• V praxi

Pro otestování základní desky jsem použil procesor Intel Core Ultra 7 265K s celkem vysokým TDP 250W, tento procesor by tedy neměl problém tuto základní desku náležitě otestovat. Procesor má celkem 20 jader, z toho 8 výkonnějších „performance jader“ zbylých 12 jsou takzvané „Efficient core“. Celkem tedy procesor poskytuje 20 nativních vláken. Nejvyšší frekvence je pak 5.5GHz.

Abych dokázal prověřit možnosti desky na maximum, zvolil jsem AIO vodní chlazení společnosti Arctic s modelem Freezer III Pro 280 A-RGB. Jako referenční disk jsem nakonec použil NVMe SSD disk Samsung 9100 Pro 8TB s rychlostí skoro 15 GB/s.

Paměti nakonec dorazily od společnosti ADATA Lancer CUDIMM RGB na parádní frekvenci 8400Mhz v kapacitě 2x24GB s ještě celkem slušným časováním CL38. Mohl jsem tedy otestovat skoro naprosté maximum, co deska momentálně oficiálně podporuje a samozřejmě jsem vyzkoušel paměti ještě nadále přetaktovat.

Referenční grafika byla nakonec GeForce RTX 4070 Ti Super STRIX společnosti ASUS. Testovací sestava pak byla napájena 1600W zdrojem Be Quiet! Dark Power Pro 13 s titanovou certifikací.

Pokud jde o to, jak se na těchto desce chová se základním nastavení BIOSu, kde jsem pouze zapnul XMP profil na pamětech. Na Z890 Taichi fungoval procesor ukázkově. Při zatížení jednoho jádra se běžně frekvence pohybovala na Core Ultra 7 265K 5500MHz v případě výkonnějšího jádra a 4600MHz v případě toho pomalejšího, přesně tak, jaké jsou oficiální parametry. V případě vytížení celého procesoru se výkonnější jádra držely maximálně na 5200MHz a ty méně výkonné pak na 4600MHz.

Kde se Intel hodně poučil z předchozí 13 a 14 generace je spotřeba, u minule testovaných základních desek totiž můj předchozí procesor Core 9 14900K dosahoval až na 400W spotřebu, tedy značně nad oficiální specifikace, ovšem v případě použitého Core Ultra 7 265K se deska zcela ukázkově držela maximálně na 250W.

Pokud jde o teploty procesoru, zde jsem byl mile překvapený, protože s použitým celkem běžným a levným AiO chladičem jsem se dosáhl při zhruba hodinovém cyklování v zátěžovém programu Cinebench R23 jenom na maximálních 72 °C, což je opravdu velké zlepšení vůči vrcholovým procesorům 14 generace, kde jsem velmi často atakoval hranici 90-100 °C.

Co mě ale hodně překvapilo, byly teploty základních desek, kde jsem se dostal maximálně na 41-42 °C, chlazení je opravdu masivní a podpořené heatpipe trubicí a také aktivním ofukováním skrytého ventilátoru, který je opravdu velmi tichý a celou dobu jsem o něm nevěděl.

Ohledně podpory vysoko taktovaných pamětí, je Z890 odladěná ještě o něco lépe, což jsem vyzkoušel s DDR5 pamětmi od ADATA na vysoké frekvenci 8400MHz, což dneska představuje asi to nejlepší, co momentálně seženete. Deska zde neměla jediný problém a naběhla na první dobrou. U této frekvence už tedy není problém pokořit rychlost 125 GB/s. Nakonec se mi dokonce podařilo paměti přetaktovat až na 8800MHz.

Pokud se zaměřím na taktování procesoru Core Ultra 7 265K, moc ho nedoporučuju. Procesor má opravdu velmi malé rezervy, a hlavně za to ani nestojí onen nárůst spotřeby a teplot. Nakonec se mi podařilo procesor přetaktovat na frekvenci 5.7GHz pro výkonné jádra a 5.0GHz pro ty méně výkonné. Mnohem lákavější mi přijde spíše zkusit snížit napětí, kde můžete procesor tou spotřebou zkrotit a dosáhnout ještě na lepší teploty.

Pokud porovnáme výkon procesoru Core Ultra 7 265K proti již naměřeným procesorům 12, 13 a 14 generace došlo k celkem pěknému nárustu výkonu jednoho jádra. Například vůči podobně drahému i5-14600K došlo k navýšení jedno jádrového výkonu o 10,5%, v tom více jádrovém dokonce o 43%. Výkon procesoru se tedy velmi podobá totálnímu TOP modelu předešlé generace v podobě i9-14900K v některých aplikacích, což nezní špatně, problém je, že v herním nasazení proti 9000X3D zaostává v náročnějších scénářích, ale obecně leží největší problém LGA 1851 platformy Intelu jinde než v těch CPU v očích většiny PC nadšenců.

Nakonec jsem otestoval i možnosti integrované zvukové karty Realtek ALC4082. To jsem prováděl pomocí reproduktorů Tannoy Revolution XT-8F ve spojení se zesilovačem Onkyo TX-RZ50. Tyto reprobedny už disponují opravdu kvalitním Hi-Fi přednesem a dokážou opravdu prověřit, jak si na tom zvukové karty stojí. Pozitivní je také dodávaný program Nahimic ve spolupráci ze společnosti Steelseries, která je známá svými kvalitními sluchátky a DAC převodníky. Zde musím konstatovat, že úroveň zvukové karty společně s DAC převodníkem SABRE je na špičkové úrovni a momentálně budete lepší řešení integrovaného zvuku na většině běžných základních deskách hledat marně. Takže velmi dobré! Pokud jde o integrovanou síťovou kartu s rychlostí 5Gbit, testoval jsem její propustnost pomocí switche QNAP QSW-2104-2T. Neměl jsem jediný problém kopírovat data rychlostí přesahující 400MB/s. Také Wi-Fi 7 je alespoň v kombinaci s W11, opravdu WiFi 7 včetně tedy 6GHz/320Hz režimu s tomu odpovídající funkčností.

Takže k závěrům …