|
Strana 2 z 7 Chlazení, taktování a životnost …. Mnohé z vás určitě napadne, zda chlazení také neovlivňuje životnost polovodičů - v našem případě tedy například procesorů. Pokud jste pozorně četli výše, tak vás logicky napadne, že ano. 
Asi nejpochopitelnější ze všech dějů, které se uvnitř polovodičů odehrávají, je děj, kdy při zahřívání dochází k porušení pravidelnosti krystalických mřížek a k uvolňování elektronů z jednotlivých atomů. Ten děj je neustálý – základní chemie. Samozřejmě teplota ovlivňuje rychlost této elektrochemické reakce. Čím vyšší teplotaà tím nižší životnost, protože rychlost reakce roste. A tedy pokud to budeme brát do důsledku, tak čím horší chladič, tím vyšší teplota a tím nižší životnost procesoru. Bohužel se mi nepodařilo zjistit, jakou má procesor vůbec životnost. Ale sami výrobci uvádějí, že například snížení teploty procesoru o 10°C prodlouží jeho životnost dvojnásobně. Určitě bych nepanikařil, když máte na procesoru s boxovaným chladičem 55°C. Výrobce vám to takto dodal a musí být zaručena funkčnost nejméně po dobu záruky. Praxe ale ukazuje, že je to mnohem více, než ony záruční roky. 
Například takové taktování je něco, čeho se právě mnoho lidí obává z důvodů snížení životnosti. Pokud bychom trochu pouvažovali, tak za situace, kdy při stejném chlazení nataktujeme procesor a dojde ke zvýšení teploty, taktováním životnost snížíte. Pokud ale použijete lepší chladič, teploty zůstanou stejné ne-li nižší, pak naopak získáte výkon a ještě zvýšíte životnost procesoru. Doufám, že mě tady nebude tahat za slovíčka. Při dobrém chlazení a dodržení pravidel tedy nemůžete taktováním nic zkazit. Je však nutné mít na zřeteli, že pokud výrobce výslovně nedává na taktování záruku, pak je jakákoli taková činnost porušením záručních podmínek, a tedy ji provádíte na vlastní riziko a s plným vědomím následků. 
Pokud bych měl uvést příklad ze života,tak v poslední době se začínají vyskytovat ve větší míře fatální poruchy starších Athlonů. Z ničeho nic prostě procesor dopracuje. To je završení oné elektrochemické reakce popsané v první části článku. Většinou to má podobné průvodní jevy. Majitel má Athlon při stáří více jak pěti let. Krátce po zakoupení ho nataktoval a provozoval na tehdy dostupných chladičích, které zdaleka nedosahují výkonů a kvalit dnešních chladičů. Samozřejmě teploty nad 50°C nebyly výjimečné a při dlouhodobém provozu tedy došlo až k jeho zničení.Rozhodně to nemá být strašení lidí. Ale jelikož se to jen v mém okolí stalo v krátké době v sedmi případech, při podobných konfiguracích a průvodních jevech, pak to není náhoda. Náhoda to není proto, že v tak krátkém časovém úseku se to stalo vždy u jiných revizí, výrobních sérií a dokonce i typů. Je to spíše dlouhodobý důkaz toho, co se stane, když budete polovodič provozovat na vysoké teplotě. Berte to tedy jako důkaz, že chlazením se vyplatí zabývat, a to i přes to, že dnešní chipy by na tom měly být kvalitativně lépe díky pokročilejší a kvalitnější výrobě. Jak vypadá takový zničený procesor můžete vidět na obrázku. Je tam dobře vidět prasklina na jádře. Teplotní rozmezí …. Minule jsem také neuvedl, v jakých mezích je dobré udržovat teploty. Hranice nejsou přesně stanoveny. Navíc budou u každého chipu a u každé součástky jiné. Co se týká teplot procesoru, tak za vražednou teplotu se považuje hodnota kolem 70°C. To už je opravdu značné riziko a výrazné snižování životnosti. Za rozumné teploty považuji do 55°C v zátěži. To není u většiny i u těch velmi výkonných procesorů problém dosáhnout. Samozřejmě bohužel existují procesory, spíše jejich revize, u kterých je toto těžce splnitelná hodnota. Tím jsou nechvalně známé například první kusy Intelů s jádry Prescott. 
U grafické karty je to složitější. Nejsou výjimečné i teploty kolem 100°C. To je ovšem dle mého názoru opravdu na hranici snesitelnosti. Ale výrobce to takto dodává a opět musí zaručit fungování po celou dobu záruky. U chipsetu záleží na užitém chlazení, ale například u nVidia nForce 4 dochází k zatuhávání systému okolo 65-70°C. Za rozumnou hodnotu bych považoval 40-50°C. 
Teploty pevných disků je kapitola sama pro sebe. Každá značka má skoro u každého modelu jiné provozní vlastnosti. Momentálně je situace asi taková, že starší Maxtory a Seagate jsou nejtopivější. Naopak za velmi chladné se považují Western Digital. Situace se s nově příchozími modely poměrně rychle mění. Doporučené teplotní rozmezí, které je dobré udržovat, je do 40°C v zátěži. Se zvyšující teplotou nejen že klesá životnost, ale hlavně se zvyšuje riziko chyby při čtení, či zápisu. Určitě nedoporučuji teploty nad 50°C.
|
