 Nový šéf společnosti Intel uvedl do praxe první velké změny ve zkostnatělé firmě. Konec zaostávání?
Nebýt nezvyklé pandemické situace ve světě, Intel by na tom byl podstatně ale podstatně finančně a hlavně výsledkově hůře, protože nemá jediný produkt, který by technologicky či výkonem dokázal konkurovat produktům mnohem menšího AMD. Současně se na něj tlačí ARM a Intel má oprávněný strach hlavně z Apple, jehož nová generace procesorů zjevně dokáže v mnohém více než nahradit x86 čipy od Intelu pro běžná i výkonnější PC. A také je nahradí, 100% na platformě Apple, čímž Intel přijde nenávratně a bez náhrady o významnou část odbytu a trhu.
Intel neplní své plány natož sliby. Jeho nové produkty dalece zaostávají za konkurencí. Nejvýkonnější desktopové, mobilní a serverové počítače jsou dnes postaveny na konkurenčních produktech AMD, protože Intel nemá žádné skutečně konkurenceschopné řešení. Je otázkou, jak dlouho bude trvat tento stav, který si ještě před 2-3 lety nikdo nedokázal představit, že je vůbec možný.
Zcela určitě na tom nic nezmění současně uváděné produkty, ani nová generace procesorů 10nm ALDER LAKE či již vydané 10nm ICE LAKE procesory pro servery. Intel bude muset přijít se zcela novou generací nejen architektur, ale především výrobních procesů, kde už o téměř 2 generace zaostává za TSMC a dokonce SAMSUNG. Přitom to není tak dávno, co byl Intel neotřesitelným vládcem a největším výrobcem mikročipů na světě s nejlepšími výrobními procesy. Jenže kde ty loňské sněhy jsou …
Úzké vedení Intelu už před pár měsíci pochopilo, že si před svými investory nevystačí dalších několik let s pěknými grafy a prezentacemi a přesvědčováním, že na benchmarcích nezáleží, záleží na pocitu z technologií (doslova). Zadek jim zatím zachránil pandemický stav a neobvykle vysoká poptávka po PC a s tím spojený nedostatek všeho i přes rekordní produkci. Takže Intel prodá všechno bez potíží, i když za normálních okolností by měl potíže a AMD by mu z podílu a prodejů ubralo podstatně více. Nicméně tento stav nemusí trvat navždy. Intel potřebuje konkurenceschopné produkty, které za šéfování dvou posledních CEO vyprodukovat nedokázal. Naopak se chyby a problémy nakupily. A tak přišel „nový“ šéf. Patrick Gelsinger je po mnoha letech první inženýr v čele firmy, kdy většinu poslední doby ji řídili finančníci a obchodníci. Stejně jako Lisa Sue u AMD, která je také inženýrka, tak zavádí výrazné změny s cílem dělat lepší produkty.
- Nová struktura vedení a rozdělení divizí
Oficiálně byla ohlášena velká restrukturalizace firmy. Končí šéf hlavní divize Intelu, tedy DPG (Data Platforms Group), spekuluje se o velké nespokojenosti s jeho prací. Navin Shenoy tak po 26.letech končí prakticky okamžitě, a to i ve firmě jako takové. DPG nově bude rozdělena na dvě části.
Divizi „Datacenter and AI“ nově povede Sandra Rivera, pro kterou je to tedy významné povýšení. Na starosti bude mít všechny XEON procesory, FPGA a výpočetní akcelerátory. Dá se říci nejvýznamnější divize Intelu, od které očekává zdaleka nejvíce v dalších letech.
Další novou divizí bude „Network and Edge Group“, tedy síťové prvky, Internet věcí atd. Tu bude řídit nováček ve firmě, Nick McKeown. Toho můžete znát jako spolu-zakladatele firmy Barefoot Networks.
