Ještě před spuštěním hry máme možnost nastavení. A hned vidím, že má ATI HD4850 není tou vyvolenou, pod kterou má hra vypadat lépe s vylepšeným antialiasingem. Pro zapnutí AA je potřeba karta nVidia minimálně série GF8. Na takové omezení koukám s podivem. Je to totiž poprvé, co jsem takto omezen. Ještě nikdy se mi to nestalo a ani jsem nepomyslel, že je to možné, abych byl ze strany hry takto omezen. Jelikož přicházím i o PhysX efekty, skoro bych chtěl vrátit alespoň dvě stovky (tedy čtvrtinu ceny) za hru, neb si přijdu oproti zákazníkovi s kartou nVidia zážitkově omezen. Ano, navrhuji pro příště (doufám, že příště nic takového už nebude) speciální cenu hry pro ty, kteří mají grafiku ATI, sníženou cenu. Když tak koukám, za co se lidé soudí v Americe, možná by tam žaloba zákazníka za omezování zážitku z pořízené hry uspěla. No nic, první dojem mám špatný a to jsem ještě ani hru nespustil. S podivem si přiznávám, že mě napadlo i to, že bychom příště mohli mít třeba hry, kde by byly mise nebo předměty navíc pro majitele té a té značky grafických karet...he, no snad ne.

Ihned po prvním zapnutí hry jsem naopak s potěšením zjistil, že běží na UT3 enginu, který mám osobně rád. Je jednoduše hezký, má nízké nároky. Není potřeba se tedy grafikou dále zabývat, je dobrá - prostě UT3. Je jen škoda, že na něm vychází až takové kvantum her. Jsou pak totiž graficky takové unifikované - prostředím vypadají stejně (čest Borderlandu). Nutnost registrace (alespoň offline) do „projektu" Games for Windows nebudu rozpitvávat. Jen poznamenám, že pokud se nezaregistrujete, nebude se Vám hra ukládat, takže můžete prvních 8% hrát pak znovu jako já, když jsem poprvé žádost o registraci odmítl. Menu působí dobře, jednoduše, motiv Batmana je zajímavý.

Protože už jsem věděl, do čeho jdu, vyzkoušel jsem si hru jak na ATI, tak NVIDIA grafice. Musím říci, že návrh HOLOWAYE s tím, že by majitelé ATI měli za hru zaplatit mně, neb jsou omezeni, je docela zajímavý a nenapadl mě. Ovšem je skutečně pravdou, že by podobná žaloba a praxe měla minimálně v USA opravdu velkou naději na úspěch. Já osobně si vystačím s tím, že opravdu se mi nelíbí přístup herních vývojářů, kteří dovolí tak neuvěřitelně jednostannou optimalizaci hry a technologií na jednu značku grafik – od toho tu máme nové standardy, které jsou stejné pro všechny, a doufám, že špatný přístup autorů Batmana, kteří nechali přímo jednoho výrobce grafik přidávat své vlastní nestandardní technologie, bude hloupou výjimkou. Celá situace ukazuje, jak důležité jsou moderní standardizované technologie, které podporují všichni a včas.

Unreal3 engine nepřekvapil v žádném ohledu, bohužel musím souhlasit s tím, že velké množství her, které je na tomto ne úplně povedeném engine děláno, pak bohužel vypadá dost podobně. BATMAN není výjimkou a prostě máte pocit, že už jste to někde viděli. S registrací a ukládáním hry kolem funkce Games fo Wndows mám své zkušenosti a registrovaný jsem, takže žádný problém z mé strany a v tomto ohledu nepřináší BATMAN nic neobvyklého. Konzoloidní menu bohužel není překvapením, hra celým svým stylem je konzolovka (automatovka).

Více než pro koho jiného, bylo pro mě důležité pochopit příběh. Přiznám se, že nejsem fanoušek série Batman, žádný film s touto tématikou jsem neviděl, a proto jsem nestranný pozorovatel, který může hodnotit bez porovnání k filmu. Úvod hry je poměrně jasný. Batman nečekaně lehce chytil Jokera a veze ho do nápravného zařízení Arkham Asylum na převýchovu. I on ale cítí, že něco není v pořádku...pro hráče jako já je důležité, že postavy, jak je ve hře poznáváme, máme možnost poznat podrobněji v menu v „Charakter listu". Kdo jsou, jak vznikli, co dělají, jaké mají míry - super. Příběh přijímám ihned za svůj i bez předchozí zkušenosti, to jsem nečekal.

