• RECENZE: Česká hra BLACKHOLE

               připomíná zlatou éru plošinovek - a dá vám pořádně zabrat!

Poctivá "hopsačka", kterou by si fandové žánru neměli nechat ujít. Navíc vznikla v ČR.

Také často nadáváte na to, že hry už nejsou, co bývaly?! Že vývojáři ořezávají obsah až na kost, a ještě z toho vyrvou pár věcí, aby nám je dodatečně prodali? Že obtížnost většiny her představuje výzvu pro maximálně cvičenou opici s banánem v jedné a gamepadem v druhé ruce? Tak fajn, tady máte připomínku starých časů.

Česká hra BLACKHOLE od českého studia FiolaSoft, je nefalšovaná plošinovka se vším všudy a potěší v mnoha směrech. Hlavně oddělí "zrno od plev", tedy skutečné inteligentní hráče se "skillem" od těch, kteří už nejsou schopni bez navigační šipky najít směr v rovné chodbě. Dnešní recenze bude krátká, ale protože mám plošinovky docela rád, podíval jsem se hře na zoubek, i když to není hra, která by dostala můj herní PC s Eyefinity do kolen, takže snad odpustíte, že dnes vynecháme benchmarky :).

• Zlaté české ručičky?

Ačkoliv je naše země počtem obyvatel malá, v mnoha oblastech máme co nabídnout. Jednou z oblastí jsou i počítačové hry, kdy hned řada titulů zaujala světové publikum a přinesla mnoho věcí, které posadily na zadek i lidi z předních světových vydavatelských domů. Pravda, případ nového BlackHole to nebude. Tahle hra rozhodně na zadek neposadí nikoho, nicméně jako taková je ukázkou velmi poctivé vývojářské práce s viditelným důrazem na maximálně kvalitní výsledek, což je něco, co v současném herním průmyslu chybí drtivé většině vydávaných TOP AAA her.

Samotná hra je velmi jednoduchá. Oživuje žánr plošinovek, nepředělává jej, ale v pěkném originálním moderním kabátku, nám dává připomenout zlaté časy. Už od první "filmové" sekvence je vidět péče, kterou jinak obsahově až primitivně jednoduché hře, tvůrci věnovali. Výtvarně líbivé a originální vyvedení postav i prostředí, do toho úsměvný příběh s vážnou tváří s trochou napětí a záhady k řešení, vše naroubováno do jinak jednoduchého herního systému a prostředí.

• Zapoj hlavu!

Cože?! Přemýšlet u hraní hry?! Pro mnohé, zejména mladší ročníky, to musí být něco nepředstavitelného, skoro až zapovězeného, že o této hře mohou někteří uvažovat jako o herních 50ti odstínech šedi :). Ale ano, na přemýšlení skutečně mnoho z dřívějších her bylo. Testovaly vás a přinášely výzvu. Současné hry jsou ve velké většině bezduchá konzumace obrázků, dávající lidem často falešnou představu o jejich nadprůměrných schopnostech, dávajíc jim ocenění i za to, že se podívají směrem na nepřítele. U Blackhole se ale zapotíte. Už u čtvrté oblasti budou někteří hodně bojovat, aby ji splnili na 100%, a u dalších pak značně přituhne.

Přitom celá hra je vlastně triviální. V malém prostředí ovládáte postavičku, která může doprava, doleva a skočit. A to je vlastně vše :). Ano, to prostředí přidává zbytek. Obsahuje totiž speciální stěny, na které když kolmo skočíte, celá oblast se v tom směru otočí! To je důležité, protože jedině tak se dostanete na některá místa, kde jsou "Selfburny", které potřebujete sesbírat. Ale jsou tam také speciální předměty a další věci, které vám odhalí příběh v pozadí hry, či některé vtípky. V jednotlivých úrovních začne rychle přituhovat, objeví se překážky, jumpy a další věci, které příznivci plošinovek dobře znají. V tomto ohledu BlackHole žánr rozhodně nikam neposouvá.

Na plošinovku má ale hra dosti vypiplaný příběh, kompletní nadabování/namluvení a charakter postav. Nechci vám příběhu moc prozrazovat, jde o to, že je to jeden z hlavních důvodů, proč se u téhle hry snažit. Mimochodem opravdu oceňuji, že se tvůrci snaží hráče odměnit, když se hráč opravdu snaží. Přesto všechno není Blackhole rozhodně dokonalá.