Přístupové doby jsou jedním z nejvíce určujících parametrů výkonu. Netřeba vysvětlovat, že čím rychlejší přístup tím rychlejší je získání informace. Výrobci uvádějí přístupové doby okolo 8-9ms. To je trochu klamání zákazníků. Protože tato doba v sobě nezahrnuje rotační latenci, která u 7200 ot disků činí přesně 4.166 ms. Programy vždy změří přístupovou dobu včetně latence a tedy skutečnou přístupovou dobu, která nás zajímá.

Už první test ukazuje, že starší komponenty v sestavě s ATA diskem nejsou určitě brzdou. Ovlivnění chipovou sadou tu jistě je. Přesto všechno je rozdíl mezi oběma variantami v obou programech pouhopouhých 0,8-0,9ms. Seagate 7200.10 zrovna neexceluje rychlou přístupovou dobou. Oba testy vykázaly podobné hodnoty.

Rychlost komunikace pevného disku s řadičem je právě to, co ovlivňuje rozhraní. Zde bude určitě jasný rozdíl, který se jasně ukázal, kdy ATA100 zvládne právě jen 100MB/s a SATA300 mnohem více. Sice to není 300, ale je to dost. Navíc na každé chipové sadě to bude trochu jiné v minulém testu se musím omluvit za chybný výsledek, kdy se nám podařilo špatným nastavením změřit menší hodnotu – dnes opravujeme. Zde tedy vidíme jasný přínos SATA rozhraní. Určitě však bude zajímavé dále sledovat, jak moc toto ovlivní další výsledky.

Další graf ukazuje přenos dat. Tedy jak se disk chová při přenosu informací. Maximální a minimální rychlost přenosu. Zde může být velké ovlivnění rozhraním ale určitě také právě chipovou sadou. A výsledky ukázaly zajímavou věc, kdy při maximální rychlosti byly obě verze takřka výkonově identické, tak v minimálních rychlostech to už bylo zcela něco jiného.