• Spotřeba, teploty a taktování

Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované dynamické systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, momentálním vytížení a také aktuálních dosahovaných teplot v různých částech čipu. V některých případech mohou dokonce dočasně překračovat svá udávaná TDP/napájecí limit a tak dále.

Testujeme všechny CPU s nastavením TDP tak, jak jej uvádí výrobce. Nemáme v základu aktivní žádné taktování či trvalé překračování TDP nad rámec specifikací. Aktivní jsou pouze běžné/výchozí boost/turbo technologie, nikoliv tedy MCE apod. U Intel Core 14000 a Core Ultra 200 používáme tzv. Performance režim, kdy PL1=PL2 (min=max). Testujeme ale s výkonným AiO chlazením, takže procesory mají možnost boostovat na udávaná základní maxima. Nutno říci, že AMD a Intel udávají své limity a hodnoty TDP naprosto odlišně a nelze tak hodnoty úplně přímo srovnávat. AMD třeba uvádí 170W TDP u 9950X3D, což ale znamená reálně limit kolem 200W pro napájení samotného CPU (PPT) a v žádném případě jej nepřekročí. Intel pak třeba udává 125W TDP, ale ve skutečnosti je jeho „Max Turbo Power“ až 250+W i když v jeho případě by mělo být časově omezeno jen na pár desítek sekund, Intel i výrobci desek u některých modelů to ale obchází. Nebo to dokonce u Core 7 a Core 9 modelů obchází trvale, protože by prostě jinak nebyl dnes konkurenceschopný výkonem, kdyby to neběželo v zátěží pořád na těch 250W. Intel to oficiálně posvětil, ale bohužel ne všechny desky to zvládají. U AMD tomu tak není, tam i v nejlevnější desce bude výkon podobný jako v té nejdražší.

Z hlediska spotřeby jsou tedy mezi CPU dost velké rozdíly. Intel žere hodně, novější generace je ale přeci jen efektivnější, zejména u her je spotřeba už v normálu na rozdíl od starší generace. U AMD je spotřeba velmi dobrá a speciálně u některých modelů s nižším TDP je i efektivita senzační.

AMD má v oblasti efektivity jednoznačně navrch, zejména jeho 65W modely. Nepřekvapivě, čím vyšší má mainstreamový procesor TDP, tím méně efektivní dnes je, protože prostě od určité úrovně roste spotřeba exponenciálně, zatímco výkon nikoliv. Intel dnes nedokáže AMD efektivitou konkurovat, což v minulosti rozhodně nebylo. Současná generace Intel CPU je alespoň o něco lepší než tragická na krev hnaná Core 14000 série, ale konkurenceschopné to úplně není.

• Chlazení

Ryzen 9000X3D/9000 nejsou podobně jako Intel Core 200K a 14000K dodávány s chladičem. Ten si musíte opatřit sami. Současná generace procesorů obou firem je navíc čipletová, už to není jen jeden čip ale hned několik vedle sebe. Rozložení tepla je tedy poněkud jiné a je koncetrováno v jiném místě, než uprostřed CPU jako tomu bylo dříve. A výrobci některých chladičů na to reagují speciálním designem základny chladičů, aby chladili přesně to místo. Takže novější modely chladičů proti starším verzím mohou být i o několik °C lepší, i když celkový design může být stejný.

Na většinu CPU dnes stále stačí rozumný tower chladič a nepotřebujete nutně to nejlepší (a nejdražší). To však platí jen o AMD, u Intelu v případě jeho TOP Core 9 variant je AiO fakticky nutností, protože i tak budete dosahovat hraničních teplot při tom 250+W TDP, které Intel CPU mají. Efektivita a provozní vlastnosti celkově prostě nejsou silnou stránkou Intelu. V případě AMD pak jeho Ryzen 9 9950X3D reprezentuje prakticky to „nejhorší“, tedy nejvyšší takt i spotřeba a zahřívání v rámci současných modelů. I tak to ale celkově není žádný extrém a je výrazně lepší, než konkurenční CPU.

• Taktování

Jedním z vylepšení AMD u 9000X3D série proti 7000X3D je přestěhování té extra vrstvy křemíku s L3 cache pod CCD čip místo aby byl „nalepen“ na něm. To přineslo masivní snížení teplot a celkově vyřešení problému chlazení. AMD tak mohlo odemknout i taktování. Ryzen 9000X3D tak mají prostě stejné vlastnosti, takty i možnosti OC jako standardní nevrstvené 9000X procesory, což u starších generací rozhodně nebylo.

Takže ano, 9950X3D můžete využít plně výhod taktování, ladění PBO, energetické křivky atd. Nicméně AMD stejně jako Intel se dnes snaží maximálně využít potenciálu CPU už z výroby, takže přínosy běžného domácího neextrémního taktování z hlediska praxe, nejsou moc velké (pokud jde o samotný výkon). Fakticky je zajímavější možnost ladění ve formě toho, že stejný výkon lze dosáhnout s nižší spotřebou, což paradoxně dokáže výkon o pár % posunout vzhůru, jelikož CPU jsou řízené i spotřebou a napětím. Pochopitelně Intel i AMD si nechávají rezervy, kdy každý čip je jiný, takže volí záměrně konzervativní nastavení tak, aby jej prostě zvládly všechny čipy, které jako daný model prodávají. Ačkoliv prostě v praxi většina čipů dokáže ten samý výkon nabídnout efektivněji. A to tedy můžete ladit dnes a říkat tomu taktování ;). Nám se tedy podařilo dostat 9950X3D na vyšší výkon, ačkoliv spotřeba celkově zůstala prakticky stejná (+10W maximálně):

Samozřejmě ladit můžete i paměti, které dnes dokáží také výkon v některých aplikacích zlepšit. Cílem je mít ideálně co nejvyšší rychlost, s co nejnižším časováním a zůstat u provozu 1:1 vzhledem k poměru rychlosti paměti a sběrnice CPU (tedy nepoužívat děličku). U AMD jsou dnes ideální DDR5-6000 s CL28/CL26. Nicméně platforma dnes zvládá i mnohem rychlejší modely, ale zhruba od DDR5-7000 je nutné zapnout děličku. U Intelu je to podobné. Popravdě vývoj a rychlost DDR5 dnes poněkud předběhly vývoj platforem Intelu a AMD, které oficiálně podporují a pracují (zejména při osazení větších kapacit modul) běžně jen s podstatně pomalejšími moduly, než které jsou už dnes na trhu. Takže rozhodně zde máme prostor k ladění všeho.

Teď se podívejme na závěry …