 Mnozí si to velmi dobře pamatujeme a skoro se nechce věřit tomu, že už je to 20 let!
Bývaly doby, kdy ATI naprosto dominovalo grafickému trhu a bylo nejinovativnější firmou na GPU. Fakticky dokonce vytvořila moderní koncept výkonného SoC, tedy výkonné mobilní CPU s výkonným iCPU v jednom celku vhodné pro integraci do mobilních počítačových řešení jako jsou dnešní smartphone, tablety apod. Nicméně firma přeci jen potřebovala na měnícím se trhu partnera pro vytvoření komplexní PC platformy, a to samé potřebovala i procesorová firma AMD. Intel měl vlastní integrované grafiky, NVIDIA měla vlastní integrované grafiky (tehdy v čipsetech), AMD je (kromě jiného) potřebovala také. Spojení AMD s ATI se tedy zdál být velmi dobrý nápad. A také byl. Škoda, že tehdejší vedení AMD bylo v mnoha směrech velmi neschopné, v jiných pak bohužel všehoschopné a hrabalo hlavně pro sebe, a nikoliv pro firmu a nepřemýšlelo dál než do dalšího kvartálu. A akvizice ATI a následné fungování ve spojení s AMD, v mnoha směrech nezvládlo. Pravda, přispěl k tomu velkou mírou fakt, že Intel v té době výrazně zneužil své dominantní postavení na trhu a zabránil většímu úspěchu a nástupu AMD a jeho lepších procesorů Athlon proti Pentium. A zásadně tím ovlivnil možnosti AMD a situaci celého x86 CPU trhu na téměř dvě dekády. Nicméně bývalé vedení AMD v té době nasekalo také hromadu vlastních chyb. A jedna je vpravdě legendární.
Samotná akvizice firmy ATI chybou rozhodně nebyla, ale při jejím provedení už chyby vznikly. Především AMD výrazně přeplatilo, kdy místo těch realizovaných 5,4 tehdejších miliard dolarů, mělo ATI ve skutečnosti mnohem nižší cenu. Stále existuje více než silné podezření, že vše neproběhlo úplně košer a někteří klíčoví lidé v AMD a ATI byli vzájemně domluveni a měli z toho osobní zisk na úkor firmy AMD samotné. Problém se projevil poměrně rychle, kdy zkrátka AMD nebylo v té době moc silnou společností finančně, aby nad tím více než miliardovým přeplacením za ATI, mohlo jen tak mávnout rukou.
- Legendárně stupidní manažerské rozhodnutí
A tím se dostáváme k následné chybě, kterou bývalé vedení AMD udělalo. Jde pravděpodobně o jedno z vůbec nejstupidnějších (ne-li nejstupidnější) manažerské rozhodnutí v historii PC a IT technologií obecně. Jak jsem již uvedl, ATI bylo ve své době technologickým tahounem, zejména na poli mobilních grafik. Fakticky vytvořilo moderní koncept SoC a technicky v tomto směru výrazně dominovalo a umožnilo vytvoření výkonných mobilních herních konzolí a umožňovalo tehdy začít vytvářet i moderní smartphone či tablety. Bohužel, bývalé vedení AMD katastrofálně selhalo tenhle potenciál rozpoznat. Co udělalo? Ve snaze zalátat finanční těžkosti AMD, způsobené mimo jiného především tím přeplacením za akvizici, se rozhodlo prodat „nepotřebný“ kus ATI, tedy její mobilní divizi se všemi SoC a GPU technologiemi kolem toho.
