Jak již víte z minulých testů, změnili jsme kompletně testovací sestavu. Vybavili jsme ji novým šestijádrovým procesorem AMD Phenom II X6, který jsme si lehce nataktovali. Samozřejmě jsme nezapomněli ani na kvalitní desku od společnosti GIGABYTE a dostatek operační paměti od společnosti KINGSTON, které je v naší sestavě hned 8GB. Samozřejmostí je i výkonný pevný disk, a to v našem případě WESTERN-DIGITAL Raptor s 10000ot/min.Důležitou složkou je i kvalitní přídavná zvuková karta ASUS XONAR, která navyšuje FPS, protože procesor zbytečně nezatěžuje integrovaná zvuková karta.

Nechybí ani kvalitní monitory od převážně společnosti ACER a softwarovým základem toho všeho je operační systém Windows Vista Ultimate SP2 64bit od společnosti Microsoft. Vše v pořádné skříni – BigTower od Gigabyte.

Pokud možno se vyhýbáme teoretickým testům, které do recenze o grafických kartách vůbec nepatří. Zejména pak testy typu Unigine nebo Stone Giant, které slouží jen prezentace jedné jediné technologie, která ale vůbec nic nevypovídá o herním výkonu a potenciálu grafických karet. Ve hrách se totiž nevyskytuje sama. Navíc žádné benchmarky jako hráči nehrajeme a žádná technologická dema tohoto druhu také ne a rozhodně si kvůli nim nikdo grafickou kartu nekupuje. Na prvním místě je tedy herní výkon a ten lze otestovat jen jediným způsobem. Přímo ve hrách, ať už s využitím vnořených herních benchmarků, nebo za použití programu FRAPS a změření pro všechny grafiky stejného herního úseku ve stejných podmínkách. Alfou a omegou je v obou případech hodnota FPS – snímky za sekundu.

Jak vidíte na příkladu průběhu FPS v jedné hře, zjistit lze minimální, maximální a také průměrnou hodnotu. Jak vidíte, průměrná hodnota je zdaleka nejdůležitější. Jak vidíte tak minimální, nebo maximální hodnoty, které některé weby zbytečně uvádějí, nastanou za 120s třeba jen 2-3x a někdy také 1x, jak ale vidíte, většina hodnot v průběhu 120s se pohybuje +/-5FPS kolem průměrné hodnoty. Je tedy poněkud hloupé uvádět min/max hodnoty, které jsou navíc snadno ovlivnitelné. V běžném životě máte na pozadí spuštěno řadu aplikací, a když vám třeba antivir hrábne na disk, nebo vám někdo pošle ICQ zprávu, či něco na pozadí stahujete apod., tak vám klidně mohou klesnout minimální FPS na nulu a určitě za to nemůže grafická karta. Zajímat by vás tedy měly jen průměrné FPS, kdy vidíte, že bez akceptovatelných minimálních/maximálních hodnot a malých výkyvů jedním, či druhým směrem, dobrého průměru FPS nelze dosáhnout.

Uvedl jsem i hranice průměrných FPS a jejich vlivu na plynulost hraní. Moderní hry jsou dnes dělány tak, aby 25-30FPS bylo plně hratelné. Mnoho her má totiž právě na hranici 30FPS „zamčeno“ – platí hlavně o konzolových hrách a mnoha následných portech pro PC. U PC her se pak lock zvyšuje až na 60FPS, což je zase přirozená hranice toho, co vám zobrazí současné LCD panely, které jsou jaksi 60Hz a tedy více než 60FPS prostě nezobrazí. Pro účely testování lock hranice úpravou konfiguračních souborů vyřazujeme, abychom byly schopni mezi některými grafikami vůbec změřit nějaký rozdíl. Pro bezproblémové hraní většiny současných her stačí úplně kolem 35FPS, ale pořád se mohou vyskytnout propady v náročných situacích pod 30FPS. Za ideální hranici a průměr FPS se tedy obecně bere zhruba 40FPS, kdy už většinou ani v nejnáročnějších situacích není ohrožena plynulá hratelnost. Samozřejmě stále platí, že čím více, tím lépe ….

V našem případě jsme zvolili testování her v plných detailech a to 3x DX9/OpenGL, 3x DX10 a 3x DX11 hry. Jsou tak zastoupeny všechny používané technologie. Výběr her je jednoduchý – testujeme pouze kvalitní herní tituly, které mají šanci na to, že je budou majitelé grafik hrát i déle, jak měsíc po vydání. Nemá smysl testovat nekvalitní hry, u kterých vydržíte jen pár hodin a zahrajete si je jen jednou, protože k čemu je testovat grafiky ve hrách, které nikdo nehraje? Vzorek 9 her a v každé dvojici nebo trojici nastavení rozlišení poskytuje úplný obrázek o schopnosti grafiky. Takže se na to pojďme podívat …