• PREY - RECENZE hry a TEST výkonu PC:

                                     poctivá FPS hra a takový strašidelný „Half Life“.

Tahle hra opravdu hodně připomíná legendární Half Life. Jen o něco strašidelnější a s prvky RPG. Jedna z nejočekávanějších her letošního roku je tady a už ji můžeme dva týdny hrát. Konečně jsme ji dohráli, takže tu pro vás máme jak recenzi samotné hry, tak test výkonu procesorů a grafik v této hře.

• PREY aneb strašidelný Half Life?

Přirovnání této hry k Half Life jsou slyšet celkem často a musím uznat, že to opravdu není zcela od věci. Při hraní hry mě osobně několikrát přišel Half life na mysl, styl hry je v mnoha chvílích velice podobný. Single-player s ne vždy jednou přímou cestou, kdy můžete používat různé odbočky a musíte si hlídat výbavu atd. Nicméně PREY je v mnoha směrech a prvcích mnohem propracovanější. Má i RPG systém, má inventář, má možnost výroby výbavy, vylepšování výbavy i postavy a tak dále. Stejně tak je tady mnohem více příběhu, mnohem více misí, včetně vedlejších úkolů atd.

Je to poctivá single-playerová hra, kde ale místo prostého procházení z bodu A do bodu B se budete také vracet a odbočovat a tak dále. Prostředí vesmírné stanice je dostatečně variabilní, tím spíše, že se podíváte i do vesmíru. „Procházky“ mimo stanici jsou docela zajímavé. Všemu vládne poněkud ponurá a strašidelná atmosféra, protože zvláštní mimozemská rasa poněkud vyhlazuje obyvatele stanice. Příběh je ale pojat velmi nezvykle, což ovšem objevíte až v jeho samotném závěru :).

Nechci a nebudu dávat spoilery (protože příběh hry je největší měrou to, co vás u hraní této konkrétní hry drží), jen že na hře je znát, že na ni pracovali tvůrci DISHONORED série (stylově výtvarně i příběhově). Tedy ač je to do značné míry lineární single-player s příběhem, určité volby a rozhodnutí, která učiníte během hraní, mají vliv na lehce odlišnou podobu věcí a také závěr. Existuje totiž hned několik finálních závěrů hry, ke kterým se můžete dopracovat.

Pravdou ale také je, že ve hře zase tolik akce, jakou bychom si u akční FPS představovali, není. Navíc záleží hodně na vašem zvoleném postupu, přístupu k tvorbě postavy a volbu schopností, ale i výbavy. Můžete se celou hrou v klidu proplížit, nebo prostřílet apod. Nepřátel ve hře zase není tolik, i když „Mimic“ jsou zajímaví, protože se dokáží maskovat za různé běžné předměty. Avšak jakmile se dostanete k určitému typu vybavení, prvek strašidelnosti hry padá, protože o nepřátelích víte dopředu.

Zajímavý je inventář hry, možnost výroby výbavy i zbraní a také jejich vylepšování. Některé mají hodně zajímavé účinky a jsou poměrně originální v rámci FPS her vůbec. Celý systém ale není nějak zásadně z pohledu herního vývoje objevný, ale je funkční a rozhodně složkou hry, která zcela sedí stylu hry a zapadá na místo. K tomu máte možnost úprav schopností postavy, odemykání dalších, ale také modifikace schopností pomocí implantátů. Plně si tak můžete přizpůsobit svou postavu svému stylu hraní a soustředit se na posílení konkrétních věcí. Tomu odpovídají i nepřátelé.

Všechny prvky hry, od ne zcela lineárního průchodu hry, přes příběhové linie včetně řady vedlejších questů k nutnosti správy výbavy a schopností, výrazně PREY odlišují od řady podobných FPS her. Včetně Half Life, kdy PREY je sice podobný, ale mnohem propracovanější hrou v jednotlivých prvcích.  

Jak je na tom hra technologicky a s nároky na výkon?