• Crimson Desert – TEST výkonu GPU, CPU a RECENZE

                                                    vizuálně působivého ambiciózního RPG

Tahle hra byla vždy tak trochu „černým koněm“, vždy byla ambiciózní, přeci jen za ní stojí tvůrci docela populární online hry Black Desert. A jejich styl se nezapře. Bohužel i tento nejnovější titul nese známé slabiny onoho tvůrčího teamu. Tou je značná stylová roztříštěnost, až přehnané množství neintuitivních herních designů a mechanik, a zejména tragikomická kvalita příběhu. Herní studio Pearl Abyss bohužel příběhy neumí a nová hra to jen potvrzuje. Což je tak trochu velký problém a škoda, protože Crimson Desert má být velkým příběhovým RPG. Původně sice byla hra vyvíjena jako MMORPG, v průběhu vývoje však došlo k zásadnímu přehodnocení a rozhodnutí, že ve finále půjde o single-playerovou záležitost. Bohužel právě ona roztříštěnost vývoje se na výsledku poněkud podepsala. I tak stojí za pozornost, zejména vizuálně působivým zpracováním, přičemž jde o další novou hru využívající zcela unikátní vlastní herní engine, a nikoliv tedy rozšířený univerzální UE5 apod.

Dnes se tedy podíváme, jak šlape na našich GPU a CPU. A jako obvykle si to zkombinujeme s rychlou recenzí samotné hry.

• Gameplay

Crimson Desert je tedy nakonec akční fantasy RPG ve velkém otevřeném světě (Pywel). Právě na jeho rozsáhlosti si tvůrci zakládají, kdy gigantická herní mapa umožňuje úžasné rozhledy na různorodé prostředím odlišné oblasti. A vše je plné měst, vesniček, kempů, nepřátel, NPC a činností. Kromě na zemi se budete hodně pohybovat i v oblačných výšinách. Pokud při hraní budete mít pocit, že prostředí nápadně připomíná MMORPG hry, akorát tedy bez ostatních hráčů, není to jen pocit.

Velká část hry je v základu koncipována jako MMORPG, nicméně běháte tam nakonec sami. A přes obří různorodou rozlohu, velké množství míst, NPC atd. rychle zjistíte, že vše působí jako umělé kulisy, kdy se tvůrci snažili vytvořit sandbox hřiště, kde si zábavu vlastně musíte hledat a dělat sami.

A tomu tedy odpovídá obří množství, činností a herních mechanik. Z drtivé většiny je hra tvořena „vedlejšími příběhy“ a činnostmi. Můžete mít vlastní dům, zahradničit, těžit, lovit, rybařit, závodit, hrát různé minihry atd. atd. opravdu působivé množství herního obsahu. Bohužel, to zásadní, tedy příběh je nejslabší složkou. A to přes fakt, že hra obsahuje vynikající cut scény, skvěle nadabované postavy se špičkovým hereckým obsazením. Jenže přesto všechno příběh nedává moc smysl, je nezajímavý, a hlavně většina textů působí, že jej psala halucinující AI. To vše umocňuje i dávkování a struktura všeho, kdy musíte vyloženě zoufale přežít prvních neuvěřitelně mizerných 8 hodin hraní, abyste se dostali k tomu dalšímu, co hra nabízí. Příběh i úvod do herních mechanik jsou tak během těch prvních hodin klíčové. Jenže se to ani trochu nepovedlo.

Těch prvních cca 8 hodin hraní je absolutně brutální nuda a frustrující zmatek. Příběh se jaksi odněkud vzal a nedává smysl, postavy ani trochu nezaujmou a velkou část doby tak tápete nechápajíc, co se děje, a hlavně proč se to děje. Ale především v těch mnoha špatně vysvětlených herních mechanikách tápete, co a jak kde tam máte vůbec dělat. Speciálně při mnoha prostorových hádankách, kterými hra disponuje. Přitom absolutně žádná z těch mechanik a vlastně nic, co tahle hra obsahuje, není originální. Crimson Desert je prostý a nezakrývaný mix mnoha známých her. Tvůrci však zcela selhali v tom, mnoho věcí prostě intuitivně zapracovat do fungujícího celku.

A to se týká i soubojů, kdy hra vyžaduje hodně dlouhé „učení se“. Což je škoda, protože souboje jsou vlastně hodně zábavné, kdy prakticky od začátku jste výrazně silnější než vaši nepřátelé a hra vás staví rovnou proti hordám nepřátel, které drtíte jak umělé vojáčky. Variabilita zbraní a výbavy sice není moc velká, stejně jako je omezená variabilita nepřátel, ale souboje jsou zábavné. Vaše kouzla a extra útoky dávají ten správný pocit „power play“. Bohužel nejde o RPG ve smyslu volnosti tvorby postavy. Ta je prakticky jasně daná. Kromě té hlavní, jsou tu ještě dvě unikátní hratelné postavy mající odlišné styly boje. Bohužel, žádná z těch tří herních postav není moc zajímavá a není mnoho důvodů mezi nimi přepínat. Snad jedinou náročnější stránkou hry jsou boss souboje, kterých je zde opravdu požehnaně. Tvůrci dokonce v jednom z updatů po vydání hry náročnost těch soubojů plošně snížili. Důvodem vysoké obtížnost je fakt, že všichni ti unikátní bossové vyžadují velmi specifický unikátní styl hraní a boje proti nim. A kvůli již zmíněné totální neintuitivnosti, byla tak hra více frustrující než zábavná. To spolu s poněkud neohrabaným ovládáním.

Bohužel je toho mnohem více, co se nepovedlo. Avšak to vypadá, že tvůrci budou pokračovat ve vývoji dál. A mohu konstatovat, že naše recenze už vychází po vydání několika updatů, které přinesly některé zásadní změny, a hlavně herní vylepšení. Takže je možné, že mnohé nyní vytýkané věci ještě doznají změn v dalších měsících. Včetně technických optimalizací, kdy hra už teď ale vypadá velmi působivě.

Jak to tedy běhá na našich PC?