• 45nm po dlouhé době evoluce?

Pojďme si pořádně probrat dnešní výhody 45nm výrobního postupu. Hlavní rozdíl proti 65nm modelům je samozřejmě ve změně výrobního procesu a malých změnách ve struktuře čipu, kterou si právě teď popíšeme.

(Intel Core 65nm)

  Na první pohled je největší změnou v jádře vylepšená L2 cache, která doznala u 45nm čipu zvětšení kapacity, což v praxi poznáte při střihu videa a podobných činnostech, ale ve hrách jen mírně. Jak můžete vidět na obrázku, tak L2 cache zabírá oproti 65nm dvoujádrovému čipu více místa, ale tomu se nemůžeme divit, když má o 50% větší kapacitu. Jako další podstatnou věcí je více tranzistorů na 45nm čipu. Intel zvětšit hustotu tranzistorů o nádherných 30%. Architektura 65nm procesorů s jádry Conroe disponuje 681 miliony tranzistory a procesory s 45nm jádrem Penryn obsahují už 820mil tranzistorů, což je o 149 milionů více. Bude zajímavé sledovat, jak se tyto věci projevily ve spotřebě a množství vyzařovaného tepla. Starší 65nm verze E6x00 disponovali sběrnicí na rychlosti 1066MHz. Novější 65nm disponovali již 1333MHz FSB, které se v praxi ale ukázala jako nepříliš podstatným rozdílem a spíše omezila taktovací potenciál těchto čipů. I nové 45nm verze disponují FSB na frekvenci 1333MHz.

(Intel Penryn 45nm)

   Nesmíme opomenout i napětí na procesoru, které bylo z 1.35V sníženo na 1.20V, což přispívá k opravdu malému zahřívání a samozřejmě i k také k menší spotřebě. Zlepšení se dočkala i virtualizační technologie. Na závěr jsem si ponechal poslední podstatnou vymoženost čipu, která společně s velkou cache, dokáže ve vhodných aplikacích udělat opravdové divy. Jedná se o novou instrukční sadu SSE4, která není přítomna na žádném procesoru Intel vyráběném 65nm polovodičovým výrobním procesem. Aplikací, které využívají SSE4 instrukce ale příliš není, pokud však jsou, procesor Intel v nich dosahuje vynikající výsledků.

Hlavní devizou proč Intel přechází na 45nm je to, že se sníží výrobní náklady a zvýší výtěžnost čipů z jediné křemíkové desky. Ušetří se tedy peníze na wafferech (nacpe na jeden waffer více čipu). Dále jde o to, že Intel díky tomu sníží TDP (Thermal Design Power), procesory mají nižší spotřebu a tím pádem se méně zahřívají. Díky tomu si může dovolit vydat vícejádrové procesory na vyšších frekvencích s menší spotřebou proti procesorům staré generace. Takže, když si to tak shrneme, Intel díky 45nm výrobnímu postupu může vyrábět výkonnější procesory s lepším poměrem cena/výkon/spotřeba a ještě ušetří na výrobních nákladech.

• Testované procesory v redakci

  V držení máme pro rychlé otestování modely E8200 a E8400. E8200 disponuje 8x násobičem a jeho frekvence je 2.66GHz, tedy stejně jako má dnes starší 65nm model E6750. Druhým procesorem  je 45nm E8400. Jak již bylo podotknuto výše, 9 násobič front side busu (FSB) a jelikož pro oba modely je výchozí FSB 333, tak si dokážete spočítat, že model E8400 má základní pracovní frekvenci stejnou jako E6850, což je rovných 3,0GHz.

Na obrázku máme E8400 s jádrem wolfdale (nalevo) a E6600 s jádrem conroe (napravo). Co takhle se podívat na spodní stranu cpu? Nalevo je E6600 napravo je E8400. Jak můžete vidět, rozdíly zde jsou, ale pokud byste nevěděli, co je co, asi jen těžko byste je od sebe odlišili.

  Ačkoliv všechny naše procesory E8xxx, co jsme dostali, jsou TRAY, což znamená holý procesor bez chladiče a krabice, tak se nám podařilo obstarat BOX chladič, který Intel dává k těmto CPU. Jedná se vcelku o dobrý žert, protože toto chlazení je možná vhodné k chlazení nějakého prastarého chipsetu, ale dnešního cpu? Jádro Wolfdale sice dokáže vcelku bezproblémově uchladit v přijatelných mezích, ale s OC nepočítejte. Dal jsem jej na E6600 a již se základní frekvenci se přehříval. A to vůbec nemluvím o zvukových projevech tohoto „chladiče". Do moderního počítače tento BOX skutečně nepatří. Toto by bylo asi vše, pojďme se podívat na testovací sestavu a soupis testů.