• V praxi

Použití obou disků je triviální, stačí je pouze rozbalit z krabičky a zapojit do počítače. V mém případě notebook Dell. Oba se ihned objeví mezi již stávajícími disky a je možné s ním tedy okamžitě pracovat.

Pokud se zaměřím na reálné testy z každodenního požívání u většího 1TB modelu, jal jsem se kopírovat velký 100GB soubor z mého rychlého SSD disku a výsledný čas se zastavil na hodnotě 113 sekund (tedy skoro dvě minuty), průměrná rychlost zápisu se pohybovala kolem 880 MB/s. Opačným směrem jsem se dostal ještě na lepší hodnotu 980 MB/s. Papírové parametry disku tedy nelžou a disk v reálných podmínkách funguje tak jak výrobce slibuje.

Pokud jsem disk zaplnil z 50% a kopírování zopakoval, došlo k nepatrnému zpomalení na 850 MB/s, tedy nic hrozného. Testy kopírování opačným směrem dopadly opět lépe, protože rychlost disku je skoro na hranici 960 MB/s. Tento disk je tedy vhodný jak pro čtení, tak i pro zápis velkého objemu dat.

Pokud se zaměřím na rychlost v programu Crystal Disk Mark, dosáhl jsem na 1050 MB/s pro čtení, tedy ještě více než je papírový údaj výrobce. Podobně to dopadlo i se zápisem, kde jsem dosáhl až na 992 MB/s. Podobný výsledek potvrdil i program ATTO.

Jenom upozorním, že disk se celkem hřeje a v klidu nemá problém mít kolem 50°C. Je to dáno plastovou konstrukcí disku, kryt tedy nefunguje zároveň jako chladič. Ovšem během měření jsem nezaznamenal problémy s přehříváním a tím že by disk začal snižovat svojí přenosovou rychlost.

Naposled jsem tedy ještě proměřil rychlost disku při extrémním testu dlouhodobého zápisu v programu Aida, kde se nakonec projevilo omezení vyrovnávací paměti a disk klesl k rychlostí 110-115MB/s. To je ovšem na USB „flash disk“ stále slušná hodnota.

Pojďme tedy k závěru.