• Grafická karta a testy

Balení ASUS PRIME edic má jednotný design, samozřejmě odlišený jen povinnými prvky NV nebo AMD značení a grafiky. Jde o „základní“ modelovou řadu nereferenčních variant ASUS, co znamená, že je i cenově dostupnější, než třeba TUF či ROG modely tohoto výrobce.

Potěší tedy fakt, že PRIME nejsou nutně až tak přerostlé. Stále ovšem rozhodně nejsou malé. A speciálně u nižších řad jako RX 9060 XT či RTX 5060 Ti jsou proti běžným edicím hodně velké. Konkrétně PRIME RX 9060 XT i PRIME RTX 5060 Ti mají délku 30,5cm, což je opravdu hodně na tuhle třídu a její potřeby chlazení.

Potěší klasický 8-pin jako napájení u Radeonu, jen NV mají ten novější choulostivější typ konektoru. Všechny tyhle karty jinak mají obvykle méně jak 180W TDP v případě RX 9060 XT i RTX 5060 Ti variant. 8GB edice jsou ještě o něco úspornější proti 16GB verzím. Ale to množství paměti je jediný fyzický/parametrový rozdíl.

PRIME karty mají i přepínač BIOSu, primárně je ale kvůli hlučnosti mezi OC a SILENCE režimem, protože takty a výkonem se vlastně neliší. Ovlivňují pouze nastavení profilu ventilátorů, tedy teploty a hlučnost. Neliší se ani v oblasti výstupů, kdy ASUS PRIME RX 9060 XT verze vybavil 2x DisplayPort 2.1a a 1x HDMI 2.1b. Hlavní slot karet má 16-linek PCIe 5.0 v případě Radeonu, ale má jen polovinu, tedy 8 linek. A to může být problém u starších PC, jejichž desky mají jen Gen4 případně Gen3 verzi slotu, kdy samozřejmě 16 vs 8 linek je dost rozdíl. V našem případě testujeme na moderním PC s PCIe 5.0, takže výkonový rozdíl to dělat nebude. U starších PC ale ano.

Samozřejmě se liší SW podporou, kdy AMD a NV mají odlišnosti ve výbavě, i když řadu věcí řeší podobně. AMD je celkově univerzálnější svým přístupem, kdy více dbá na obecné standardy, zatímco NV si hraje hlavně na vlastním písečku a leckdy záměrně jde proti průmyslovým standardům. Souboj s některými ale prohrálo, například AMD FreeSync (alias AdaptiveSync) je dnes standardem, zatímco GSYNC zůstalo jen prázdným pojmem. Samozřejmě obě firmy mají vlastní řešení Frame Gen technologií a inteligentního upscalingu, kdy však AMD s poslední verzí FSR výrazně srovnalo krok s NV a jejím DLSS, které bylo poslední roky napřed. Nyní to už neplatí a z pohledu běžného hráče jsou zcela srovnatelné. Stále by ovšem tyto technologie měly být jen doplňkem, nikoliv nutností. A zapnutí DLSS/FSR rozhodně nenahrazuje skutečnou optimalizaci apod. Speciálně u výkonných karet byste neměli mít vůbec důvod „berličky“ jménem FSR/DLSS zapínat a karty by měly mít dost výkonu na nativní rozlišení se vším všudy. Velkým vylepšením prošla multimediální výbava a kvalita encodingu pro streamování apod, kdy AMD dnes dosahuje i lepších výsledků, a hlavně méně problémů než NV. Jejím hlavním trumfem zůstává uzavřené CUDA a jeho podpora řady aplikací, kde má výpočetně navrch. Nicméně to platí jen mimo hry, ale je to asi hlavní rozdíl a důvod pro některé dávat dnes NV přednost, když jsou zvyklí na určitou aplikaci a vědí, že tma dosahují lepšího výkonu apod. Z hlediska hráčů a čistě herního nasazení ale moc rozdíly nejsou, jde tedy hlavně o přístup obou firem a zejména ceny, za které ten výkon nabízí.

• Testovací sestava osahuje:

Testujeme tři základní rozlišení, tedy 1920x1080, 2560x1440 a 3840x2160 (u slabších karet bez testování v náročném 4K) Všechny hry v maximálních detailech a pokud není řečeno jinak tak v nativním rozlišení (tedy bez FSR či DLSS, které rozlišení dynamicky snižují). Samostatně jsou pak testy s aktivním Ray Tracingem. U všech karet je také aktivní AMD Smart Access Memory alias Resizable BAR, který je u AM5 platformy zapnutý ve výchozím stavu automaticky. Samozřejmě tato technologie má přínos různý u AMD i NV či Intel karet. Přecházíme na kompletně novou testovací sestavu, některé nové hry, nové všechno, takže starší výsledky ze starších článků a testů nejsou „porovnatelné“ s těmi novými v grafech, protože vznikaly na odlišné sestavě.

Kvůli zjednodušení a přehlednosti grafů uvádíme jen hodnotu průměru FPS, který je vypočítám průměrem tří měření karty ve stejné 120 sekundové sekci hry. Nastavení a vše jsou pro všechny testované karty stejná. Ve výběru her se zaměřujeme, pokud možno na hry postavené na různých herních enginech, netestujeme několik her na stejném engine. Takže jak si vedou naše karty v praxi?