|
Strana 2 z 2
- Intel nemá žádný skutečný plán, vedení společnosti má jiné zájmy
Co je ale prakticky všem jasné, že Intel nemá žádný skutečný plán. Jediné, co Intel dělá, je že zdržuje, schovává problémy. Ohání se buzzwordy apod. Další „tupé“ velké miliardové investice do vývoje, jeho potíže stěží vyřeší, protože Intel už 2-3 poslední roky investuje desítky miliardy a už zaměstnal nejlepší inženýry, které přetáhl ze všech možných konkurenčních společností, Intelem a NVIDIA počínaje. A jaký je výsledek? Žádný!
K nějakému zlepšení dojde na poli integrovaných grafik, možná se dočkáme i samostatných GPU, ale o konkurenceschopnosti se úspěšně pochybuje. Na poli CPU je ale situace ještě horší. Lidi a team, který Intel na řešení najal, v čele s Jimem Kellerem, společnost opouští. Což mluví o všem. A ti, co tam zůstali, jsou ti samí, kteří to tam vedli roky tam kam to dovedli, takže pokud od nich někdo očekává řešení, je blázen. Chyba ale není jen u inženýrů, protože ti určitě varovali a upozorňovali vedení na problémy dlouho dopředu.
Zásadní problém Intelu je vedení a korporátní struktura celého Intelu, kde jde většině vedoucích pracovníků o jiné věci, než technologie a zákazníky. Spoléhají se jen na to nekonkurenční prostředí, které Intel na trhu vytvořil a z čehož celé roky těžil a těží stále. Drtivá většina prodejů Intel procesorů není hnaná tím, že by šlo o kvalitní produkty natož nejlepší produkty na trhu, ale ze setrvačnosti a obrovské početní, politické a finanční převahy, kterou Intel nad výrobci OEM, zákazníky a konkurencí disponuje. Všichni vidí, že na poli procesorů Intel nemá následující nejméně 2 roky naprosto nic, co by AMD skutečně mohlo technicky konkurovat. Na poli GPU se uvidí, ale na 99% jsem si jist, že AMD a NVIDIA mohou být z větší části v klidu.
Jinými slovy, už výhled do Q3 2020 není tak růžový, jak by si investoři představovali a vše nasvědčuje tomu, že začne být hůř. Intel prostě sám mezi řečí přiznává (jakkoliv se to snaží maskovat a mírnit), že technologicky bude zaostávat ještě více. Současná generace produktů a architektur bude na trhu stále hlavní nabídkou následující 1-2 roky, jenže už teď má problémy soupeřit s RYZEN 4000U/H/G, RYZEN 3000 a EPYC na ZEN 2 architektuře. AMD ale ještě tenhle rok uvede na trh RYZEN 4000 a EPYC postavený na ZEN 3 a 7nm+ výrobě. Na konci příštího roku pak ZEN 4 na 5nm. A na rozdíl od Intelu, kterému dnes nikdo nevěří ani slovo a plány Intelu jsou jen cárem papíru, AMD v posledních letech nejen že do puntíku plní to, co slíbí, ale v mnoha směrech své plány ještě překonává. Právě tohle je hnacím motorem důvěry investorů. Speciálně když plnění plánů není bohužel v mnoha odvětvích tak samozřejmé.
Intel tak v posledních dnech zažil sešup, kdy jeho akcie spadly ze 60 na 50 dolarů, tedy o 16% za jediný den! U AMD se naopak těší velké přízni investorů a akcie dosáhly nového rekordu téměř 70 dolarů! Není to sice poprvé v historii, co by akcie AMD stála více než Intelu (jak mě někteří správně opravili), ale je to poprvé, co je to s takovým rozdílem, a hlavně to evidentně potrvá déle.
Právě tohle skvěle dokumentuje, jak moc se situace během posledních 5 let změnila. V roce 2015 jsme si nikdo neuměli představit, že by Intel neměl nejvýkonnější CPU na trhu. Od nové generace AMD jsme očekávali, že tak maximálně v mainstreamu někde dorovná Intel a bude o kousek levnější. Jenže o pět let později je všechno jinak. AMD má mnohem výkonnější, mnohem efektivnější a výhodnější procesory ve všech segmentech trhu. V desktopu, serverech i na mobilním poli. Výkonový náskok AMD je navíc dost možná mnohem větší, než jaký kdy byl náskok Intelu na AMD. Nejvýkonnější procesor, který nyní Intel na trhu vůbec má, tedy Core i9-10980XE nestačí ani na mainstreamový RYZEN 9 3950X a to by měl konkurovat RYZEN ThreadRipper, který je klidně 3x výkonnější! A i kdybychom vzali nejvýkonnější procesor, který Intel vůbec má, tedy 28jádrový XEON, ani dva tyhle jeho čipy nestačí na poražení jediného 64jádrového AMD EPYC, který je stále o desítky % výkonnější. V mobilních procesorech pak v ultra tenkém malém 14nm notebooků má AMD výkonnější čip, než který Intel nacpe do extrémních tlustých herních notebooků s násobně vyšší spotřebou.
