|
Strana 4 z 5
- V praxi – osazení komponent a chlazení
Jako testovací komponenty jsem zvolil platformu založenou na LGA1700 od Intelu. Základní desku i grafiku poskytla společnost Gigabyte v podobě Z690 Aorus Xtreme s grafickou kartou Radeon RX6800XT Gaming OC. Procesor je 12jádrový i7-12700KF od společnosti Intel. O chlazení procesoru se pak stará vodní chlazení taktéž od Gigabyte s jejich TOP modelem Aorus Waterforce X 280. Systémový disk je nainstalován na NVMe SSD disku KC3000 2TB s rychlostí 7GB/s od společnosti Kingston. Paměti nakonec taktéž poskytla společnost Gigabyte s modelem Aorus 2x16GB DDR5 5200MHz. Zdroj jsem použil plně modulární Aorus P1200W s 80 Plus Platinovou certifikací.
Po smontování jsem již pouze nainstaloval operační systém a nastavil režim otáček u všech ventilátorů na automatiku, tedy přesně tak, jak bude používat asi většina uživatelů. Ohledně umístění radiátoru vodního chlazení, nakonec jsem ho umístil na strop, abych vyrovnal onu přetlakovou metodu proudění vzduchu nastavenou přímo od výrobce. Samozřejmě v takto obrovské skříní je možností kam umístit radiátor nespočet.
Ohledně montáže, výtku nemám žádnou, instalovat komponenty do této skříně nepředstavuje větší problém. Je to hlavně díky opravdu extrémní velikosti, nejste tedy nikde limitování špatnou dostupností, jako mají některé menší skříně na trhu. Co se mi velmi líbilo je mechanismus co drží grafickou kartu ve slotu, je bez šroubkový a funguje velmi dobře. Grafika se po zamknutí tímto mechanismem ani nehne. Také zarovnání kabeláže je prostě pohádka, protože mezi plechem od desky a bočnicí jsou luxusní 3cm, což jsem dlouho neviděl.
Pokud se ptáte, jak lze řídit RGB podsvícení, skříň má na zadní straně integrovaný ARGB kontrolér, do kterého lze zapojit až 5 zařízení. Dokonce podporuje i to, že skrze dodávaný program MasterPlus+ 1.8.4 lze řídit každý ventilátor zvlášť. Pokud jste tedy fanoušci RGB, s touto skříní se doslova vyřádíte. Bohužel zde ale není možnost si podsvícení řídit ručně přímo na skříni přes nějaké manuální tlačítko. Samozřejmě je zde ještě možnost ponechat toto řízení na samotné desce.
Teploty jsem se rozhodl měřit na procesoru i grafické kartě a to, jak ve stavu skoro žádné nečinnosti, takže brouzdání internetem apod., ale i v režimu 100% vytížení procesoru a grafické karty. Hlavně „burn“ režim grafické karty otestuje kvalitu vnitřního airflow skříně do maxima.
U procesoru jsem měřil maximální teploty pomocí hodinového trápení v zátěžovém OCCT. Maximum, které jsem naměřil, bylo 66°C. To je asi nejlepší teplota, na kterou jsem kdy s tímto procesorem dosáhl, je to dáno tím, že přední dva ventilátory s průměrem 200mm dodávají obrovské množství vzduchu hornímu radiátoru vodního chlazení. Díky tomuto masivnímu přísunu studeného vzduchu je pak voda v okruhu mnohem chladnější.
U grafické karty jsem teplotu měřil v zátěžovém grafickém testu 3D Mark FireStrike po dobu 30 minut, kde se nakonec teplota vyšplhala na 69°C, přece jenom jedná se o TOP model výrobce a grafická karta disponuje opravdu masivním pasivem, karta byla na těchto teplotách i velmi tichá. V nečinnosti pak teplota spadla na hranici 36°C, s tím že ventilátory se netočily a grafika fungovala zcela pasivně. Pokud mohu doporučit, osobně bych tuto skříň provozoval s kompletním vodním chlazením, umístěným na stropu skříně, kam se vejdou hned dva radiátory na 120mm ventilátory, případně lze ještě šikovně umístit radiátor i na dno skříně, kde pak nasává velmi studeny vzduch a tím pádem značně snižuje teplotu vody v okruhu.
K závěrům …
|
)
)
)
)
)
)
