Kompletní vlastní design PCB karty slibuje i rozdílné provozní vlastnosti proti referenční verzi. Teď je otázka, zda je to lepší, nebo horší. Podívejme se:

Rozdíl je skutečně minimální, pokud jde o spotřebu. Při vyšších frekvencích a vyšším výkonu je Formula jen o chlup žravější než referenční verze.

Nás ale zajímají i provozní vlastnosti chlazení, kterým se FORMULA verze chlubí a u referenční HD 4890 nejsou hlavně zvukové projevy chladiče tím pravým ořechovým.

FORMULA HD 4890 se ukazuje v zajímavém světle. ASUS slibuje o 23% chladnější návrh, což ukazuje na kartě jako celku. Realitou je, že samotná karta je skutečně chladnější na čemž má hlavní podíl nové PCB i jiná konstrukce chlazení posílené HEATPIPE, kterým referenční chladič nedisponuje. Výsledkem tak je, že samotná grafika je sice chladnější, ale teploty na jádře jsou v obou případech o něco výše.

Ještě ale zastavte údiv nad hodnocením, že karta je chladnější, ale teploty na jádře jsou výše. Rozdíl v teplotách není tak markantní, co vás ale potěší je velmi slušná hlučnost ventilátoru. Ten se sice může otáčet až 2500ot/min, kupodivu ale řízení otáček jej krotí na daleko nižší hodnoty a světe div se, karta je tichá i zátěži – o moc lepší než u referenční edice! Přičemž teploty nepřekročí 70°C. Můžeme tedy konstatovat, že chlazení FORMULA a celkový návrh karty skutečně funguje.

ASUS nabízí poměrně slušnou propracovanou taktovací utilitu a možnost zvýšit napětí karty. Ve spojení s 8-6pin napájením jsme čekali velmi dobré výsledky. Jenže ouha. Z nějakého nám neznámého důvodu se kolega nemohl s kartou dostat přes frekvenci 940MHz na jádře a 4,3GHz na pamětech. Vyzkoušeli jsme tedy i jiné utility a pak jsme se k 1GHz přiblížili. Nicméně celkově garantujeme jen stabilní hodnoty kolem 950MHz na jádře a 4,4GHz na pamětech, což je sice velmi slušné, ale čekali jsme prostě více. Světlým bodem ale bylo chlazení, které pracovalo na výbornou i při zvýšených frekvencích.