• Preview: Deus EX: Human Revolution je strhující hra!

                                     - První dojmy z české verze a test výkonu grafik

Dohráno v české lokalizaci. Nový Deus Ex je počítačová hra, která se dotýká závažných témat. 

Lepší start letošní herní sezóny si snad ani nelze představit. Očekávané Deus EX: Human Revolution je ještě lepší, než jsme čekali. Včera odpoledne se mi podařilo po 25 hodinách v kuse dohrát jednoznačného aspiranta na nejlepší hru roku. Tahle hra se skutečně hraje jedním dechem. K dispozici jsem měl navíc už i českou lokalizaci, která je ve fázi veřejné betaverze (více o češtině do Deuse EX zde). Až na pár chybiček funguje skvěle a i český hráč, který se nechce okrádat o zážitek, protože ne všemu je v té angličtině snadno rozumět, si může hru užít naplno. Nutno říci, že hrát se to dá i bez ní, a příběh určitě pochopíte, ale prostě některé věci vám uniknou. Není to prostě mateřština. Kvalita české lokalizace je ale vysoko a i když bych ještě pár věcí a obratů doladil, rozhodně skvěle navazuje na předchozí díly.

A když jsme u toho - fandové předchozího Deus EX 2 budou nadšeni. Nový Deus Ex se naštěstí vyvaroval chyb, které se objevují u celé řady moderních pokračování starších her. Žádné zbytečné zjednodušování, či zkonzolovatění. Prostě to co se nám líbilo u druhého dílu, jde zde také. A právě i to, že tvůrci nepřipustili zničení této hry vnesením celé řady konzolových prvků a zjednodušení, stojí i za tím, že je tahle hra opravdu vynikající.

• Dojmy po dohrání?

Nechci zabíhat do detailů, protože to si nechám až na víkendovou recenzi, ale řeknu tohle. Deus Ex je naprosto strhující hra. Tak strhující, že obecný ukazatel kvalitní hry: „udělám ještě tohle a půjdu spát“, jsem nahradil „Dohraju to najednou, snad to nebude mít 100 hodin“. Takže po 25 herních hodinách, kdy jsem mimo hlavní dějové linie našel i spoustu vedlejších zajímavých misí, měl hotovo.

Nejen propracovanými herními mechanismy a tím, že si ke splnění misí a k postupu hry můžete vybrat z minimálně 3 rozdílných způsobů plnění a několika cest, ale hlavně příběhem. Ten je více než aktuální a více než se jen dotýká závažného tématu. Aneb máme právo si hrát na bohy? Na tuto otázku si budete moci zodpovědět v závěru hry, kde hra může skončit 4 způsoby, i když nepočítejte s koncem ala Mass Effect.

Samotné herní volby ovlivňují příběh jen málo. On je vlastně striktně lineární a jde víceméně jen o to, kolik vedlejších linií objevíte a jakým způsobem se nitky hlavního příběhu budou ubírat. Možnost volby tu sice je, ale ve výsledku na ní zase tolik nezáleží. Dojem z hraní to ale rozhodně nekazí a hlavně při opakovaném hraní bude hra o trochu jiná. A že si to určitě znovu zahrajete!

Samostatnou kapitolou je grafické a technické zpracování, které vzniklo ve spolupráci s AMD a musím říci, že takhle nějak by to mělo vypadat.