• Asie nastupuje - za 3 roky dohnala 10-15 let Západu

Jistě každý z vás dokáže přesně říci, co jsme v ČR, ale i Evropě za poslední 3 roky udělali a vybudovali. Ano, velké nic a možná spíše ještě míň! Z velkých problémů jsme udělali ještě větší a všechno směřuje k nevyhnutelnému krachu (a to nemluvím o financích). Proč o tom mluvím? Protože jsem v Asii a konkrétně na Taiwanu byl před třemi lety v roce 2010. A byl jsem lehce v šoku při letošní návštěvě. Ten místní posun za tři roky je neuvěřitelný. Nejen společnosti, která je nadále velmi slušná a spořádaná, ale hlavně si většina žije zcela srovnatelně s našimi poměry a část i vysoko nad našimi poměry. Všude se staví mrakodrapy obří moderní komplexy i obchodní domy, kde když nemáte alespoň 10 tisíc na útratu, nekoupíte si ani klíčenku. Pouhé tři roky stačily ke změnám celých oblastí a čtvrtí, obří budovy, které se před třemi lety ještě ani nezačaly stavět, tam nyní stojí a všechno žije.

• První zastávka SOUL

Letos jsme se zastavili podívat se po Soulu, což je v Jižní Koreji. Jen pár kilometrů od 38.rovnoběžky, tedy hranice se Severní Korejí. Asi vás napadne, jak tam ta letadla takhle blízko lítají. Také jsme byli zvědaví a pěkně si to oblétávají, mimo vzdušný prostor Severu, takže v pohodě :).

Jinak SOUL leží v podobném klimatickém pásu jako ČR, takže tam bylo podobné počasí. Samozřejmě jenom ovlivněno blízkostí moře. Tedy pěkně. Asi víte, že Jižní Korea je jedním z nejvyspělejších států světa. A vůbec celkem zajímavý a dlouhodobý sociální experiment, kdy jeden národ (Korejci) žijí ve dvou striktně oddělených společnostech s dlouhodobě soupeřícími systémy. Tedy kapitalismem a demokracií na jihu proti socialismu s pevnou vládou jedné strany/osoby na severu. Co se v praxi osvědčilo lépe je vidět na každém kroku. Snad k tomu časem v naší socialistické Evropě a hlavně v "ČSR  - ČESKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLICE" také dojdeme, zatím tu bohužel máme stále ten socialismus a levicové vlády, které se někteří z neznámých důvodů snaží vydávat za kapitalismus a pravicové vlády.     

Ale to už odbočuji. Pokud jde o Soul, město je v hornaté oblasti, pořád se modernizuje a rozšiřuje a má nyní asi 10 milionů obyvatel. Neexistuje zde skoro žádná nezaměstnanost, všude je pořádek a bezpečno. Korejci jsou samozřejmě velmi milí k turistům. A s orientací ani dopravou zde není absolutně žádný problém. Vše moderní, perfektně funkční a označené i v Angličtině s informačními službami všude možně, takže ztratit se je nemožné. 

Jinak Soul není typická Asie, pokud by to někdo chtěl srovnávat třeba s Thajskem apod. I když jí se tu podobně, ale je zde poměrně draho (ne pro nás, ale na Asii určitě). Jídla typicky kořeněná, hůlky klasika a výběr z rozličných jídel všude. Jinak turisticky není Soul moc zajímavý, To nejlepší  - Královský palác (Kjongbokkung) a Zahrady rychle najdete a projdete, nicméně komplex je to poměrně moderní (z roku 1867) a neustále restaurován, protože byl Japonci poškozen ve 20.století. Takže si ho celkem rychle prohlédnete a pak už je tam jen pár věcí.

Úplně na stejné "jedno brdo" je i východní komplex Changdeokgung, kde dožil poslední Korejský císař v roce 1926. I tento komplex byl ale notně poničen v roce 1945 (Japonská okupace), takže i on je poměrně moderně zrestaurován a není tedy pro Evropana, zvyklého na stovky let staré památky, až tak atraktivní.

Nejvíce nás zaujal speciální chodníček, který se v těchto komplexech vyskytuje. Je na něm cedulka, že se na něj nemá šlapat, protože je to cesta pro duchy - ne, nedělám si srandu. Asijští návštěvníci to striktně dodržují, ostatní ... no, snažili jsme se :).

(asi Korejské "IBM")

Samozřejmě je tu čtvrť s markety a pár dalších zajímavostí, ale to je tak všechno. Že bych někomu návštěvu Soulu nějak výrazně doporučoval, se tedy říci nedá, není tam až moc k vidění. Jih ostrova by možná mohl být zajímavější. Každopádně v Soulu jsme si také všimli, jak docela dost Asie jede a vyvíjí se, zatímco Evropa upadá. Ten den v Soulu celkem stačil a ráno jsme se, skvěle fungující dopravou, kde průvodčí ve vlaku (běžná 2.třída je tam asi jako 1.třída u nás), se každému vagonu zvlášť ukloní a poděkuje za cestu, přesouvali na Taiwan ...