• Výkon ve hrách

Výkon ve hrách je silně sledované téma, ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste hráč, tak vám jakýkoliv současný 14/12nm a lepší procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3,2GHz+, udělá prakticky stejnou službu. Současné hry málokdy skutečně výkon CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 32 jádrové desktopové procesory byly ve hrách násobně výkonnější než 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co ve hrách testujeme, není výkon procesoru, ale to, jak hra výkon CPU skutečně používá. Pokud dobře, tedy využívá více jader/vláken, tak s takovým CPU bude mít hra výrazně více FPS. Pokud špatně, tak mezi 6, 8 a více jádrovými modely nebude prakticky žádný rozdíl. Úplně nejhorší je pak scénář, kdy výše taktovaný procesor s méně jádry vykazuje více FPS než o něco méně taktovaný procesor s mnohem více jádry.

Mnozí mají tendenci říkat, že ten výše taktovaný je výkonnější, což opět není pravda. Hra s ním vykazuje více FPS ale to proto, že hra třeba používá aktivně jen 4 až 6 vláken a pak tedy záleží na tom, že 6jádro má třeba 4,8GHz a výrazně výkonnější CPU s více jádry má na těch 4-6 využívaných vláknech třeba jen 4,3GHz. Je to proto, že hry dnes prostě neumí skutečný výkon procesorů využívat. Pro nás je ale důležité si říci, že současné procesory od mainstreamu výše jsou tak výkonné, že pro herní PC nehraje výběr CPU prakticky žádnou roli. Cokoliv z posledních 2 let se 6jádry výše a 3GHz+, je více než dostatečné i pro ultra high end hraní i pro vysoká FPS.

• Realistické testy „herního výkonu“

Módou procesorových testů je dnes testování naprosto nerealistické nepraktické konfigurace, kdy použijeme ultra silnou grafiku, pro ultra nízké rozlišení někdy ještě se staženými detaily. Výmluvou je, že pak se ukáže prý procesorový výkon. Neukáže! Ukáže se, jak daná hra neumí výkon procesorů využívat a na těch několika málo jádrech/vláknech, co sama využívá, a tak záleží jen na výši taktu na nich, nikoliv na výkonu CPU jako celku. Skutečný výkon CPU ale využit u her není, tudíž test nízkého rozlišení s výkonnou GPU ve hrách neřekne to nic o tom, jaký výkon procesory skutečně mají. U slabších 4 a méně jádrových CPU už jsou ale rozdíly mnohem viditelnější, protože 4jádra dnes už nemusí být prostě dost, zejména u procesorů s jen 4vlákny.

Abychom potěšili všechny, máme také otestováno nízké rozlišení (1920x1080) s výkonnou grafikou (Radeon VII 16GB), což sice prakticky nikdo v reálu používat nebude, ale máme to změřeno. Jak vidíte v nízkém rozlišení 1920x1080 je mezi procesory měřitelný rozdíl na výkonnějších kartách.

• Výkon integrované grafické karty

Nicméně dnes testujeme procesory s integrovanou grafikou (APU), která je smyslem jejich existence. A tady je situace velmi jednoznačná:

AMD dokáže prakticky všude poskytnout výkon, který znamená, že hry jsou hratelné. Řadu her utáhne v 1080p rozlišení. To je něco, na co s integrovanými grafikami Intel v současných procesorech můžete rovnou zapomenout. Ty jsou stále 3x slabší, prakticky tedy nepoužitelné, nemluvě o stále nesrovnatelné kvalitě ovladačů atd.

Podívejme se tedy na provozní vlastnosti …