• V praxi

Pro test pamětí jsem si připravil skoro to nejlepší, co lze nyní v oblasti základních desek se soketem AM5 na trhu zakoupit. ASRock poskytl svůj TOP model základní desky pro platformu AMD X870E Taichi Lite s procesorem Ryzen 9 9900X. Jako systémový disk mi posloužil NVMe SSD disk Samsung 9100 Pro 8TB s rychlostí 14TB/s a a celou sestavu napájel zdroj Be Quiet! Dark Base 14 1200 W s Titanovou certifikací. O chlazení procesoru se pak staral velmi výkonný vzduchový chladič NH-U12A Chromax Black od společnosti Noctua.

Na základní desce jsem pro jistotu aktualizoval BIOS na verzi 4.43 z července tohoto roku. Hlavním důvodem tohoto kroku je to, že poslední BIOS má vždy tu nejlepší kompatibilitu s novými modely operačních pamětí a rozhodně doporučuji při každé výměně HW na vaší desce nahrát i poslední BIOS. Paměti pak naběhly na první dobrou, žádné další ruční ladění není třeba. Měření rychlosti čtení a zápisu, respektive ještě jsem prováděl v nejnovější verzi programu AIDA 64.

Pokud jde o rychlost, s těmito paměti jsem se dostal na skoro 70 GB/s, jedná se tedy o slušné DDR5 paměti s nízkou latencí kolem 74ns. Zkoušel jsem paměti i na mé sekundární PC sestavě se základní deskou X670E Crosshair Hero a ani zde jsem neměl jediný problém po aktivaci EXPO profilu. U takto rozumně taktovaných pamětí tedy nebude žádný větší problém je osadit snad do všech základních desek na trhu s podporou pamětí tohoto typu.

Ohledně taktování paměti jsem nejdříve zkusil na základní frekvenci ponížit časování co nejníže, protože to má obecně u AMD platformy obrovský vliv na výkon, na rozdíl od Intelu, kde rozhoduje spíše frekvence.

Nakonec jsem se dostal na luxusních CL26.34.34.76 1T, což je opravdu úžasná, dříve naprosto nedosažitelná hodnota. Zkoušel jsem i ještě celkem používanou frekvenci 6400 MHz kde jsem se dostal na časování CL30.36.36.76. Nakonec jsem vyzkoušel i maximální frekvenci 8000 MT/s kde se mi paměti chytli až se zvýšeným napětím 1.4V s celkem už vysokým časováním CL38.48.48.127. Pokud jde o teplotu pamětí, během několika hodinového trápení jsem se nedostal přes 48 °C, což považuji k přihlédnutím k tak vysoké frekvenci za velmi dobrý výsledek.

• Výkon

Jak je patrné z grafu, naměřil jsem i výkon s vypnutým EXPO profilem (který musíte ručně zapnout), kdy se frekvence automaticky nastaví na 4800 MT/s navíc s dost mizerným časováním 40.40.40.77. Přenosová rychlost se pak pohybuje zhruba o 30-35% níže a tako značně narostou latence. Zde jsem se propadl s celkem slušných 75.7ns na hodně bídných 91ns. Rozhodně nedoporučuji tyto paměti v tomto stavu provozovat, zbytečně se připravíte o notnou porci výkonu, a to jak v programech, tak i ve hrách. Aktivace EXPO profilování je více než doporučena.

Jako první jsem se tedy podíval na to, kolik procent přidají takto rychlé paměti v dnešních moderních hrách. To jsem měřil s GeForce RTX 4070Ti Super 16 GB v edici STRIX od ASUS. Největší rozdíl jsem zaznamenal ve hře Far Cry 6, kde to udělalo 14 % v průměrných FPS a dokonce 17 % v těch minimálních. Velmi podobných výsledků jsem dosáhnul i ve velmi populárním CyberPunk 2077.

Ovšem našly se i hry, kde byl rozdíl velmi malý, jako například Shadow of The Tomb Raider. Pokud ovšem zprůměruji všechny testované hry, kterých bylo hned deset, naměřil jsem zlepšení herního výkon vůči základním 4800 MT/s o parádních 9-11 % a značně se také vylepšily propady FPS, což je rozhodně zajímavé zjištění. Samozřejmě tyto výsledky platí pro 1080p rozlišení a částečně i 1440p. Pokud jsem ovšem přepnul na rozlišení 4K, rozdíly byly mnohem menší, protože zde už je brzdou většinou samotná grafická karta, nebo prostě fakt, že daná hra/aplikace nějak z velké propustnosti paměti netěží. Přetaktované paměti pak poskytly v průměru 5-7 % výkonu navrch, což je pochopitelné, jelikož dalších 2000 MHz s vyšším časováním už prostě nemá na herní výkon tak velký vliv.

Vliv výkonu při 8000 MT/s u aplikací byl o něco lepší než u her. Ohledně srovnání propustnosti na 4800 vs 6000 MT/s, jsem velmi slušné výsledky naměřil v programu WinRar, 7zip a také v testu Geekbench 5, kde se nárůst výkonu pohyboval mezi 11-15 %. To jsou ale všechno programy, které mají prakticky největší přínos rychlejších pamětí z principu. Naopak minimální vliv jsem naměřil v programu Cinebench R23, Corona 1.3 nebo V-ray a vlastně i všech ostatních. Takže rychlé paměti jsou zajímavé specificky hlavně pro komprimovací aplikace, kde je zásadnější výkon znát. Při přetaktovaném stavu na frekvenci 8000 MT/s pak počítejte v průměru s dalšími 4-6 % navíc, tedy o něco více než u hraní her.

Takže k závěru …