Za naprosto směšných (a fakticky s ohledem na velikost finančních potíží v té době pro AMD nic neřešících) 65 milionů dolarů v roce 2009, tedy přesně v době startu rozmachu moderních telefonů a tedy SoC platforem, prodalo tuhle klíčovou technologii a lidi, kteří ji vytvořili (v té době považovanou za to nejlepší na trhu) společnosti Qualcomm. Ta z toho následně vytěžila miliardy dolarů a těží je dodnes. Jeho SoC platformy Snapdragon dlouho dominovaly SoC a stále hrají prim, stále těží z technologií ATI mobile a integrované GPU v nich se stále jmenuje ADRENO. Což je přesmyčka slova RADEON. Ze strany AMD tedy monumentální přešlap, o kterém se v současné firmě raději nikdo nechce moc bavit a vracet se k tomu, protože to všechny štve. A samozřejmě se s tím nedá nic udělat. Co mohlo být, kdyby tehdy byl ve firmě AMD někdo schopný, kdo měl o firmu zájem a o technologie také a viděl dál než do příštího kvartálu. Jenže bývalé vedení AMD mělo evidentně jiné zájmy a samozřejmě ATI Radeon tím trpěly také. Dlouhé roky prostě nebylo z toho jinak v základu dobrého a užitečného sloučení AMD a ATI to, co mohlo a mělo být. Až po restartu v roce 2014, se věci začaly ubírat lepším směrem, i když AMD muselo být postaveno prakticky na zelené louce současným vedením, a začínalo s prázdnými kapsami, a tak si muselo priority volit. A těmi byly logicky CPU, až později se dostalo i na pořádná GPU.
- RADEON divize se dostalo pozornosti až později – RDNA a CDNA
AMD tak teprve po vydání RYZEN a EPYC procesorů prvních ZEN generací, mohlo začít těžit z toho, že je i jediným výrobcem výkonných x86 CPU i GPU, který má takhle komplexní a kompletní platformu. Intel a NVIDIA tohle nenabízí (NV částečně od tohoto roku částečně, ale jen s ARM CPU nemá x86 CPU). Dnes má AMD již dobře vyřešení věci kolem CPU a soustředí se tedy i na GPU, ačkoliv díky AI horečce jsou priority trochu více na výpočetní aspekt GPU, než ty klasické herní GPU herní dnes. Ale i zde se odehrály významné změny. AMD například bylo schopné před lety s tehdy novou RDNA herní architekturou zajistit si pozici klíčového dodavatele pro konzole Xbox a PlayStation platformy, a udělalo z nich tedy technicky herní PC! Stejně tak jeho platforma slouží jako základ pro většinu x86 PC handheld zařízení. Díky tomu je dnes Radeon GPU RDNA architektury něco, s čím řada vývojářů her musí automaticky počítat od samého začátku vývoje a optimalizovat pro něj, aniž by je AMD přímo muselo oslovovat, uplácet a řešit něco. A dnes je tak podpora AMD Radeon lepší, než kdykoliv v minulosti. AMD se také podařilo výrazně zapracovat na ovladačích atd. Pomáhá tomu naopak větší nezájem konkurenční společnosti NV o hráče a herní CPU, kdy NV prakticky rezignovala na zajímavé mainstreamové a cenově dostupné herní GPU, a soustředí se úplně jinam.
Bohužel, díky omezeným kapacitám výroby, musí AMD produkci některých věcí brzdit a nemůže vyrábět všechno v počtech, jak by chtělo, potřebovalo, a hlavně trh potřeboval. Zaměřuje se tak především na EPYC a RYZEN CPU a výpočetní Instinct GPU (CDNA) řešení. Herní Radeon GPU (RDNA) jsou v pořadí priorit až za nimi. I proto si firma dovolila opět vycouvat na čas z herního high endu (u RDNA 4), ke kterému se chce vrátit, pokud to tedy podmínky dovolí (což je otázkou, kdy je možné, že pokud bude AI bublina pokračovat, RDNA 5 high end na trh nedorazí). AMD je však se svými Radeon dnes jedinou firmou, která má o mainstreamové hráče skutečný zájem dnes. Intel z herních GPU evidentně couvá, NVIDIA je pak prakticky ignoruje (v současné generaci je kvůli výrobním kapacitám rozhodnuto, NV má celý mobilní trh s klasickými mobilními GPU) a poměr cena/výkon má tak mizerný, že to není ani vtipné. Bohužel díky aktuálně dostupným výrobním kapacitám je trh v současné době zabetonovaný. A krize pamětí tomu rozhodně nijak nepomáhá.
