|
Strana 2 z 4
- Toshiba AC100 – Design, konstrukce a výbava
Celé tělo je plastové vyvedené v kombinaci matného šedého plastu s texturou v podobě jakési mřížky, který doplňují poloprůsvitné doplňky ve žluté barvě. Tuto kombinaci narušuje jen tradiční stříbrné logo výrobce (staré snad jako výrobce sám) zdobící horní stranu víka. Stejnou žlutou barvou jsou provedeny i popisky na klávesnici (dle mého názoru velmi povedená kombinace).
Jak nízká hmotnost přístroje napovídá, nedočkáme se žádného masivního vnitřního vyztužení šasi, je tak poměrně na poměry netbooků měkké, avšak díky minimální hmotnosti se smartbook výrazněji nekroutí ani při uchopení za roh, takže proč ne…
Konstrukce je klasická a po odklopení víka se nám naskytne pohled na ovládací prvky, jimiž je klávesnice QWERTZ rozložením a českými znaky. Klávesnice je však uzpůsobena pro požitý operační systém – místo kláves F1-F12 najdeme funkční klávesy pro ovládání systému, stejně tak jsou modifikována „windows“ funkční tlačítka. Celkově hodnotím klávesnici jako na rozměry přístroje jako velice pohodlnou a prostornou. O co více prostoru se dostalo na klávesnici, o to méně zbylo na touchpad, ten je proto výrazně širokoúhlý naskládán až u spodního okraje. I přesto se touchpad používá příjemně, jen by mu neškodila větší senzitivita, s jejímž nastavováním operační systém jaksi nepočítá.
Co se konektorové výbavy týče, tak levou stranu okupuje slot pro přídavné úložiště v podobě SD katry, audio konektoru pro sluchátka či přídavné repro. Posledním obyvatelem této strany je plnohodnotný HDMI port (tedy s využitím nejen jako video výstup, ale i pro přenos zvuku).
Pravá strana pak obsahuje klasický USB konektor pro připojení externích zařízení, miniUSB konektor který slouží pro propojení Toshiby s klasickým PC, konektor pro AC adaptér a zámek kensington pro připoutání notebooku.
Poslední slot, který AC100 obsahuje je slot pro SIM kartu ukrytý pod baterií. Výbava je tedy poměrně chudá, nenajdeme ani klasický LAN atd.
Jak už bylo zmíněno tak srdcem AC100 je procesor nVidia Tegra 250, ten má dvě jáda pracující na frekvenci 1GHz a je postavený na architektuře ARM (tedy nepodporuje standard x86). Chipsetová sada Tegra spolupracuje s grafickým jádrem označovaným „NVIDIA Ultra Low-power GeForce Graphics“ (umožňující přehrávání i v 1080p) a to vše je spojeno do jednoho čipu Tegra 2. Paměť RAM 512MB DDR2 800MHz se zdá na první pohled poněkud nedostatečná, ale vzhledem k použitému operačnímu systému dostačuje a je možné jí doplnit na celkový 1GB. Pro naše data a operační systém je použit SSD disk o velikosti 16GB, nutno ale říci že se jedná o disk ne nepodobný těm, které jsme mohli vídat v prvních netboocích a bohužel trpí stejnými bolístkami v podobě nízké přenosové rychlosti (přenosová rychlost při kopírování PC-smartbook cca 6MB/s). Rozšíření úložného prostoru je možné pomocí SD (SDHC, MMC) paměťové karty.
Do obou pamětí je možné přistupovat stejně, jako je tomu u mobilních telefonů pomocí datového miniUSB kabelu a funkci mass storage.
Konektivitu s okolí je mimo zmiňovaného kabelu zajisťují výhradně bezdrátové technologie. A to wifi a u námi testovaného modelu integrovaný 3G modem, chybí však bluetooth, který by se v zařízení tohoto druhu určitě neztratil.
Zobrazovací jednotkou je 10,1“ LCD TN technologie s LED podsvícením, lesklou povrchovou úpravou a rozlišením 1024x600 pixelů. Kvalitou podání obrazu se mi zdá subjektivně na úrovni většiny dnešních netbooků. Pozorovací úhly jsou poměrně dobré, kontrast a podání barev (snad vyjma černé) díky lesklé úpravě kvalitní. Hned nad displejem najdeme objektiv integrované webkamery s mikrofonem. Kamera má rozlišení 1280 x 1024 pixelů, avšak kvalita výstupu není příliš dobrá.
O zvuk se mají starat dva stereo reproduktory zvučící přes perforace ve spodním krytu. Repráčky mají však docela mizerný zvuk a lepší tedy na nějakou na zvuk náročnější aktivitu sluchátkový vystup.
|
)
)
)
)
)
)
