• V praxi

Zapojení není nijak odlišné od drtivé většiny jiných modelů na trhu, překvapí snad jen zmíněný fakt, že má externí adaptér místo zdroje integrovaného do monitoru, což u tak velkého modelu nebylo doposud moc obvyklé. Už po prvním zapnutí vás prostě obraz dostane. Zejména když poprvé vidíte QD-OLED v praxi a máte zkušenosti jen s IPS či VA.

Tohle je přesně to, o čem jsme roky snili a co nám bylo slibováno, že OLED přinese. Dokonalé podsvícení, dokonalé podání černé a s tím související i živé bohaté barvy, prostě radost pohledět. sRGB se pohybuje kolem 99 až 100%.

Monitor je kalibrovaný z výroby, a to velmi dobře. Barvy jsou přesné, bílá je skvěle vyvážena. 2.03dE gamut score je výborné. Ano, existují i lepší panely dnes, ale dostáváme se do tak malých rozdílů, že jsou vidět jen ve sloupečcích v detailním grafu. V praxi člověk těžko uvidí rozdíl. Ale ano, jsou OLED panely, které dokáží být prostě ještě lepší v některých ohledech.

Nicméně použití QD-OLED na testovaném FO32U2P je vynikající jako celek z hlediska všech vlastností dohromady. Samozřejmě již zmíněné podání černé, uniformita, barvy atd., ale k tomu všemu přidává ten fakt, že je to opravdu rychlý panel.

Tohle není 60Hz OLED, tenhle má 240Hz(!) a to ve 4K rozlišení na té velké 32“ ploše. Kromě toho má velmi rychlou odezvu jen 4ms, a 0.03ms GTG pixel response. I všechny ostatní parametry, které dělají herní monitor, herním monitorem, jsou absolutní špička.

Není zde přitom žádný kompromis z hlediska obrazových kvalit panelu. Kromě toho je tu také AMD FreeSync, fungující v rozsahu 48 až 240Hz s VRR. Pochopitelně plné využití těch 240Hz v kombinaci s 4K je možné jen u HDMI 2.1. Funguje to i s NV kartami, i když G-Sync tu oficiálně samozřejmě není.

Pozorovací úhly jsou taktéž vynikající. Možná jediná oblast, kde je testovaný model trochu „slabší“ je maximální jas. Uváděný typický je „pouze“ 250 cd/m2. Nicméně tohle není IPS a rozhodně nepůsobí že by měl jen 250. V praxi má lehce přes 260 v SDR režimu, což samozřejmě zdaleka neohromí, když některé OLED mají běžně 500. Absolutní maximum v HDR režimu je pak přes 450 cd/m2, což je takový běžný standard v této oblasti dnes. Pro nadšence do HDR obsahu není tedy úplně tím nejlepším, i když jej pořád solidně zobrazit dokáže. Opět ale upozorňuji, že tohle není IPS s 250 cd/m2, který by byl opravdu docela tmavý proti tomuto OLED s papírově stejnou hodnotou. Prostě OLED je velmi skvělý, živý obraz a barvy a zdaleka ho nemusíte tlačit na maximum.

Osobně mám radši OLED s nižším jasem, i když pro HDR nejsou úplně to TOP. Realitou je, že vysoká jas a HDR speciálně sebou nesou nevýhodu extrémně vysoké spotřeby. A já upřímně musím říci, že HDR za tu i násobně vyšší spotřebu, prostě nestojí proti dobrému SDR obrazu. OLED s velmi vysokým jasem zaměřené na špičkový výkon v HDR mývají i stovky W spotřeby. Tenhle naštěstí není tak extrémní, i když proti rychlému IPS stejné velikosti je v běžné praxi v neextrémech pořád o něco náročnější.

Gigabyte uvádí typickou spotřebu zhruba 78W, v mé praxi se pohybovala kolem 65 - 70W. To není sice extrém na současné poměry OLED monitorů, ale je to pořád až téměř dvojnásobek toho, co jsme byli zvyklí mít u typického 32“ IPS 4K poslední generace v normálním režimu. Takže to není zanedbatelné zvýšení. I když je pravdou, že v maximem jsou rychlé IPS ještě náročnější než OLED.

Stojí to za ten obraz?