• Grafická karta a testy

Balení obou karet má podobnou grafiku, ale RTX 5080 má tvarově zajímavější provedení než tradiční RTX 5070 Ti. Kromě pár extra věcí je v nich potřebná redukce ze standardních starších PCIe napájecích konektorů na ten jeden novější. U této edice už by měl být ve své vylepšené verzi, která by měla mít tendenci „začínat méně hořet“, než ta původní verze na NV kartách od NV samotné.

Ačkoliv karty vypadají skoro stejně, nelze si nevšimnout podstatně většího chladiče u RTX 5080. S ním má tak karta 348mm na délku a neuvěřitelných 3,6 slotu na výšku. Váží také o něco více s 1,9kg. RTX 5070 Ti je o trochu menší, kdy má 329mm na délku, „jen“ 3,1 slotu na výšku a hmotnost 1,6kg.

Ten větší chladič má u RTX 5080 TUF krotit ono vysoké TDP 360W v základu (v OC režimu až 400W). u RTX 5070 Ti TUF je TDP rozumnějších 300W s OC maximem na 330W. Obě karty mají 3 ventilátory, 105mm u 5080 a 100mm u 5070 Ti. Obě disponují semi-pasivním režimem v klidových stavech a přepínatelným BIOS mezi standardním (OC) režimem a Silent režimem. Obě nastavení jsou ale výkonově stejné, liší se jen nastavením otáček ventilátorů, a tedy výslednou hlučností a teplotami na čipu.

Obě karty mají ten kontroverzí jediný napájecí konektor v podobě 12vhpwr. Pozor na jeho správné zapojení a bohužel ani nejnovější varianta 12V-2x6 neodstranila problém s tím, že může zahořet, takže občas zkontrolujte, zda je správně plně zasunut a není na něj moc velký tlak.  

ASUS jinak nedělal aktuální generaci TUF provedení nějak výrazně zářivé, je tu jen poměrně malé RGB logo na boku. Karty mají totožnou výbavou a velmi slušnou, 3x DisplayPort 2.1b a 2x HDMI 2.1b. Hlavní slot má pochopitelně 16-linek PCIe 5.0.

Samozřejmě jako RTX karty mají obě identickou odpovídající NVIDIA SW a technologickou výbavu. NV si hraje hlavně na vlastním písečku a leckdy záměrně jde proti průmyslovým standardům. Souboj s některými ale prohrálo, například AMD FreeSync (alias AdaptiveSync) je dnes standardem, zatímco GSYNC zůstalo jen prázdným pojmem. Architektura má jinak ty stále speciální AI akcelerační jednotky a RT jednotky. Nechybí tedy široká podpora Raytracingu, DLSS včetně DLSS 4.0+ s multiframe-gen alias „fake FPS násobičem“ počitadla snímků atd.

• Testovací sestava osahuje:

Testujeme tři základní rozlišení, tedy 1920x1080, 2560x1440 a 3840x2160 (u slabších karet bez testování v náročném 4K) Všechny hry v maximálních detailech a pokud není řečeno jinak tak v nativním rozlišení (tedy bez FSR či DLSS, které rozlišení dynamicky snižují). Samostatně jsou pak testy s aktivním Ray Tracingem. U všech karet je také aktivní AMD Smart Access Memory alias Resizable BAR, který je u AM5 platformy zapnutý ve výchozím stavu automaticky. Samozřejmě tato technologie má přínos různý u AMD i NV či Intel karet. Přecházíme na kompletně novou testovací sestavu, některé nové hry, nové všechno, takže starší výsledky ze starších článků a testů nejsou „porovnatelné“ s těmi novými v grafech, protože vznikaly na odlišné sestavě.

Kvůli zjednodušení a přehlednosti grafů uvádíme jen hodnotu průměru FPS, který je vypočítám průměrem tří měření karty ve stejné 120 sekundové sekci hry. Nastavení a vše jsou pro všechny testované karty stejná. Ve výběru her se zaměřujeme, pokud možno na hry postavené na různých herních enginech, netestujeme několik her na stejném engine. Takže jak si vedou naše karty v praxi?