Akasa Zen - zpracování, chlazení

Základní představení skříně máme za sebou. Podívejme se tedy na celou skříň podrobněji. Začněme vnějším plastovým krytem.

Ten je pevný, a bohužel zcela zabraňuje přístupu vzduchu do skříně. Zde výrobce mohl zapracovat účelněji. Zajímavým detailem je ono průhledné plexi orámování. Celou skříň to odlehčuje. Celý plast jde celkem jednoduše sundat, stačí odcvaknout.

Z druhé strany je vidět zpracování tlačítek i předního panelu s USB a zvukovým výstupem a samozřejmě záslepek, kdy se na skříni nachází i jedna vyklápěcí, za kterou lze schovat mechaniku a nic tak nebude rušit vzhled skříně.

Přední USB jsou schovány za sklopnými dvířky. Manipulace s nimi je jednoduchá, nicméně při otevření i zavření vydávala celkem nepříjemný zvuk drhnutí plastů a to zrovna dobrý pocit při manipulaci nedává. Nicméně svůj účel jistě splní. Velká tlačítka start i reset jsou jistě vítána.

Na samotné konstrukci počítačové skříně není až tak co zajímavého. Po odstranění předního plastu vidíme standardní konstrukci. Záslepky před šachtami je nutno odlamovat (jednou provždy). Dobře zpracovaná je mřížka před ventilátorem a to v předu i v zadu - velké mřížkování.

Zajímavým detailem je oplastování povrchu držáku zdrojů. Bohužel ale montáž některých zdrojů s vystouplou mřížkou chladiče je skutečně na doraz, ale zdroj se alespoň neodře.

Pokud se zaměříme na samotné řešení chlazení, tak jasnou přidanou hodnotou jsou právě dva 120x120mm ventilátory. Ty jsou kvalitní, ale na plné otáčky jsou slyšet - ovšem také hodně foukají. Na lze je snadno regulovat, mají 3pinová připojení.

Nicméně při pohledu na chlazení jako na celek, musíme trochu kritizovat. Přední plast brání přístupu vzduchu a spodní malý nasávací otvor celou situaci s těží zachrání. Celkově chlazení nepomůže ani perforace a platový nástavec windtunelu v bočnici. S dnešními chladiči a procesory je toto přežitek a věc, co spíše narušuje celkový průtok vzduchu skříní.