AMD se tak alespoň postaralo, že bude dodávat Radeon GPU i pro novou generaci Xbox a PlayStation. A to klíčovou nastupující RDNA 5 (UDNA 1), která by měla dorazit v roce 2027 a byla vytvořena na míru hráčům a herním grafikám v úzké spolupráci se SONY. AMD však mohlo být dávno mnohem dále díky ATI, kdyby zkrátka kdysi neprodalo Qualcomm tu tehdejší velmi pokročilou mobilní divizi ATI. Ke cti AMD slouží, že naštěstí nic nevzdalo a stále má technicky nejvýkonnější integrované řešení (STRIX HALO) na x86 platformě a dlouhá léta mělo jasně nejlepší integrované grafiky v procesorech (Ryzen G), kdy Intel se moc nesnažil a NV neměla u x86 platformy do čeho integrovat. Nicméně kde mohlo být a jakou pozici dnes mít, kdyby si nechalo tu SoC divizi ATI, pokud by tehdy byl v AMD někdo, kdo ten potenciál dokázal rozpoznat a využít. AMD prostě mohlo být tam, de je a byl celé roky Qualcomm. Zkrátka spojení AMD s ATI mohlo být mnohem úspěšnější a hrát mnohem významnější roli. Samozřejmě na kdyby se nehraje, ale tenhle manažerský přešlap za ušmudlaných 65 milionů dolarů, je vpravdě legendární.
- Sloučení AMD a ATI je úspěšné, ale mohlo to být prostě lepší
Stále šlo v případě sloučení AMD a ATI celkově rozhodně o velmi pozitivní krok pro trh jako takový. Vznikla sice malá firma, ale s velkým potenciálem, který se však kvůli okolnostem pořádně projevuje až od roku 2017, kdy před tím vedení AMD převzali lidi se zájmem o firmu jako takovou a o její technologie a zákazníky. Hlavní brzdou pro firmu jsou nyní prostě dostupné výrobní kapacity, kdy AMD má v tuto chvíli o něco menší objem produkce čipů u TSMC proti konkurenční NVIDIA. Jenže zatímco NV vyrábí na těch kapacitách prakticky jen ta svá GPU, AMD většinově vyrábí hlavně CPU a na GPU má tedy podstatně méně kapacit a těžko tak může objemově soupeřit. A další linky u TSMC nejsou k dispozici. A přeplatit u TSMC konkurenční NV nebo Apple, či Intel, je samozřejmě dnes zcela nereálné. Bohužel pro trh a nás zákazníky, AMD je stále jediným konkurentem NVIDIA na poli herních a výkonných PC grafik a současně je jediným konkurentem Intelu na poli výkonných x86 CPU.
S ohledem na to, že s menšími zdroji a výrobními kapacity bojuje na obou velkých frontách a v mnoha směrech má dokonce vlastně nejlepší nabídku na trhu, si vede více než skvěle. A to i díky tomu spojení s ATI má dnes AMD nejlepší pozici ve své historii. Finančně, technologicky, produktově i tržně. Brzdí jí dnes primárně fyzický nedostatek výrobních kapacit, aby mohla co do objemu produkce a produktů skutečně vyrovnaně soupeřit s konkurencí. A s ohledem na současný stav věcí, se na tomto faktu nejspíše v dohlední době nic nezmění. I když pokud by praskla AI bublina, možná by to mohlo být zajímavější, protože AMD na té AI bublině zdaleka není tak závislé, jako mnozí jiní a soustředí se stále na klasické CPU, GPU a HPC produkty, o které bude prakticky stejný zájem i po opadnutí AI bubliny.
Každopádně je tomu přesně 20.let, kdy v roce 2006 došlo k oznámení akvizice a spojení ATI s AMD, což bylo pochopitelně tehdy velké téma. A velmi výrazně ovlivnilo trh a náš koníček kolem PC. A mnozí si živě pamatujeme ty diskuse kolem toho atd. Ani se tomu nechce věřit, že už je to dvacet let! Ještě že jsme všichni pořád tak mladí :).
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|
)