V roce 2015 se tak vážně spekulovalo o tom, že AMD prý tak kolem roku 2020 vyhlásí bankrot. Pokud někdo říká, že věděl, jak moc se situace změní nebo může změnit, tak říkám na rovinu, že kecá. AMD totiž předvedlo nic menšího než zázrak. I kdyby Intel dodržel své původní plány, velmi pravděpodobně by nedostal ten nápad s čiplety před AMD a stejně by zaostával. Určitě ale ne o tolik. Nicméně fakt, že Intelu se teď nedaří, není zase takovým překvapením a vlastně až takovou novinkou. Popravdě, z hlediska konstrukce CPU, Intel velmi často zaostával nejen za AMD. To jej historicky překonalo prakticky ve všech významných procesorových milnících. AMD mělo první 1GHz procesor, AMD mělo první 2jádrový procesor, AMD udělalo první 64-bit, integrovaný řadič pamětí, mělo první 5GHz čip a tak dále a tak dále. Intel dokázal uspět jen tehdy, pokud současně tržně omezil konkurenci a ta zaváhala.
Takže já bych řekl, že současné problémy s architekturami, procesory, jejich bezpečnostní, efektivitou, výkonem nejsou nějak zásadně nové u Intelu. Takhle Intel prostě dělá procesory a architektury posledních nejméně 20 let. Co se změnilo, je trh, ale především fakt, že Intel ztratil svou největší výhodu. Výrobní technologickou převahu. To nedostatky jeho procesorů nejen zviditelní, ale ještě zhorší. Nemyslím si ovšem, že by současné problémy Intelu byly problémem pro někoho jiného než Intel samotný. Ani tak zatím neohrožují Intel, co by celek a firmu. Našetřeno má dost a dost.
Naopak ale mohou být řešením k ozdravení trhu jako takového. Dominance Intelu zejména mezi roky 2008 – 2018 znamenala viditelné zpomalení inovací, růst cen atd. Intel prakticky zabíjel PC platformu svou dominantní pozicí a nic neděláním. Díky tomu se ale probudila konkurence, která vycítila příležitost. AMD, ARM, ostatní výrobci čipů jako TSMC atd. Možný úpadek Intelu a jeho další oslabování je tak pozitivní pro nás zákazníky a trh jako celek a doufejme, že bude co nejhlubší a co nejdelší. Jak totiž dnes vidíme, i když na trhu jsou nyní výrazně lepší produkty za lepší ceny než ty od Intelu, v mnoha případech nám nejsou nabízeny a Intel má stále největší část trhu a obrovské peníze z něj. Bude to tedy trvat ještě roky, než trh začne trochu fungovat a jedinou cestou k tomu je, aby Intel dělal to, co dělá. Slabší Intel je potíž jen pro Intel, ale je to pozitivum a přesně tím, co potřebuje trh, technologický vývoj a všechno. Něco, co se mělo udělat z nařízení antimonopolních úřadů už před lety. Tedy zlikvidovat monopolní Intel a rozdělit jej na 2 nejlépe 3 nezávislé společnosti. Protože jeden velký mocný Intel znamenal přínos jen pro Intel a jeho akcionáře. Pro všechny ostatní znamenal jen vysoké ceny, pomalý technologický vývoj a nefunkční trh jako celek. V čem tedy selhaly a stále selhávají antimonopolní úřady, to se nyní snaží napravit trh, ale i „sám“ svým počínáním Intel.
To nejlepší co se může stát je, že v několika následujících letech Intel své potíže skutečně nevyřeší a konkurence zesílí, trh začne fungovat a pro všechny mimo akcionáře Intelu tak nastanou zlaté časy, kdy vývoj se bude posouvat, ceny budou zajímavé atd. Akcionářům Intelu to samozřejmě neprospěje, ale samotnému Intelu, pokud tedy plánuje být i nadále technologickou společností, trhu a zákazníkům by to dlouhodobě prospět určitě mělo. Každopádně od Intelu se dočkáme v dohledné době jen mnoha zklamání a průměrných až podprůměrných produktů za vysokou nekonkurenceschopnou cenu, jak se zoufale bude snažit držet marže nahoře a snažit se, aby jeho produkty nebyly vnímány na trhu jako druhořadé proto, že jsou levnější než ty od AMD. Na jakékoliv rychlé řešení potíží zapomeňte, kdyby nějaké existovalo, tak nepanuje současná situace …
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|
)
