• V praxi – osazení komponent

Skříň umožňuje osadit jen desky o velikosti mATX. Pokud se tam budete snažit nacpat ATX desku, půjde to, ale … musíte vyjmout ten kovový spodní předěl a pak tam nechat zdroj navolno, takže to není stálá montáž. Tímto způsobem můžete tak akorát otestovat skříň, ale prostě deska formátu mATX, se tam normálně nevejde.  

Nicméně vyjmout ten kovový předěl je celkem zajímavá volba, pokud tam chcete dát třeba dvě grafické karty, samozřejmě ale přijdete o ty dvě 2,5“ pozice, na které se jinak normálně disky montují.

V základu je tam také jen jeden koš pro 2x 3,5“ (nebo 2x 2,5“) disky. Ten lze namontovat různě do skříně. Dokoupit lze i další koš pro další disky.

Z hlediska grafické karty záleží, kolik těch košů pro HDD osadíte. Bez nich je tam místo zhruba pro 370mm dlouhé grafiky s nimi jen pro 258mm. Nicméně většina to namontuje určitě bez těch košů, takže se tam vejde jakákoliv grafická karta.

Pokud jde o chlazení CPU, tak maximální výška chladiče je 190mm, což značí opravdu královskou šíři skříně a s rezervou se tam vejdou i ty největší CPU chladiče na trhu. S osazením AiO chlazení také není problém. Přední pozice pojme až 280mm radiátor (297mm), kdy ale musíte posunout ten koš na disky blíže ke zdroji. Horní pozice je až pro 240mm radiátory a na zadní pozici lze dát až 140mm. V základu je ve skříni 140mm ventilátor vzadu a jeden 140mm vpředu. Přední část skříně má kovové síto, podobně je řešený horní panel. Přístup vzduchu i jeho odvod je tak dostatečný, nicméně není zde věnována žádná velká pozornost odhlučnění, což má až větší a dražší MasterCase 5.

• Provozní teploty

Teploty jsem se rozhodl měřit na procesoru i grafické kartě a to, jak ve stavu skoro žádné nečinnosti, takže brouzdání internetem apod., ale i v režimu 100% vytížení procesoru a grafické karty. Hlavně „burn“ režim grafické karty otestuje kvalitu vnitřního airflow skřině do maxima. U procesoru jsem měřil maximální teploty pomocí hodinového trápení v zátěžovém OCCT a naměřil jsem teplotu hluboko pod 60°C. To krásně ukazuje výkon vodního chlazení a úroveň airflow, kterou skříň MasterCase Pro 3 disponuje. V klidu měl procesor krásných 33°C a celé měření proběhlo při běžné pokojové teplotě 23.5°C.

U grafické karty jsem teplotu měřil v zátěžovém bechmarku 3D Mark FireStrike po dobu 30 minut, kde se nakonec teplota vyšplhala na slušných 71°C a grafická karta byla stále hodně tichá. V idle pak teplota spadla na hranici 55°C, s tím že ventilátory se netočily a grafika fungovala zcela pasivně. Ohledně hluku předinstalovaných ventilátorů, díky nízkým otáčkám jsem neměl s hlučností žádný problém ani v režimu 12V.

Ohledně úrovně airflow výrobce zvolil osvědčenou metodu jednoho ventilátorů, který dovnitř skříně vhání studený vzduch a jednoho, který naopak ze skříně vysává již ohřátý vzduch. Tato metoda je podle mě ideální a díky volným pozicím lze výkon skříně v tomto ohledu ještě navýšit, pokud by to konfigurace HW komponent vyžadovala.