• Spotřeba, teploty a taktování

Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes provoz, a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé sestavy. Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, vytížení a chlazení. V některých případech mohou dokonce překračovat svá TDP a tak dále.

Potíž také je, že AMD a Intel uvádí TDP hodnoty a každý myslí něco jiného. V případě AMD jde o realistickou hodnotu, které procesor v zátěži opravdu dosahuje. V případě Intelu je TDP vztaženo k nejnižšímu uváděnému taktu, na kterém ale CPU nikdy neběží, je totiž výrazně výše a TDP je tak o desítky % reálně vyšší. Intel prostě lže o svých TDP, což je vidět u nových Core 9000 opravdu zoufale.

V případě vícejádrových procesorů je samozřejmě spotřeba velká, nicméně když se podíváte na výkon, který mají 12/16 jádrové ThreadRipper a srovnáte to s 8/10 jádry od Intelu za podobnou cenu, jež mají stejnou nebo i vyšší spotřebu, AMD naprosto převálcovalo Intel v efektivitě, a to během jediné generace. Naprosto se ale obrátila karta proti minulé generaci procesorů, kdy AMD FX procesory hodně žraly a topily. Nyní je to přesně obráceně. AMD RYZEN jsou ve srovnání s Core 9000 sérií o poznání úspornější a efektivnější, a to se odráží i v teplotách.

• Teploty a chlazení v praxi

AMD své procesory pájí velmi kvalitně. Navíc jsou velmi efektivní, protože prostě nepřekračují 4GHz takty na celém zatíženém čipu. Výsledkem tak je, že TR 2920X i 2950X, které mají v reálu zhruba až 3,8-3,9GHz v plném zatížení na všech jádrech, má s 280mm AIO TR teplotu kolem 45-48°C! Nic podobného konkurenční Intel nedokáže.

• Taktování

RYZEN TR 2920 i 2950X jdou samozřejmě taktovat, ale osobně bych se na ruční taktování vykašlal. Minimálně klasické ruční taktování není příliš ideální, protože jeho boost takty při zatížení méně jader jsou kolem 4,3-4,4GHz a při přetaktování celého CPU se na takový takt prostě nedostanete, takže v určitých situacích můžete přijít o výkon. Naším nejlepším výsledkem bylo 4,2GHz na všech plně stabilně. Hezké, ale je to méně, než mají procesory v boostu při zátěži méně jader.  Snad jen chlazení ani takto přetaktovaných RYZEN není problém a bavíme se o zhruba 67-71°C s AiO.

Jak už jsem ale ukázal dříve, ruční taktování a klasické „fixní“ nastavení frekvencí pro všechna jádra, není u AMD X399 platformy a nových RYZEN 2000 zajímavé. AMD nabízí mnohem praktičtější „OC“ funkci „Precision Boost Overdrive“ (funguje jen u nových RYZEN TR 2000 modelů), kterou aktivujete jedním klikem v RYZEN MASTER aplikaci a ta zvýší v základu omezený napájecí limit ze 180/240W TDP na kolik chcete. Výsledkem tak bude, že procesore klidně v závislosti na vašem chlazení, nechá běžet všechna jádra třeba až na 4,0 – 4,1GHz (v našem konkrétním případě). Hlavní výhoda ale je, že nepřijdete o ten zvýšený boost na jednom jádru, který u 2920X/2950X může být až 4,3/4,4GHz, o který ale přijdete při klasickém taktování, pokud se na těch 4,3/4,4GHz běžně s celým CPU nedostanete (což nedostanete). PBO ale dovolí při zatížení menšího počtu jader nadále boost při méně zatížených jádrech tak vysoko vyhnat.

Výsledkem tak je, že ano, při fixním nastavení 4,2GHz dokáže být CPU na všech jádrech výkonnější než při „PBO“, které jej pustí v našem případě někam ke 4,1GHz, ale rozdíl výkonu je poměrně zanedbatelný a výkon je lepší s méně zatíženými jádry, protože CPU stále boostuje až k těm 4,3/4,4GHz. A pak je tady spotřeba, která je při „automatickém“ PBO režimu je o velké desítky W nižší než s klasickým ručním fixním OC. Těch 50-70W je docela dost při podobném výkonu.