|
Strana 2 z 7
Balení této luxusní edice není bohužel moc odlišné od standardních edici i mnohonásobně levnějších ASUS karet. To možná trochu překvapí, zejména s ohledem na cenovku. Ale funkční účel samozřejmě plní. Kromě pár extra věcí je v ní potřebná redukce ze standardních starších PCIe napájecích konektorů na ten jeden novější. U této edice už by měl být ve své vylepšené verzi, která by měla mít tendenci „začínat méně hořet“, než ta původní verze na NV kartách od NV samotné ;).

ASUS a jeho ROG ASTRAL RTX 5090 je gigantická karta, pravda, už ze zkušeností s RTX 4090 to není zase takové překvapení a mnozí si tedy zvykli mít grafickou kartu ve velikosti malého PC. Stále, je to ale gigant s rozměry 350x150x80mm a 3kg váhy. Takže pozor při výběru skříně, aby se vám vešla. Sama karta má 4 sloty, takže potřebujete ještě pátý, aby mohla dýchat.

Pochopitelně uchladit přes 600W není jen tak, takže chladič tak velký být musí. Alternativou by bylo vodní chlazení, které by ale samozřejmě vyžadovalo zase výměník i takové jsou. Zde má chladič kromě tří velkých ventilátorů ještě jeden na zadní straně, a tedy vytváří pořádný průvan. Nepočítejte tedy s absolutně tichým provozem, jako u podobně velkých běžných karet nižších tříd. Stále má semi-pasivní režim v klidových stavech a přepínatelný BIOS mezi standardním (OC) režimem a Silent režimem. Ale výkonově jsou oba stejné, liší se jen nastavením otáček ventilátorů a tedy hlučností.

Přestože se bavíme o kartě s více jak 600W spotřebou, má jediný napájecí konektor v podobě 12vhpwr. Ten technicky dokáže až 650W, ale je to na limitu standardu. Navíc musí pobrat i špičky. Výrobci karet tedy jsou jasně omezeni a ASTRAL edici se k tomu limitu hodně blíží.

Karta je samozřejmě velmi dobře vybavena, má rovnou 3x DisplayPort 2.1b a 2x HDMI 2.1b. Hlavní slot má pochopitelně 16-linek PCIe 5.0. ASUS u své edice přidal i extra prvky, jako klasické FAN konektory pro dodatečné chlazení atd.

Samozřejmě jako RTX karta má odpovídající NVIDIA SW a technologickou výbavu. NV si hraje hlavně na vlastním písečku a leckdy záměrně jde proti průmyslovým standardům. Souboj s některými ale prohrálo, například AMD FreeSync (alias AdaptiveSync) je dnes standardem, zatímco GSYNC zůstalo jen prázdným pojmem. Architektura má jinak ty stále speciální AI akcelerační jednotky a RT jednotky. Nechybí tedy široká podpora Raytracingu, DLSS včetně pro RTX50 exkluzivního DLSS 4.0 + multiframegen ala „násobičem“ počitadla FPS atd.
- Testovací sestava osahuje:
Testujeme tři základní rozlišení, tedy 1920x1080, 2560x1440 a 3840x2160 (u slabších karet bez testování v náročném 4K) Všechny hry v maximálních detailech a pokud není řečeno jinak tak v nativním rozlišení (tedy bez FSR či DLSS, které rozlišení dynamicky snižují). Samostatně jsou pak testy s aktivním Ray Tracingem. U všech karet je také aktivní AMD Smart Access Memory alias Resizable BAR, který je u AM5 platformy zapnutý ve výchozím stavu automaticky. Samozřejmě tato technologie má přínos různý u AMD i NV či Intel karet. Přecházíme na kompletně novou testovací sestavu, některé nové hry, nové všechno, takže starší výsledky ze starších článků a testů nejsou „porovnatelné“ s těmi novými v grafech, protože vznikaly na odlišné sestavě.

Kvůli zjednodušení a přehlednosti grafů uvádíme jen hodnotu průměru FPS, který je vypočítám průměrem tří měření karty ve stejné 120 sekundové sekci hry. Nastavení a vše jsou pro všechny testované karty stejná. Ve výběru her se zaměřujeme, pokud možno na hry postavené na různých herních enginech, netestujeme několik her na stejném engine. Takže jak si vedou naše karty v praxi?
|