• Procesory a testy

AMD samo dává jasně najevo, že tenhle procesor není běžným modelem. Plný jeho název zní totiž „Ryzen 9 9950X3D2 Dual Edition“, kdy tedy hned dvakrát se v názvu odvolává na to duální vrstvení. Překvapivě však firma nesáhla po nějakém speciálním balení. Vlastně až na odlišné barevné schéma je procesor dodáván ve standardní malé krabičce. A samozřejmě bez BOX ventilátorů, kdy pochopitelně na tento 200W model se doporučuje rovnou pořízení AiO. U většiny desek, včetně nově koupených, bude také potřeba aktualizovat BIOS pro jeho podporu.

U AMD a Intel platforem používáme kvalitní desky ASUS s aktualizovanými BIOS atd. U obou platforem se snažíme použít stejné DDR5-6000MT/s paměti, i když základní uváděná podpora obou výrobců je o něco nižší v rámci současných i starších modelů. DDR5-6000 je ale takový současný běžný standard a ve většině aplikací je navíc vliv rychlosti pamětí poměrně malý na celkový výkon. Každopádně CPU mají stejné podmínky.

Kvůli novinkám a změnám jsme museli předělat naše testovací sestavy a testování celé. Pro srovnání AM5 procesorů RYZEN jsme použili ASUS ROG CROSSHAIR HERO X870E. U Intel Core 13000/14000 pak ASUS ROG MAXIMUS Z790. U Core 200K pak nově Gigabyte Z890 AORUS ELITE X ICE. V případě pamětí používáme tedy 2x 32GB DDR5-6000MHz CL30 EXPO/XMP u obou platforem.

Všechny sestavy byly testovány s Gigabyte AORUS NVMe Gen5 14000 SSD s PCIe 5.0 rozhraním. Systémy jsou vybaveny grafickou kartou AMD Radeon RX 7900 XTX v referenci. Všechny výsledky všechno je testováno kompletně znovu. Na aktualizovaném Windows 11 a se všemi záplatami pro Intel i AMD. Současně jsou všechny aplikace a hry na nejnovějších verzích a také ovladače a BIOS pro desky jsou použity ty nejaktuálnější k datu vypracování recenze.

Pokud jde o nastavení CPU, testujeme na výchozím nastavení výrobců. Tedy bez MCE, a extrémního TDP u Intelu, nebo v případě AMD není aktivní technologie PBO. V případě Intelu zachováváme tzv. Performance nastavení u Core 14000 i Core Ultra 200, kdy se podle Intelu tedy PL1=PL2 a uvedené TDP hodnoty u všech procesorů jsou tedy ty minimální a současně maximální. Nicméně Intel tím trochu „podvádí“, protože ve skutečnosti má to P1 (např. 125W) být hlavní a na to P2 (například 250W) má (mělo) být jen dočasné. Konkrétně 56s. Jenže u dražších a výkonnější CPU (typicky Core 7 a Core 9) je dost rozdíl ve výkonu, když ty CPU jedou jen na 125W nebo na 250W. U dražších desek tedy Intel připouští výchozí nastavení 250W TDP, u levnější desek však bude 125W a dodržování limitu boostu přítomno, a u nich tedy bude výkon těch CPU nižší, než jak ukazují recenze a testy dělané na tom 250W boostu a dražších deskách. U AMD tato situace není, protože udávané TDP je dodržováno na nejdražší i nejlevnější desce stejně. Intel by to měl také dodržovat, ale nemůže, protože by prostě nebyl výkonově konkurenceschopný se současnými generacemi CPU, tak to poněkud obchází.

Takže pojďme na to …