Kluci z BIOWARE (Mass Effect, Dragon Age, KOTOR), dokázali postavit své kolegy z herní branže před těžký úkol. Hodně jsme si zvykli na to, že hry musí mít silný příběh, pokud možnost ovlivnitelný a s pořádnými zvraty. Ani jedno jsme ale od BATMANA moc nečekali. BATMAN je svým pojetím klasická chodička mlátička lítačka. O to více mě příjemně překvapilo, že příběh není tak uhozený, na co jsme z podobných her zvyklí, postavy mají svou hloubku, nebo se tak snaží alespoň působit. Příběh je tak jednou ze silnějších stránek BATMANA, a ačkoliv rozhodně nemůže soupeřit s velkými RPG FALLOUT3 a už vůbec ne Mass Effect apod., rozhodně patří na poli akčních her k tomu slušnějšímu. V tomto ohledu tedy BATMAN nijak nezklamal. Osobně jsem viděl všechny filmy s BATMANEM a ne, že bych byl úplný fanda této postavy, ale jo, rád se na ni podívám.

Celý úvod hry mě přesvědčuje o dobré kvalitě dabingu postav. Angličtině je rozumět, pro jistotu v další fázi zapínám titulky, se kterými je to přeci jen lehčí. Překvapivě svižné je načítání hry, čekání na načtení netrvá ani pět vteřin a to nevlastním zrovna nejvýkonnější stroj. Po úvodním oťukávání ovládání pohybu Batmana přichází první bitka s trestanci. A to se mi líbí. Jako velký obdivovatel Diabla se poznávám. Klikám co to dá a protivníci dostávají co proto. Každého nakonec uzemním finální ránou (tedy já ne, já klikám pořád stejně) a je to. Všichni jsou v bezvědomí. To přeci každý ví, Batman nezabíjí, ale jen odstavuje z boje. Co dál?

Dostáváme úkoly, kdy kde a co najít v komplexu budov Arkham Asylum. Jelikož hra vyšla i na konzolích, je jasné, že lineárnosti se nevyhneme. Chodíme v koridorech, a pokud bychom chtěli uhnout, nemůžeme, dveře jsou zavřené a tak se stejně dostaneme až do těch, co máme. To by ani tak nevadilo, osobně mi linearita u her nebere zážitek (i když třeba Fallout 2 mě právě díky tomu dostal). Vadilo mi, že není možné vyhnout se boji. Na vězně beze zbraně můžeme zaútočit, když ale zbraň mají, je potřeba je přiškrtit tajně, plížením. Tato část je velmi dobře udělána, i když po pár opakováních už trochu nudí. Jenže dost často je možné se přes nepřátele dostat, aniž by si Vás všimli. Je pak škoda, že Vám při otevření dveří z lokace hra vysvětlí, že je prostě zlikvidovat musíte, jinak Vás dál nepustí.

Od prvních minut hry si nejsem tak úplně jist, zda koukám na AAA titul, nebo B titul. Hra má jisté znaky obou. Atmosféra hry, dá-li se o nějaké mluvit, příliš nenadchne, prostě ovládáte postavičku batmana a jdete chodbami dál a dál, vždycky narazíte na pár protivníků, které lehce vyřídíte mačkáním pár stejných tlačítek a Batman dělá úžasná komba a pohyby. Prostě klasika mnoha současných her v jiných kulisách, která se bohužel rychle okouká.

Linearita je všudypřítomná a nutí vás některé části hry řešit daným způsobem. Žádné zabíjení všichni pěkně dostanou přes čumák. Osobně nemám moc rád Stealth akce a tak jisté pasáže hry nenávidím. Na můj vkus je v téhle akční rubačce strašně málo zbraní i protivníků. Inteligence protivníků je ve skrze žádná, prostě se na vás vrhají (doslova a do písmene), že by nějak spolupracovali mezi sebou, nehrozí. Hra vás táhne celou dobu za ručičku, abyste se náhodou v úzké chodbě neztratili.

Úkoly ve hře nejsou nijak těžké. Pokaždé to chce někoho či něco najít, dostat se někam přes nepřátele. Objevuje se i pár věcí na zamyšlení, dost často musíme použít šachtu, abychom něco obešli. Co je ale pro mě hrozné je, jak hra radí. Stane se, že s někým bojujete a nevíte, jak na něj. Je jasné, že byste na to přišli, jsme lidi, máme mozek. Jenže hra Vám po první smrti hned napíše, co musíte udělat, abyste zapeklitost vyřešili. Stalo se mi to jednou, tak jsem to nebral. Ale jak jsem to zažil podruhé, potřetí...hra z Vás prostě v tomto smyslu dělá blbce a to je škoda. Záseky prostě ve hrách jsou a měli by být, pak to není zábava, když mi hra neustále radí.