Nově vzniká také divize „Software and Advanced Technology“. Zaměřena tedy na nutné aplikace a podporu Intel technologií a produktů. Povede je ji Greg Lavender, který do Intelu přišel nedávno a již vykonává pozici CTO, tedy šéf technologického vývoje. Jak víte, jde o velmi zkušeného člověka, který pracoval na podobných pozicích jako Citigroup, Cisko, Sun a naposledy VMware.
No a pak tu bude divize „Accelerated Computing Systems and Graphics Group“, tedy grafická divize. Tady se toho moc nemění, protože fakticky už samostatně nějakou dobu fungovala pod vedením Raji Koduriho, který do Intelu přešel ze stejné pozice, kterou před tím zastával v AMD. Pro Koduriho je to ale přeci jen povýšení, protože nově je tak ve vedení Intelu a zodpovídá se přímo jen CEO firmy.
Nová struktura a rozdělení tak jasně ukazuje oblasti a priority společnosti Intel. A nelze nevidět podobnost s AMD poté, co ji převzalo stávající vedení. Stejně jako to nové u Intelu převzalo firmu v rozkladu, kterou řídili finančníci a obchodníci bez smyslu a znalostí produktového zázemí a především plánování. Nyní jsou v úzkém vedení obou firem opět inženýři. A stejně jako AMD před lety prohlásilo, že budoucností je vývoj výkonných CPU a GPU architektur a po několika letech máme na trhu ZEN a RDNA architektury, to samé se očekává od Intelu.
- Na nové zajímavé produkty od Intelu si budeme pár let muset počkat
Samozřejmě to bude ale také nějaký ten pátek trvat, než uvidíme produkty vzniklé z této reorganizace na trhu. Intel stále musí vyřešit problémy se svou 7nm výrobou, která nevypadá ani trochu dobře. Pokud jde o architektury, je to také otázka. Intel jednoznačně zaspal nástup ARM a nedokázal na ně odpovědět.
Zajímavou informací je tak potvrzení spolupráce s firmou SiFive, která aktuálně představila novou generaci procesorů založených na RISC-V architektuře. Intel je chce použít už příští rok ve svých produktech. RISC-V má stejně jako ARM výhodu v mnohem jednodušší konstrukci a nezatížením nutností široké kompatibility s prvky mnoha starých architektur, jak je tomu u x86 procesorů. Tyto architektury tak dokáží v určitých oblastech výrazně efektivitou překonávat x86, ačkoliv samozřejmě nejsou zdaleka tak univerzální. Což ale u těch určitých oblastí vlastně nemusí vůbec vadit. Ta univerzalita x86 sebou prostě nese řadu nevýhod a konstrukční zátěže.
Každopádně Intel bude RISC-V architekturu a jádra SiFive používat u nové generace svých platforem. Současně reorganizace jasně potvrdila, že nový šéf počítá s dalším vývojem výkonných GPU. Zde pod minulým vedením vysely otazníky. Finančníkům a obchodníkům v čele Intelu se nelíbilo, jak obří prostředky spotřebovává Koduri a jeho team, aniž by byla naděje na návratnost v dohledné době. Reálně tak hrozilo, že vývoj GPU opět zaříznou, aby trochu vylepšily finanční výsledky firmy. Nový šéf Intelu je ale inženýr a stejně jako šéfka u AMD rozumí důležitosti a významu výkonných GPU pro tvorbu komplexní platformy. Koduri a jeho team tak získal jistotu, že může pracovat nejen na dokončení DG2, která má jít na přelomu roku na trh, ale také na DG3.
Jak dlouho bude trvat, než Intel bude opět konkurenceschopný na poli procesorů a grafik, pokud jde o kvality produktů samotných, je ovšem otázka. Nebude to přes noc. Osobně očekávám, že se tak stane až s druhou generací 7nm výroby Intelu. A tedy někdy kolem přelomu 2024/2025 nejdříve. A to jen pokud půjde všechno skvěle. Už v letech 2023/2024 by na tom Intel mohl díky opsání čipletového designu od AMD, být o něco lépe, protože zásadním problémem je dnes neefektivní zastaralý design jeho monolitických produktů. Takže i když 10nm, a hlavně první verze 7nm výroby Intelu nebudou zdaleka dosahovat kvalit konkurence, menší čipy na čipletovém designu procesorů a grafik nebudou tak zaostávat jako v současnosti, kdy Intel musí zastaralou výrobou vyrábět velké zastaralé čipy.
