|
Strana 2 z 4
- Spec Ops: The Line - Gameplay
Jak už bylo řečeno, hra je stylově Call of Duty. Herně očekávejte přísně lineární průchod hrou v poměrně "uzavřených" lokacích. Při jejich průchodu se čas od času spustí nějaký ten předem připravený skript a vysype se na vás určitý počet nepřátel (v přesile), které musíte zlikvidovat.Jinými slovy, herně není Spec Ops: The Line ničím zvláštní a všechny herní prvky opisuje z jiných her. Krycí systém jakoby z oka vypadl Gears of War, rodící se nepřátelé nabíhají do ran jako v Call of Duty atd.
Co trochu hru odlišuje je občasný skoro nedostatek nábojů, pokud hru hrajete stylem Rambo. Pokud se budete krýt (což je na vyšší obtížnosti naprostá nutnost, včetně precizního házení granátů), je nábojů dost. Nést sebou můžete realisticky jen dvě zbraně a ve hře jich je několik, které můžete sbírat. Mezi mé nejoblíbenější patřily P90 a Desert Eagle :). Zbraně mají ale potlačené realistické chování, opět se podstatněji liší pouze účinností na různou vzdálenost, přesnost a minimální rozptyl mají téměř stejný.
Co však hru snižuje po stránce hratelnosti nejvíce, je umělá inteligence nepřátel. Tedy spíše její klasická absence. Nepřátelé mají jasně naskriptované body, kde se rodí (občas je můžete i vidět se klonovat) a trasy, kudy běží. Stačí tedy namířit na určité místo a v klidu vystřílíte celou jednotku na jeden zásobník. Obtížnost hry spočívá jen v tom, kolik toho vydržíte a jak moc AI podvádí (ví přesně, kde jste zalezlí). Nutno dodat, že obtížnost hry na vyšší úrovně je vysoká, ale bohužel hlavně v předskriptovaných scénách, kdy se vám na nejvyšší obtížnost jaksi nedaří proběhnout pod palbou, jak ale hra vyžaduje.
Ovládání hry je evidentně konzolové. K dispozici máte většinu doby dva parťáky, kterým můžete přes jediné tlačítko dávat povely. Na vyšších obtížnostech se ale projeví stejný nedostatek AI, jako mají protivníci. Takže vaše spolubojovníci běhají před hlavně nepřátel jako slepice a často si tak mnoho úseků zopakujete, protože vaši spolubojovníci nejsou nesmrtelní a hra vyžaduje, že musí přežít.
Samozřejmě nechybí klasické akční momenty se souboji za jízdy s vozidly, za letu vrtulníkem, či sniperské závody apod. Bohužel během všech těchto parádiček máte neustále pocit, že bojujete proti panákům. Působivost lokacím dává jen neotřelý nápad s umístěním celé hry a solidní namluvení/zvuková stránka. Autoři se také nebojí ukázat hodně násilí a počítám, že tato hra na dobré pověsti NATO/USA vojáků v oblasti Blízkého východu nepřidá. Otázka je, do jaké míry to byl záměr autorů, a jak moc nad tou zcela nevojenskou fikcí (z vojenského hlediska by se věci takto odehrávat ve skutečnosti nemohly), co zplodili, přemýšleli. Moralizování a celý příběh je totiž poněkud zmaten a občas to budí dojem, že hra je trochu protivojenskou propagandou a účelově vykresluje vojáky zajišťující pořádek a bezpečnost (při krizové situaci) jako vraždící monstra, kteří jdou po krku i sami sobě. Příběh hry rozhodně je poměrně zajímavou psychologickou fikcí, možná zajímavější, než samotné hraní hry, které není až tak záživné, jak by si možná zasloužilo ...
A jak je na tom hra se zpracováním a náročností na vaše PC?
|
)
)
)
)
)
