí nutnost rozvoje výroby dalších generací materiálů, ale snad už zapojí i křemík, když už byli schopní vytřískat nějaký užitek z DNA.
Ta technologie si jen bere příklad z biologie, není to živé. Aspon tak sem to pochopil. Na přichod živých věcí do PC si ještě počkáme a chvilka to rozhodně nebude.
S bakteriálními počítači se již experimentuje (Odkaz), místo kusu křemíku řeší úkol milióny upravených bakterií. Taková základní deska obalená nějakou plísní, to nezní vůbec špatně.
Chemicky rust vlivem pusobeni chemikalii. Nebezpecne na tom muzou byt snad jen ty chemikalie samotne. Nehledal bych v tom biologii, ale jen chemii. Nicmene pokud se pletu, tak me prosim opravte...
To je dalsi dukaz, ze vyvoj vyroby cipu se jen tak jednoduse nezastavi a vzdy se najde nejaka nova alternativa, protoze jsme teprve nazacatku a jeste na nas ceka nekonecne mnoho objevu o kterych se dnes nam ani nezda. Uz ted se vi, ze se jednou nahradi spoje v cipech metalicke za opticke anebo kdyz nas bude brzdit rychlost elektronu tak se proste pouziji urychlovace elektronu. Nektere tyto napady zneji silene, ale jak na ne prijde vhodna doba tak uz silene nebudou
Kvantovy procesor funguje na principu pravdepodobnosti vyskytu elektronu v ruznych energetickych vrstvach. Nevim, jak zajistit spolehlivost vypoctu tohoto systemu. V soucasnych procesorech jsou kvantove jevy spise na skodu(je to v podstate to, kdyz se prehriva procesor a system se stane nestabilni). Pokud tyto teoreticke kvantove pocitace, jak jsou definovany budou fungovat, tak to bude znamenat obrovsky skok dopredu, nicmene to nebude zase az tak jednoduche a bude mozne implementovat tyto "procesory" na trh s predvidatelnym stejnym chovanim? Jen takova uvaha....
Pri nejhorsim se 22nm vyrobi 64 jadrovy procesor .Kazde jadro bude mit 512 MB cache.Do procesoru se integruje 4 jadrova grafika se 4 GB pameti.Plus se do toho nacpou veskere mozne radice a logika.Mimo napajeni tam bude vse.Takze kompletni supervykonny pocitac bude mit rozmery 8x8 cm.5mm na tlousku.A Frekvence 800 Mhz bude stacit az nad hlavu.V pripade potreby zvyseni vykonu bude mit motheboard 3 sloty volne pro dalsi procery protoze na boardu nebude skoro nic potreba.Veskery software ktery neni masivne paralerni chcipne na ubyte.Je to jen ironie tak mi nezacnete hned nadavat.Jo,a k te grafice.2 jadra budou od Nvidia a 2 od ATI.Hydra uprostred
to sem zvědavej až budou 4jádrový integrovaný grafiky dnes sou integ. grafiky výkonově v low-low endu takže pokud by to tak šlo dál, nevím kolika jádrová grafika by musela bejt high-end ;-)
Dna strukturu.. hmm ty compi se začínáj podobat živejm organismúm. Múj sen mít doma robotickou služku, co mě uvaří a dojde pro pivo se začíná vyplňovat!
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!
Fyzikální zákony neokecáte, můžete je různě obcházet, ale své hranice mají. Jedinou cestou je tyto hranice posunout.
.
