• Výkon

Jak je vidět z prvního měření paměťové propustnosti na platformě AM4 s procesorem Ryzen 9 5900X je už na upraveném XMP profilu s frekvencí 3 600 MHz velmi vysoká a dosahuje na 53GB/s v případě zápisu. Pokud snížíme časování, vymáčkneme z nich ještě nějaký ten výkon navíc. Něco málo přidá i zvednutí frekvence o 133 MHz, ovšem za cenu zvýšení časování. Já osobně bych zůstal na původní frekvenci a spíše se snažil srazit dolů časování.

Pro současné RYZEN 5000 procesory jsou ideální paměti na 3600-4000 MHz s co nejnižším časováním, toto tedy testovaný model splňuje do puntíku.

Pokud se podíváme na testovací sestavu s procesorem i5-10600K, zde paměti nemají s frekvencí 3 600 MHz žádný problém. Ohledně rychlosti pamětí, je Intel platforma o něco pomalejší, rozdíly jsou však velmi malé.

Ohledně latencí, zde má stále Intel stále náskok, u AMD ale hodně pomáhá snížené časování, kde se podařilo snížit latenci o 1,8ns.

Herní výkon jsem měřil s grafickou kartou GeForce RTX 2080 8GB Strix od ASUS a naměřil celkem pěkné rozdíly, hlavně na AMD sestavě.

U AMD měly paměti citelně větší vliv na celkový výkon, ale stále se jedná o jednotky procent. Pokud bych například porovnal paměti na frekvenci 2 400 MHz a 3 600 MHz, naměřil jsem rozdíl přesahující kolem 10-12%.

U Intelu to nebylo ani 1 %. Souvisí to právě s konstrukcí řadiče, kdy v současnosti taktem pamětí ovlivňujete výkon samotného procesoru, protože na stejném taktu jako RAM jede i vnitřní sběrnice procesoru. Osazením rychlejší pamětí u AMD tak vlastně děláte rychlejší i samotný procesor, což u Intelu není, tam jste prostě jen osadili rychlejší paměti a Intel toho v praxi vlastně neumí skoro využít.

Vliv výkonu u aplikací byl o něco lepší než u her, stále ale v řádu jednoho až dvou procent. Intel opravdu netěží z frekvence pamětí tolik co současná generace procesorů od AMD.

U AMD jsem naměřil zvýšení výkonu o téměř 3,5% při nastavení pamětí na 3 733 MHz CL18, pokud máte Ryzen 7/9 jako pracovní procesor, není oněch skoro 3,5% k zahození.

Takže k závěru …