Čím začít? Tak třeba v prezentaci AMD najdeme i zajímavý obrázek. Ten nám připomíná, že v roce 1996 se objevil první sálový počítač, který měl díky 10 000 procesorům Intel Pentium PRO výkon 1TeraFlops a potřeboval k tomu 500kW energie + 50kW pro chlazení pomocí klimatizace.

  Dnes, jen o 12 let později máme doma grafickou kartu v ceně necelých 4000 korun s DPH s jedním malým čipem, díky kterému je výkon této grafické karty právě 1TeraFlops a potřebuje k tomu asi 110W. Je to myslím pěkná ukázka toho, jak obrovskými skoky letí vývoj PC vpřed. Za dalších 10 let budeme melancholicky vzpomínat na doby, kdy jsme žasli nad výkonem HD4850, ostatně za 10 let už tu vůbec nemusí být grafické karty tak, jak je známe dnes ...

Jádro RV770 už není jen GPU, ale vlastně multiprocesorový počítač, který zvládá více než jen zpracovávat grafiku. Architektura samotného čipu je sice podobná, ale RV770 je výrazně složitější a má 80 jednoduchých stream procesorů v celkem 10 řadách. Starší RV670 mělo také 80 jednotek, ale pouze ve 4 řadách. Kde se tedy vzal ten vysoký výpočetní výkon HD4000 karet, je více než zřejmé.

Starší RV670 mělo problémy s vyhlazováním a vůbec pokud se zapnuly náročnější optimalizace obrazu, výkon šel dolů. Jádro RV770 je však postaveno s mnohem větším počtem texturovacích jednotek a také byla překopána jejich komunikace s pamětí, která je nyní výrazně rychlejší. S tím samozřejmě souvisí i ROPs jednotky, které obstarávají samotné vyhlazování, ty byly výrazně upraveny a optimalizovány a tak by měly být propady pod 4xAA-8xAA na RV770 úplnou minulostí.

Velké změny se samozřejmě dotkly pamětí a paměťového řadiče obecně. Zde nezůstal kámen na kameni. Mnozí si myslí, že grafická karta s 256-bit sběrnicí je nějak bržděna. Grafická řada ATI HD4000 předvádí, že když se to umí, tak s 256-bit sběrnicí lze dosáhnout propustnosti o jaké se dříve nikomu ani nesnilo. RV770 samozřejmě obsahuje řadič pamětí přímo a ten je v tomto případě GDDR3-5 komaptibilní. Navíc RV770 už nepoužívá vnitřní ring-bus řadič, jako tomu bylo u R600 a RV670. Všechny části jádra spolu komunikují pomocí jakéhosi memory hubu, což je ale celkově výrazně efektivnější. Tohle všechno dává při použití levné 256-bit sběrnice a vysokorychlostních GDDR5 pamětí propustnost 115GB/s, což je na mainstreamovou grafiku skutečně hodně.

  Na modelu HD4870 máme vůbec takovou důležitou premiéru. Jedná se o první grafickou kartu, která GDDR5 paměti vůbec používá. GDDR5 by teoreticky proti GDDR3 měli přinést levnější výrobu, díky tomu, že jsou menší, vyšší výkon, protože tikají na výrazně vyšších frekvencích, kromě toho disponují automatickou detekcí chyb. GDDR5 jsou i daleko úspornější, co se spotřeby energie týká. V neposlední řadě se pak GDDR5 moduly dokáží výrazně lépe výkonově škálovat v závislosti na situaci. GDDR5 paměti budou za pár měsíců standardní výbavou grafických karet, jejich výroba postupně najíždí a dnes už je vyrábí největší hráči v oboru výroby pamětí, zejména pak Samsung. Spolu s tím rychle poklesne i jejich cena. V současné době začínáme na rychlosti téměř 4,0GHz, výhledově se dočkáme 5,0GHz čipů a budou se dělat tak, aby je bylo možné osadit ve velikostech 512MB, 1GB a 2GB.

   Součástí jádra jsou i obvody UVD druhé generace. Tento čip se stará o hardwarovou akceleraci videa. Novinkou je schopnost akcelerace hned dvou HD streamů najednou. Obsahuje také řadu možností optimalizace obrazu, jako je dynamický kontrast, HDR atd. Nové ATI Radeon mají přehrávaný obraz opravdu parádní.