• RECENZE hry a TEST HW nároků

   - METRO: Last Light - druhý díl postapokalyptické akce spíše zklamal

Dnes se podíváme na to, jak dopadlo druhé METRO, na které jsme s nadšením čekali.

V roce 2010 vyšla hra, která toho roku byla rozhodně nejvíce příjemným herním překvapením. Od v podstatě neznámých vývojářů z Ukrajiny dorazila post-apokalyptická FPS, která nejen vynikala výbornou hratelností, ale i opravdu špičkovým audiovizuálním zpracováním, jež s velkým náskokem překonávalo řadu AAA titulů i od velkých vydavatelů.

Metro 2033 měla na svědomí odštěpená skupinka lidí, kteří se dříve podíleli na vývoji jiné "tamní" herní pecky. O poznání slavnější série S.T.A.L.K.E.R. Obě hry měly podobný technický základ, ale lidé z 4A Games zodpovědní za METRO, chtěli něco trochu jiného, takže si vyvinuli engine trochu jiným směrem. Letos vychází přímé pokračování, nazvané METRO: Last Light. Hra má stejný technologický základ, který vývojáři samozřejmě ještě trochu učesali a vylepšili. Dnes se tedy podíváme nejen na recenzi samotné hry, ale i to, jaké nároky klade na naše PC, hlavně grafické karty.

• Metro: Last Light

Vzhledem k tomu, že většina velkých FPS her vzniká na západě, je herní série METRO trochu stylově odlišná. Což není špatně. Ovšem musíme po dohrání druhého dílu konstatovat, že druhý díl má výrazně blíže západní herní produkci a bohužel kopíruje všechno, co se nám na současných FPS hrách nelíbí. Autoheal, absence umělé inteligence nepřátel, špatně udělané a všudypřítomné skripty, akční pasáže, kde musíme opakovaně mačkat určité tlačítko, jinak umřeme atd. Jinými slovy autoři hry do druhého Metra zapracovali všechno, co bylo v prvním díle, a přidali ve větší míře vše, co najdeme v posledních "Call of Duty" hrách, které jsou trnem oku velké části herního publika.

Pokud jde o samotný příběh, tak druhý díl navazuje na první, se zhruba s jednoročním odstupem, kdy hlavní hrdina Arťom odpálil rakety na město "Temných". Všechno tohle se odehrává po třetí světové válce v podzemí pod zničenou Moskvou, z které toho v druhém dílu uvidíme mnohem více, včetně Rudého náměstí.

V druhém díle se zbytky přežívajících lidí rozdělených do různých frakcí chystají na další válku mezi sebou. Náš (chvílemi trapně nemluvný) hlavní hrdina je vržen mezi všechny tyhle události a postupně odhaluje, že není vše tak, jak se zdá být. Příběhově je druhý díl rozhodně o něco epičtější a vyhrocenější, bohužel příběh, tak jak je ve hře podáván, místy solidně hapruje. Je plný hluchých i nelogických míst a místo grandiózního finále dostanete několika minutovou rychlokvašku, z které je skoro cítit, že autoři hry už chtěli mít vývoj za sebou. Takže do posledních 5-10 minut hry nacpali celý "epický" závěr, který je sice závěrem, ale příliš nepotěší herně ani příběhově. Zvlášť když se k němu musíte tak zdlouhavě dojít.

Podívejme se na trhu trochu blíže ...