Recenze: Tom Clancy’s H.A.W.X 2

– letecké „Call of Duty“ podruhé a lepší?

V závěru roku 2010 vyšel druhý díl letecké arkády HAWX, která svým prvním dílem poměrně příjemně překvapila.

Pokud jste příznivci leteckých simulátorů, tak takhle hra rozhodně není pro vás. HAWX už prvním dílem se vydal na cestu absolutní arkády, pro příznivce a znalce létání inklinuje spíše do žánru fantasy. Nicméně, úkolem této hry je prostě přinést zážitek z leteckých soubojů masám a první díl HAWX velmi příjemně překvapil. Šlo vlastně o střílečku, jen s letadly a ve vzduchu a příjemné osvěžení, protože podobných her opravdu na PC platformě příliš nenajdete. Mě osobně zabavil na hodně hodně dlouho a zážitek z létání, umocnil Eyefinity systém. Prostě naprostá paráda.

Že se tedy autoři po úspěchu a dobrém přijetí prvního dílu pustí do tvorby dílu druhého, bylo jisté. Vylepšovat a přidávat rozhodně bylo co a potenciál druhého dílu byl opravdu zajímavý a v podstatě nebylo moc těžké vymyslet, co se vylepšit má. Druhý díl dorazil v listopadu 2010 a dnes se podíváme, jak se autoři s vylepšeními poprali.

• H.A.W.X. 2 – hra

No, nebudu vás dlouze napínat, HAWX2 se tak úplně nepovedl, jak bychom si představovali. Těch vylepšení, které lze nazvat vylepšeními, je minimum. V zásadě jsou to možnosti odstartovat a přistávat, což potěší, bohužel i ty jsou tak nějak ani ne napůl hotové a ten zbytek hry? Snaha o rozšíření možností a variabilitu se poněkud zvrhla a jako celek hra poněkud kulhá.  

Stejně jako první díl, i díl druhý nabízí příběhovou kampaň, která se sestává ze dvou desítek misí. Bohužel tentokrát se tvůrci snažili svézt se na moderní vlně a kampaň založena na ohraném tématu problematické ruské bezpečnosti a teroristů (odštěpené frakce ultranacionalistů), kteří získají přístup k atomovým zbraním, rozhodně originalitou neplýtvá.

(Svět je v krizi .... už zase? )

Tvůrci se snažili nám mise obohatit, protože první díl, to byl samé, zlikviduj, udrž, hlídej atd. Nutno říci, že mě první díl z hlediska bohatosti misí, zcela vyhovoval a co jiného byste také jako piloti stíhaček chtěli dělat? U druhého dílu se tvůrci notně inspirovali u Call of Duty a výsledkem je několik zcela zbytečný, nudných a do hry se vůbec nehodících misí se špionážními sondami apod.

(Co tohle dělá v letecké arkádě a kde je stíhačka???)

Bohužel samotná kampaň, která u prvního dílu byla pěkně navazující a hlavně velmi zábavná, protože jste se mohli vyřádit dosytnosti, díky tomu, že dokud jste vy něco nesplnili, nepřátelé stále přilétali. U druhého dílu je tento prvek zcela potlačen a neustále jste pod tlakem, protože máte časový, nebo spíše životní limit vašich spolubojovníků, takže si prostě jednotlivé mise neužijete a na vyšší obtížnosti je to často až nezábavně frustrující.

Autoři alespoň přidali onu možnost odstartovat a vzlétnout a také u některých misí automaticky natankovat. Ale ani to se nějak nepovedlo. Hra je letecká arkáda, a pokud je o starty a přistání, více do očí nerealistické to už snad ani být nemohlo. Tankování za letu je součástí misí, ale je dost hloupě udělané, kdy ten, kdo o tankování za letu nic neví, může i tápat a ten kdo ví, bude zírat na obrazovku, jak vtipně jednoduše si to ty autoři představují. Prostě tyhle věci jsou fajn, že byly přidané, ale to jak to vypadá? Kdyby toto byla nějaká první pracovní verze, tak neřeknu ani slovo, ale finální verze finální hry? Tak to je přešlap.

Bohužel i ten samotný letecký model doznal ještě více arkádovější podoby. První díl jsem odehrál na joysticku a ten druhý také, ale je mezi nimi podstatný rozdíl. Zatímco u prvního dílu měl skutečně člověk pocit, že letí letadlem, u druhého dílu se ten pocit prostě nedostavil – tedy ano, letíte, ale ani vám to moc nepřijde. Ovládání letadla není moc přesné, hlavně ale jsou zde do očí bijící nerealističnosti. Let vůbec nepřipomíná let s letadlem, spíše to je, jako že vy jste pevný bod a všechno se otáčí kolem vás, hlavně ale strašně jednoduše, bez velkých fyzikálních souvislostí, logiky atd.

Kromě samotných misí je tu i možnost si ty mise zahrát znovu s poupravenými skutečnostmi, většinou ještě více nerealistickými. Pak jsou tu také výzvy, které se také nepovedly. Stupidní je výzva přežít, kde postupně v 10 úrovních na vás nalétávají protivníci a protože máte munici a hlavně obranné světlice početně omezeny, najednou je kolem vás 30 nepřátelských stíhaček, kterým neuletíte, jejich rakety jsou na vás neustále zaměřeny, takže nezbývá, než 10 minut létat v malých kruzích, kdy vás jejich rakety netrefí. Takže výsledkem je, že jste vlastně uprostřed velkého roje letadel a hlavně raket a držíte joystick neustále doprava a nudíte se 10 levelů, s délkou vždy několika minut, k smrti. Tohle se vážně nepovedlo.

A jak je na tom zpracování hry?