• Interiér

Po odkrytí skleněné bočnice se naskytne náhled na celé uspořádání vnitřku skříně. V levé dolní části je místo pro základní desku a na ní je pozice pro napájecí zdroj. To je asi největší rozdíl vůči podobným skříním, kde je zdroj pod deskou. Napravo od desky jsou pak dvě pozice pro 2.5“ pevné disky. Výrobce však umožňuje do skříně dokoupit dvě šachty umožňující rozšířit kapacitu až na čtyři 3.5“.

Z druhé strany skříně už moc místa opravdu nezbývá. Na kabeláž zde máme mezeru 15 mm, je tedy nutné si kabeláží trochu pohrát. Ohledně disků, jsou zde další dvě pozice pro 2.5“ na plech z druhé strany základní desky. Celkem tedy můžeme do skříně umístit čtyři 2.5“, po dokoupení šachty další čtyři 3.5“ disky. Na takto malou skříň celkem úctyhodná kapacita.

Pokud jde o instalaci kabeláže, není až tak jednoduchá. Sice zde máme spoustu míst, kudy lze kabely protáhnout, jsou zde suché zipy ale mezi plechem a bočnicí je jenom cca 1,5 cm mezera. Já osobně bych ještě tak jeden centimetr přidal. Ovšem pokud si s tím dáte tu práci a budete tomu věnovat o něco více času, není problém ani zde udělat opravdu hezký cable management.

Pokud jde o vnitřní proud vzduchu, skříň v základu pracuje v takzvaném přetlakovém režimu. To znamená, že vzduch je do skříně vtlačován větší silou, než je z ní následně odsáván. Vzduch tedy samovolně uniká ven ze skříně i dalšími perforacemi. Pokud byste chtěli mít onen tok vzduchu vyrovnaný, doporučuji osadit ventilátor v pozici pod zdrojem.

Podívejme se tedy na to, co se dá do skříně namontovat a jaká je v praxi …