• Grafická karta a testy

Balení ASUS PRIME edic má jednotný design, samozřejmě odlišený jen povinnými prvky NV nebo AMD značení a grafiky. Jde o „základní“ modelovou řadu nereferenčních variant ASUS, co znamená, že je i cenově dostupnější, než třeba TUF či ROG modely tohoto výrobce.

Potěší tedy fakt, že PRIME nejsou nutně přerostlé. Stále ale nejsou malé. RTX 5070 Ti verze má rozměry 126x50x306mm, například ta Radeon RX 9070 XT varianta PRIME pak 130x50x312mm. Fyzicky bezpečně poznáte od sebe obě tím, že se liší v provedení napájecích konektorů. NV spoléhá na jí prosazený nový standard 12vhpwr 16-pin konektoru, který dokáže až 650W, i když je fyzicky menší než klasický 8-pin pro těch dosavadních 150W. jak víte, ne vždy to ovšem nový konektor ustojí. Naštěstí RTX 5070 Ti je o něco úspornější a netlačí věci tak na limit, takže míra selhání konektoru u nich je zanedbatelná ve srovnání s náročnějšími NV kartami. Ty klasické starší konektory nadále používá AMD, i když dalo výrobcům nereferencí možnost klidně použít i ten novější standard u nereferenčních modelů. ASUS však u RX 9070 XT PRIME použil ony starší 8-piny a to rovnou tři. ASUS nabízí možnost i lehce zvýšit TDP u PRIME OC edice pro taktování, ovšem v základu má PRIME RX 9070 XT OC z výroby 317W a PRIME RTX 5070 Ti OC má 300W.

Karty mají ovšem ještě přepínač BIOSu. Je zde ale kvůli hlučnosti, kdy mezi OC a SILENCE režimem se jinak takty neliší. Ovlivňují tedy pouze nastavení profilu (množství otáček) ventilátorů, tedy teploty GPU a celkovou hlučnost. Neliší se překvapivě v oblasti výstupů, kdy ASUS obě PRIME verze vybavil 3x DisplayPort 2.1a a 1x HDMI 2.1b. Hlavní slot karet má v obou případech 16-linek PCIe 5.0.

Samozřejmě se karty liší SW podporou, kdy AMD a NV mají odlišnosti ve výbavě, i když řadu věcí řeší ve výsledku podobně a to zásadní mají obě. AMD je celkově univerzálnější svým přístupem, kdy více dbá na obecné standardy, zatímco NV si hraje hlavně na vlastním písečku a leckdy záměrně jde proti průmyslovým standardům. Souboj s některými ovšem prohrála, například AMD FreeSync (alias AdaptiveSync) je dnes standardem, zatímco GSYNC zůstalo jen prázdným pojmem, protože prakticky 99,99% monitorů má jen FreeSync a logo GSync je tam jen proto, aby NV "vypadala dobře". Samozřejmě obě firmy mají vlastní řešení Frame Gen technologií a inteligentního upscalingu, kdy AMD s poslední verzí svého FSR výrazně srovnalo krok s NV a jejím DLSS, které bylo poslední roky v řadě věcí napřed. Nyní to už neplatí a z pohledu běžného hráče jsou kvalitativně a přínosem zcela srovnatelné. Stále by ovšem obě tyto technologie měly být jen doplňkem a možností nikoliv nutností. A zapnutí DLSS/FSR rozhodně nenahrazuje skutečnou optimalizaci her apod. Speciálně u výkonných karet byste dokonce neměli mít vůbec důvod „berličky“ jménem FSR/DLSS zapínat a karty by měly mít dost výkonu na nativní rozlišení se vším všudy. Velkým vylepšením prošla multimediální výbava a kvalita encodingu pro streamování apod, kdy AMD dnes dosahuje i lepších výsledků (streamování), a hlavně méně problémů než NV. Jejím hlavním trumfem zůstává uzavřené CUDA prostředé a jeho podpora u řady aplikací, kde má výpočetně navrch proti univerzálnímu OpenCL, které podporuje primárně AMD. Nicméně to platí jen mimo hry, ale je to asi hlavní rozdíl a důvod pro některé uživatel dávat dnes NV stále přednost, protože jsou zvyklí na určitou aplikaci a vědí, že tam dosahují lepšího výkonu apod. Z hlediska hráčů a tedy čistě herního a běžného multimediálního nasazení grafikých karet, ovšem moc rozdíly nejsou, jde tedy hlavně o přístup obou firem a zejména ceny, za které ten konkrétní herní výkon jednotlivé karty nabízí.

• Testovací sestava osahuje:

Testujeme tři základní rozlišení, tedy 1920x1080, 2560x1440 a 3840x2160 (u slabších karet bez testování v náročném 4K) Všechny hry v maximálních detailech a pokud není řečeno jinak tak v nativním rozlišení (tedy bez FSR či DLSS, které rozlišení dynamicky snižují). Samostatně jsou pak testy s aktivním Ray Tracingem. U všech karet je také aktivní AMD Smart Access Memory alias Resizable BAR, který je u AM5 platformy zapnutý ve výchozím stavu automaticky. Samozřejmě tato technologie má přínos různý u AMD i NV či Intel karet. Přecházíme na kompletně novou testovací sestavu, některé nové hry, nové všechno, takže starší výsledky ze starších článků a testů nejsou „porovnatelné“ s těmi novými v grafech, protože vznikaly na odlišné sestavě.

Kvůli zjednodušení a přehlednosti grafů uvádíme jen hodnotu průměru FPS, který je vypočítám průměrem tří měření karty ve stejné 120 sekundové sekci hry. Nastavení a vše jsou pro všechny testované karty stejná. Ve výběru her se zaměřujeme, pokud možno na hry postavené na různých herních enginech, netestujeme několik her na stejném engine. Takže jak si vedou naše karty v praxi?