Samozřejmě nás zajímá i srovnání provozních vlastností. Mnozí řeší i pár Wattů. Je ale pravda, že oněch pár Wattů se dá uspořit různě, třeba pořízením kvalitního zdroje s účinností 80 a ještě lépe nad 85%. Měříme odběr celé skříně. Do spotřeby tak promlouvá celá platforma.

AMD X2 procesory jsou složitější než Intel Core a Dual Core. AMD totiž mají i integrovaný řadič pamětí, Intel jej v sobě nemají. Je v čipové sadě. Není tedy moc férové srovnávat spotřebu samotných CPU, když stejně musíte k nim připočíst i čipsety s logikou. Měříme tedy prostě celou sestavu se vším všudy. Až na základy jsou v našem případě ostatní komponenty stejné.

AMD odvedl kus dobré práce a X2 250 je na tom opravdu dobře. O několik W překonává Intel E6300 a zejména v zátěži je na tom o dost lépe než 65nm AMD X2. Malá výprava do historie, kterou je procesor Intel P4 630 s HT odhaluje velký pokrok. Moderní dvoujádra jsou v zátěži výrazně úspornější a výrazně výkonnější, ačkoliv se čistě vzato samotná spotřeba zase tak neliší. Zkrátka za vynaložený stejný počet W dnes ale získáme výrazně více výkonu.

Oba dnes testované procesory Intel a AMD mají výrazný taktovací potenciál. Zatímco u Intelu nás to nepřekvapí a 45nm Pentium Dual-Core už máme nějakou dobu na trhu, AMD si hodně polepšilo proti 65nm AMD X2. Se základním napětím se dostaneme výrazně nad tovární nastavení. Pokud si pohrajeme s napájením více, nový AMD X2 250 atakuje 4GHz hranici. U E6300 se bohužel tolik nedaří a s taktovacím potenciálem Core 2 E7000/E8000 procesorů, které se kolem 4Ghz běžně pohybují, se rovnat nemůže.

Celkově vzato je ale nárůst u AMD X2 250 a Intel E6300 procentuálně podobný. Výkon bude také podobný, a když víme, že 3GHz AMD je podobně výkonné jako 2,8GHz Intel, klidně odhadnete, jak to bude při taktech 3,6GHz Intel vs 3,9GHz AMD. Na druhou stranu to ale také znamená, že 45nm dvoujádrové AMD na stejném taktu stále 45nm dvoujdárovým Intel procesorům nestačí.