Pro dnešní testování použijeme naši standardní testovací sestavu, takže jsme v rámci ní otestovali i několik dalších chladičů pro přímé srovnání. Výsledky ze starších recenzí prováděné na platformě s procesorem RYZEN 7 1800X, tak již nejsou porovnatelné. Nově jsme naši sestavu osadili procesorem RYZEN 9 5950X, který je o poznání náročnější. Ale samozřejmě stále jde o AM4 platformu.
Další komponenty naší testovací sestavy jsou uvedeny v tabulce. Asi nejdůležitější je, že testujeme v klasické skříni, a to velké a velmi dobře větrané Fractal Design Meshify 2 XL. Ta navíc umožňuje osazení klidně i 480mm výměníku na strop. Osazujeme testované AiO chladiče vždy výměníkem na strop, přičemž na přední stěně skříně jsou kvalitní ventilátory pro dobrý přístup vzduchu do skříně. Osazena je také velmi tichá grafika, aby to nerušilo výsledky :).
Testování chladičů v praxi
Co je dále nutné vědět ohledně našeho testování. Všechny chladiče testujeme bez manuálního nastavování a regulace. Vše necháváme na automatické regulaci, tedy přesně tak, jak je bude drtivá většina uživatelů používat. Samozřejmě všechny chladiče (a jejich ventilátory), mají obvykle možnost manuální regulace, což má vliv na výkon i hlučnost. Velkou roli rozhodně hraje také použitá skříň, a především teplota v místnosti. V našem případě je teplota během testování vždy kolem 20, maximálně 21°C.
Chlazení procesoru AMD Ryzen 9 5950X
Pokud jde o procesor Ryzen 9 5950X, i ten hraje velkou roli v případě srovnání chladičů. Maximální bezpečná provozní teplota tohoto modelu je podle AMD až 95°C. Teprve na té začne procesor omezovat takty a tedy výkon. Procesor je tvořený vlastně trojicí samostatných čipů pod heatspreaderem, není to tedy monolit (jeden čip). Jsou zde dva 7nm 8jádrové/16vláknové ZEN 3 a jeden nenáročný 12nm I/O kusy křemíku. Nejvíce tepla generují právě ty dva malé 7nm čipy. Obecně platí, že větší plocha čipu je pro chlazení výhodnější, protože teplot se rozprostře snadněji odvádí. U současných AMD ZEN čipů, které jsou velmi malé (jen kolem 80mm2), je však teplo extrémně koncentrováno (stejně jako samotné tranzistory v čipu) na velmi malé ploše. Plocha, kterou tak čip předává teplo na heatspreader, je velmi malá, proto jsou zde i značné výkyvy teplot.
Procesor jako je právě RYZEN 9 5950X tak vykazuje značné a rychlé změny teploty, dle různé zátěže. Tenhle procesor dokáže vykazovat vysoké teploty, ale to neznamená, že takříkajíc topí. On je velký rozdíl, pokud máte malý 70mm2 čip s teplotou 80°C nebo 200mm2 velký čip se stejnou teplotou. RYZEN 9 5950X je ve skutečnosti extrémně efektivní s nízkým TDP v základu jen kolem 105W. Nicméně i s výkonným chlazením jsou u něj běžné fluktuace teplot mezi 65 – 85°C v různých typech zátěže, a 30 – 40°C v klidových stavech. V našem případě testujeme typickou dlouhodobější zátěž v CineBench R23 a všechny chladiče jsou ponechané v režimu vlastní automatické regulace, takže se liší otáčky ventilátorů a také hlučnost. A zde jsou tedy hlavní rozdíly.
Instalace
Corsair iCUE H150i ELITE LCD je univerzální chladič pro všechny aktuální platformy, včetně velkých procesorů AMD ThreadRipper. Ale i když je ten blok fyzicky větší než u většiny, stále není základna tak velká, aby zakrývala skutečně celou plochu heatspreaderu ThreadRipper procesorů AMD, takže bych je primárně na tyhle procesory nepoužíval, ale fungovat to s nimi jinak bude. Novinkou je nativní podpora na LGA 1700 patici, tedy nové ALDER LAKE procesory.
Corsair iCUE H150i ELITE LCD využívající v tomto případě tedy konstrukci společnosti CoolIT, má tedy vlastní systém upínek. I pro AMD používá kovové upínky a 4 šrouby, což je podle mě lepší řešení než u některých výrobců, kteří i pro AiO využijí ten plastový rámeček u AM4.
Výměník má v dnes testované verzi 360mm, tedy 3x120mm. Největším oříškem, při montáži Corsair iCUE H150i ELITE LCD je rozhodně obrovské množství kabeláže, které vede od všeho, díky přítomnosti RGB atd. Výrobce se to snažil trochu usnadnit, takže přidává vlastní modul pro připojení RGB i ventilátorů, ale i tak je toho hodně, co musíte ve skříni prostě svázat, uklidit a natáhnout. S tímhle se bude muset něco udělat, a vymyslet to jinak. Ovšem to není samozřejmě zdaleka jen případ CORSAIR.
Procesor bez taktování – teploty a hluk
Začněme testem procesoru bez aktivního PBO/přetaktování. V našich podmínkách si tak chladiče vedly následujícím způsobem:
Teploty jsou ale jen jedna část rovnice. Druhou věcí je, že různé chladiče mají různé nastavení otáček svých ventilátorů a tedy hlučnost. V praxi klidně mohou dosahovat stejné teploty na CPU, ale s velmi odlišnou hladinou hlučnosti:
Vzhledem k tomu, že RYZEN 9 5950X je extrémně efektivní procesor s TDP běžně jen 105W, není samozřejmě problémem z hlediska chlazení. Dokonce na něj stačí i malý AMD Wraith PRISM, který je ale pochopitelně hlučnější než mnohem větší chladiče či AiO.
Procesor po přetaktování – teploty a hluk
Více dá zabrat chladičům taktování. U RYZEN 9 5950X je výhodné zapnout PBO funkci, která ignoruje to základní TDP a běžně ho výrazně překračuje, přičemž se snaží dosahovat maximálních taktů. Zde už hodně záleží na kvalitě základní desky, ale také právě na chlazení.
Opět platí, že velký rozdíl je, jaké teploty ty chladiče dokáží, při jaké hlučnosti svých ventilátorů. Překvapivě RYZEN 9 5950X s PBO dokáže uchladit i ten malý „box“ chladič AMD Wraith PRISM, ale samozřejmě jeho hlučnost je mnohem vyšší než u velkých chladičů.
Právě zde dominují velká AiO, které mají obrovskou tepelnou kapacitu, a tak dokáží nabízet nejlepší teploty při nejnižší hlučnosti celku. V testu vlastně nevidíte maximální výkon, kterého jsou jednotlivé chladiče skutečně schopny, na to bychom museli u všech zvýšit ručně otáčky ventilátorů na maximum, což by bylo u většiny velmi hlučné. Ale teploty by šly u některých modelů opravdu výrazně níže. Takhle je ale nebude drtivá většina uživatelů používat. Většina prostě nasadí chladič a nechá to na automatické regulaci, která se obvykle snaží udržet hladinu hluku co nejníže. A tak to také testujeme v našem případě.
)
)
)
)
)
)