Po čase zjistíte, že úkoly se hodně opakují, hlavně tedy jejich řešení. Hoď batarang sem a aktivuj tím vypínač, hoď sem a uřízni s ním lano. V mapách či za nimi existují také místa, kam můžete spadnout a zemřít (prostě spadnete do tmy). Zde je dobré, že pokud po pádu mačkáte „F", Batman se přitáhne zpět a nespadne do hlubin. Chytré. Zajímavé jsou také zbraně. Ono to zbraně vlastně nejsou, zabít s nimi nejde. Můžete s nimi ale omráčit, přitáhnout se, provalit zeď, dostat se přes propast. Je jen lehce nedomyšlené jejich nabývání v průběhu hry (více u představení Riddlerů). Abych nezapomněl, hra se celkem stabilně ukládá. Autosave je snad po každém průchodu dveří. Je to dobře až na to, že si prostě nemůžete dle libosti zopakovat oblíbenou úroveň. Hra se uloží, kde se uloží a cesty zpět není (alespoň o ní nevím).

BATMAN je hra pro děti doslova a do písmene. V žádném případě od vás nevyžaduje vysokou inteligenci, natož nějaké přemýšlení. Vede vás za ruku, všude máte nápovědy, ať chcete nebo ne a prostě vždy vás dokope udělat věci tak, jak tvůrci hry zamýšleli, že je uděláte. Hra nepřináší žádnou výzvu, a o nějaké propracovanosti si můžete také nechat jen zdát. Nutno ale dodat, že BATMAN se tak v žádném směru neliší od podobně koncipovaných her chodička-mlátička. Jestli je to dobře nebo špatně? To je otázka, kterou asi jednoznačně nevyřešíme.

Mimo hlavního děje můžeme v průběhu hry plnit i úkoly vedlejší. Ty jsou zde vyřešeny pomocí takzvaných Riddlerů. Jedna z kriminálních postav, Edward Nigma, genius s velkými sklony ke zločinu, Vám po celém areálu Arkham Asylum schoval hádanky, které můžete řešit, či úkoly, které můžete plnit. Některé doplňují vhodně děj, některé jsou jen schované sošky a další nepodstatné úkoly. Pásky s nahrávkami výslechů kriminálníků hezky doplňují hru a podrobněji nám představují psychologickou část zlosynů. Hledaní ostatních schovaných předmětů či odhalování hádanek bez návaznosti na děj je...řekněme sporadické. Primárně to totiž jen prodlužuje hru. V průběhu hry se Vám načítají splněná procenta. Jaké je to překvapení, když hru v hlavním příběhu dohrajete a na kontě máte jen 65% dokončené hry. Ano, to ostatní jsou extra souboje a Riddlery, které jste nesebraly, nenašly. Takže máte dvě možnosti: buď si nechat zasahovat do děje, čímž ztratíte spád a akčnost, poctivě sbírat všechny Riddlery, které v dané fázi hry jdou, nebo se na Riddlery vybodnout a věnovat se jen hlavnímu ději a pořádně si ho užít. Já jsem zvolil něco mezi. Viditelné Riddlery jsem sbíral, jenže občas se stalo, že jsem u jednoho 15 minut hledal, jak ho ukořistit, načež jsem zjistil, že to nejde, nemám na to vybavení (nedostanu se přes strž, nezničím zeď). A po takovém záseku najednou zjistíte, že už nevíte, co jste měl udělat v hlavním ději hry. Velká škoda. Po konci hry pak můžete všechny zbylé Riddlery posbírat. Jenže je u toho docela hořký nádech, neb z dříve nenalezených nahrávek či starobylých kamenů získáváte střípky a části dotvářející atmosféru...jenže pozdě, hra už je dohraná.

Hádanky v podobě Riddlerů by DD

Vedlejší úkoly hledám a plním strašně rád. BATMAN v podstatě žádné neobsahuje, má to, co podobné hry, tedy sbírání bonusových předmětů, které doplňují některé aspekty hry. Pokud je nesbíráte, nic se neděje. Stejně jako třeba v TOMB RAIDER nebo podobných hrách si někdo na sesbírání všeho zakládá, z počátku to baví, postupně času to ale bavit přestává, samostatně bych tohle neřešil a seberu prostě jen to, co najdu při samotné hlavní hře. Riddlery hře nepřidávají, ale ani nic neubírají. Je to zkrátka prvek typický pro tento druh her.

Podívejme se dále ...