Nicméně bude prostě cca 2-3 roky trvat, než Intel představí generace produktů vzešlé ze současných změn ve vedení a řízení. Stejně jako tomu bylo u AMD. Výhodou Intelu je samozřejmě fakt, že je mnohonásobně větší a bohatší než AMD, nicméně musí prostě udělat stejný objem prací, které vyžadují podobný čas. Vlastně musí udělat více, protože nemá výhodu jménem TSMC. Musí hlavně technologicky zabrat na poli výrobních procesů. Kapacity nejsou a nebudou problém (ani stávající nejsou ideálně využity díky velké neefektivitě a nízké výtěžnosti Intel čipů) a nové výrobní kapacity jsou ve výstavbě. Problém je technologie té výroby. I tady nový šéf udělal velké změny, když vyhodil bývalého šéfa výrobních procesů a přetáhl na tu pozici nového, tuším od Samsungu. Zkrátka to vypadá, že u Intelu konečně někdo dostal rozum a produkty typu Core i9-11900K, které jsou naprostou ostudou, ale také důkazem toho, kam až to Intel dopracoval svým nezájmem o zákazníky a hlavně technologický vývoj, budou minulostí.
Nicméně jak jsem řekl už dříve, není zaručeno, že Intel uspěje. Přes jeho velikost a možnosti už dlouho není hybatelem věcí a technologického vývoje na poli čipů a procesorů. Vlastně už je to hodně hodně dlouho, kdy Intel představil něco, co mělo skutečně významný dopad na technologický svět a procesory samotné. 64bit instrukce, integrovaný řadič, vícejádrové čipy, čipletový design, to všechno vymyslelo a udělalo AMD nikoliv Intel. Dnes je navíc všechno úplně jinak. Intel se probouzí do prostředí, ve kterém není zvyklý fungovat.
Tedy že jsou zde společnosti s lepšími, a dokonce většími výrobními kapacitami. Že svět a mnozí uživatelé se bez jeho x86 procesorů dokáží ve svých PC obejít, a vůbec jim nemusí chybět. Že AMD dělá za 5 let věší posun ve vývoji, konstrukci a výkonu x86 procesorů, než Intel za téměř 2 dekády. A že Apple a spol. mají výkonná ARM, které Intel vytlačují z jeho neohrozitelných pozic. Atd. Posledních 20-30 let netěžil Intel z toho, že dělal technologicky nutně nejlepší práci a produkty, ale z toho, že byl doslova monopolem a nepostradatelný. Měl zdaleka největší kapacity výroby a bez jeho x86 procesorů nemohly a neexistovaly PC jako takové. Jenže svět se hodně změnil. A to je dobře.
Protože dominance Intelu a zneužívání té pozice jasně poškozovalo zákazníky, a hlavně vývoj jako takový. Případ Intel je i selháním antimonopolních zákonů a úřadů, protože firma měla být dávno rozdělena. Nejpozději hned poté, co se prokázalo, jak zabránila nástupu AMD a tedy vzniku konkurenčního prostředí před 15ti lety. Věci dnes mohly být mnohem dál. A úplně jinde, než teď jsou.
Tak uvidíme, jak to celé dopadne, každopádně kroky nového šéfa firmy jsou správné. Bez nich by Intel nepochybně směřoval k zániku, pokud by věci pokračovaly i ve zbytku tohoto desetiletí stejným stylem a směrem, jako doposud. Takhle nepochybuji o tom, že za cca 3 roky uvidíme podstatně zajímavější produkty, než Intel nyní má.
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|
)
)
2022 bude zaujimavy rok.
