• Grafická karta a testy

Balení je příjemně jednoduché a kompaktní, příjemná změna proti obvykle přerostlým kartám současným generacím. Challenger je základní edici ASRock, který nabízí i větší edice s třemi ventilátory. Na rozdíl od některých hlavně vyšší NVIDIA modelů, tahle AMD/ASRock karta nepoužívá nové problematické a „hořící“ 16-pin napájecí konektory. Používá nadále robustní klasiku, v tomto případě 8pin, což je samozřejmě i proto, že majitelé starších PC, kteří budou jen upgradovat GPU, povětšinou nemají novější zdroje. Takže pro všechny je to jednodušší.

Potěší tedy fakt, že tohle není přerostlá karta. Má na dnešní dobu velmi kompaktní provedení 249 x 132 x 41mm a 645g. Zabírá standardně 2 sloty. PCB je velmi krátké. Kdyby se ASRock více snažil, karta by mohla být i jen mini-ITX formátu se 170mm ;).

Nicméně ASRock přeci jen chtěl slušné chlazení, takže pasiv na čipu a dva větší ventilátory na něm jej poskytují. Díky jen 180W TDP není třeba nic přerostlého. Karta také dokáže běžet v pasivním režimu.  Jak již bylo zmíněno, na kartě je klasický 8-pin napájecí konektor a ASRock doporučuje alespoň 550W zdroj.  

Není tu přepínač BIOSu, ale je tu přepínač RGB osvětlení, které zde je ve formě poměrně výrazného pásku v přední části boku chladiče karty. Karta má jinak překvapivě jen 3 konektory (už roky bývají obvyklé 4). ovšem jsou to moderní 2x DisplayPort 2.1a a 1x HDMI 2.1b. pro drtivou většinu uživatelů tedy absolutně žádný problém. Hlavní slot karty má ale překvapivě 16-linek PCIe 5.0. překvapivě proto, že u této třídy karet je už pár let běžné, že výrobci šetří a používají jen 8 linek, což je ale problém u starších PC, které nemají desky s novější verzí PCIe standardu a tam prostě 8linek znamená další výkonovou brzdu. Ostatně konkurenční RTX 5060/5060 Ti mají jen 8linek, zatímco tedy RX 9060 XT má 16 linek a bude zajímavé se později podívat na test na nějakém starším HW s pouze Gen4 nebo dokonce jen Gen3 sloty.

Jinak AMD k tomu jinak tradičně nabízí širokou SW podporu a technologie. Nově u RDNA 4 najdeme ML akcelerovaný FSR 4 vč. frame gen. Samozřejmě nechybí podpora obecných univerzálních FSR i frame gen režimů, FreeSync a všech obvyklých technologií v propracovaných ovladačích AMD. Velkým vylepšením prošla multimediální výbava a kvalita encodingu pro streamování apod.

• Testovací sestava osahuje:

Testujeme tři základní rozlišení, tedy 1920x1080, 2560x1440 a 3840x2160 (u slabších karet bez testování v náročném 4K) Všechny hry v maximálních detailech a pokud není řečeno jinak tak v nativním rozlišení (tedy bez FSR či DLSS, které rozlišení dynamicky snižují). Samostatně jsou pak testy s aktivním Ray Tracingem. U všech karet je také aktivní AMD Smart Access Memory alias Resizable BAR, který je u AM5 platformy zapnutý ve výchozím stavu automaticky. Samozřejmě tato technologie má přínos různý u AMD i NV či Intel karet. Počínaje testem RX 9060 XT přecházíme na kompletně novou testovací sestavu, některé nové hry, nové všechno, takže starší výsledky ze starších článků a testů nejsou „porovnatelné“ s těmi novými v grafech, protože vznikaly na odlišné sestavě.

Kvůli zjednodušení a přehlednosti grafů uvádíme jen hodnotu průměru FPS, který je vypočítám průměrem tří měření karty ve stejné 120 sekundové sekci hry. Nastavení a vše jsou pro všechny testované karty stejná. Ve výběru her se zaměřujeme, pokud možno na hry postavené na různých herních enginech, netestujeme několik her na stejném engine. Takže jak si vedou naše karty v praxi?