Recenze: R.U.S.E.

– Strategické překvapení roku s originálním a špičkovým zpracováním

Dnes se podíváme na R.U.S.E., které je horkým kandidátem na herní překvapení roku 2010 …

Když už si člověk myslí, že vydavatelský kolos UBISOFT to s PC platformou nemyslí dobře, vydá tahle společnost unikátní PC hru, která využívá technologického potenciálu současných procesorů (za pomoci společnosti Intel) i grafik a to v originálním vizuálním zpracování a navrch i originálním zpracováním RTS z prostředí druhé světové války.

To je ve zkratce R.U.S.E., které nakonec dorazilo s několika měsíčním zpožděním proti plánu, protože na základě zkušeností uživatelů z betaverze, autoři hry hru vylepšili a dodělali a je to znát. Samozřejmě narovinu říkám, že tahle strategie nesedne každému, ale zase se bude líbit jiným, kteří jinak podobné válčení strategie moc nemusí.

• 2 světová válka z pohledu stratéga …

Celá hra je stylizována skutečně jako strategická bitva skoro až deskového charakteru. Jste postaveni do role začínajícího velitele, přičemž celá hra je při maximálním oddálení obrazu v podstatě strategickým a situačním plánem. Při maximálním přiblížení jste přímo na bojišti. Velkolepé a nic lepšího jsem na poli strategií nikdy neviděl. Zde se sluší dodat, že hra je uzpůsobena na ovládání dotykem a prezentována byla i na speciálním zařízení společnosti Microsoft, které má k dispozici jakýsi velký stůl, který funguje jako obří dotyková obrazovka. Škoda, že podobný luxus si asi moc hráčů dopřát nebude moci.

Hra se odehrává za 2 světové války, přičemž obsahuje hned několik států, za které si můžete zahrát. Každý z nich má odpovídající vybavení a to včetně zbraní, které třeba ve skutečnosti zůstaly jen na papíře. Hra je orientována hlavně na multiplayer, ale na své si přijdou i příznivci singlplayeru a nebo sólisti, kteří si mohou užít dosytnosti různých bitev proti AI, a kteří jsou i trochu budovatelé (jako já).

Singlplayer se podle mého hodně povedl. Autoři umě zkombinovali reálné události v reálných dobových prostředích s vymyšleným příběhovým koncem. Osobně musím říci, že k singlplayeru nemám výhrady a myslím, že hra by si zasloužila nějaké to DLC, které by se zaměřilo podrobněji na jednotlivé etapy 2svv. Potenciál je tu ohromný.

Já osobně se čistě ve válečných strategiích příliš nevyžívám. Raději mám budovatelské strategie a podle toho hraji i ty ostatní. Jinými slovy, vyznávám poměrně defenzivní a obranný styl hraní na jistotu, než rychlý ofenzivní styl, kdy třeba multiplayerový souboj je záležitost na pár minut. Proto mě více baví hrát s počítačovým protivníkem, než s člověkem, který pár minut po začátku hry, kdy já si pěkně stavím domečky a rozmýšlím postavení opevnění, on už na mě útočí s vojáky. Prostě nuda :). Proto jsem se RUSE obával, protože to rozhodně přehršlem budovatelských možností neoplývá.

Byl jsem ale příjemně překvapen jak singlplayerem, tak bitevními mapami, protože většina se dá hrát stylem, jaký hráč skutečně chce, aby se bavil, jinými slovy lze hrát více strategiemi. U jednotlivých bitevních soubojových map si lze nastavit chování protivníka včetně toho, že bude hrát třeba také pozičně, pokud chcete atd. Jinými slovy, tahle hra nabízí pro každého přesně to, co chce. Ničím dalším nejste omezeni. Jednotek můžete mít, kolik chcete a že jich může být na mapě opravdu ohromné množství. I pak neztrácí hra šťávu a je to opravdu o strategii a o vybudování a udržení si převahy, i když ani početní převaha nemusí být klíčem k vítězství.

To by samozřejmě nebylo možné, bez pečlivě vyvážených herních prvků, tak aby každý měl šanci. Přesto se autorům povedlo udělat jednotlivé národnosti s opravdu výraznými rozdíly a tak i zde si můžete vybrat podle toho, jaký typ boje vám vyhovuje.

Podívejme se tedy na herní mechanismy a herní náplň podrobněji …