Mediální masáž společnosti NVIDIA se skutečně vydařila. NVIDIA potřebovala něco, co by mohla prezentovat jako bonus u svých karet, protože ji v oblasti technologie u stávající generace prostě už došly všechny možnosti. Potřebovala pro svůj marketing něco nového a zároveň něco, co nelze tak snadno ověřit, vysvětlit a použít. Tím něčím bylo NVIDIA CUDA, tedy využití GPGPU. Bohužel, toto matení nepřítele (zákazníků), jí vyšlo. Řada recenzentů a redaktorů není prostě narovinu schopna přiznat, že co se týká NVIDIA CUDA a GPGPU obecně, tak tomu prostě nerozumí (ani nemůžou) a prostě slepičili to, co jim NVIDIA pošeptala bez toho, aby se vůbec zajímali, zda je to pravda, nebo není a co to běžným zákazníkům přinese. Narovinu vám mohu říci, že najít člověka, který tomu skutečně rozumí je hodně těžké a mezi recenzenty a redaktory běžných PC magazínů se takových mnoho nevyskytuje, pokud vůbec takový nějaký je. Já jsem se zeptal na patřičných místech, což jsem už u předešlé recenze říkal. Zkrátka GPGPU je něco tak složitého, že není možné bez dlouholeté specializace pořádně pochopit, jak se věci mají. A tak vznikl povedený mýtus, že NVIDIA CUDA je něco super, něco co konkurenční AMD-ATI nemá a hlavně něco, co nám dodá fantastické možnosti už zanedlouho, které ale nebyly nikdy přesně specifikovány.

  Jenže milí uživatelé, věci jsou mnohem složitější a NVIDIA CUDA není žádný zázrak, který by konkurenční AMD-ATI neměla a rozhodně není žádným jednoduchým systémem, pro který by se jednoduše podle uceleného návodu daly tvořit aplikace, rozhodně ne snadněji než v GPGPU systému AMD. Na tomto poli jsou totiž síly daleko vyrovnanější a dost možná je v poslední době AMD-ATI i úspěšnější. GPGPU programy totiž AMD-ATI vyvíjí delší dobu a například klient Folding@home běhá na ATI kartách už léta a NVIDIA s velkou slávou dnes teprve předvádí betaverzi svého klienta a to se bavíme o jedné z nejjednodušších GPGPU aplikací. Navíc je s podivem proč NVIDIA předvádí programy (včetně svého klienta pro Folding@home) v jednodušších formách FP32 aplikacích, když budoucnost a složitější výpočty jsou jasně doménou FP64 aplikací. Asi to bude tím, že grafické čipy NVIDIA jsou, co se týká náročnějších výpočtů, prostě slabé. Nicméně bez hluboké znalosti problémů nejste tyhle věci schopni odhalit a dát si 1 a 1 dohromady.

   NVIDIA nám tedy u svých karet předložila sliby, že její karty umí komprimovat video a zpracovávat fyziku. Dokonce dokáží urychlit práci v Photoshopu v náročnějších úlohách, což jsem v předchozí recenzi opomněl, ale ani tato možnost v současnosti nefunguje a chystá se až do nové verze Photoshopu někdy během příštího roku. Jde však o to, že vše, co nám naslibovala NVIDIA jako velkou výhodu, umí AMD-ATI grafické karty také a dost možná i lépe (díky tomu že mají zkrátka čipy vyšší výkon). Nicméně AMD v současnosti na rozdíl od společnosti NVIDIA neslibuje hory doly, protože tvorba GPGPU aplikací je běh na sakra dlouhou trať. AMD například už delší dobu spolupracuje také na urychlování práce v Photoshopu ve spolupráci se společností ADOBE (stejně jako NVIDIA), taktéž pracuje na programu pro zpracování videa a to ve spolupráci se společností Cyberlink (stejně jako NVIDIA vyvíjí své badaBoom) a taktéž nabízí podporu akcelerace fyziky a to konkrétně ve spolupráci s HAVOK (a na tom už ATI pracovala poměrně dlouho). Nicméně zkrátka se na to u AMD moc neupozorňuje a to právě z toho důvodu, že vývoj GPGPU je teprve na začátku, vývoj aplikací obecně je velmi složitý, neexistuje jednoduchý způsob a hlavně jednotný způsob jak to dělat.

  NVIDIA CUDA není rozhodně ničím, co by AMD-ATI neměla a to samé se týká i GPGPU aplikací a dost možná je navíc AMD v tomto směru poněkud napřed a také nabízí výkonnější čipy pro GPGPU výpočty. Jo mimochodem, zatím jsou oba systémy stále docela otevřené a AMD-ATI v tom chce pokračovat. Nicméně pokud jde o nás běžné uživatele, tak v současnosti se to má asi tak, že jedinou skutečně hotovou a plně funkční a použitelnou aplikací je Folding@home klient u ATI karet. Tím prosím končíme. Nic dalšího dnes zatím není a pořádně nefunguje a nemá pro nás žádný přínos, nějaká ta GPGPU aplikace pro urychlení určitých činností ve Photoshopu je otázkou dalších měsíců a zejména až další verze samotného Photoshopu, ale toto je také docela malá výhoda, protože program za 20 000 si asi z běžných uživatelů pořídí domů málokdo. Stejně je na tom i GPGPU aplikace pro zpracování videa, obě společnosti mají nějaké beta verze aplikací, ale reálné nasazení to je otázka také dalších měsíců a pořád nevíme, jak velký přínos to reálně skutečně bude mít. Stejně je na tom i zpracování fyziky, ale zde musíme říci to, že AMD má výhodu v tom, že HAVOK je vyvíjen už léta a sama ATI s ním už má letité zkušenosti a navíc tento fyzikální systém využívají stovky her. NVIDIA se snaží vyvíjet PhysX , ale je na to sama, fyzikální engine využívá jen několik málo her a těžko říci zda a jakým tempem budou přibývat další.

    Celkově co se týká přístupu ke GPGPU nemá si NVIDIA ani AMD-ATI, co vyčítat. Pro běžného uživatele mají v současnosti stejný přínos, a ten je jako kulich v 35°C vedru. Prostě malý. Zatím. Neexistuje také obecná shoda o tom, že je NVIDIA CUDA nebo AMD GPGPU systém jednodušší pro tvorbu aplikací a rozhodně nebude mít v dohledné době jeden něco, co ten druhý ne. GPGPU aplikace před sebou mají zajímavou budoucnost, ale na jakékoliv hodnocení je ještě brzo. Nevěřte zkrátka všemu, co kde vidíte. Právě u GPGPU mám pocit, že většina ani pořádně neví, o čem píše (nedivím se).

   Nakonec jsem si nechal podporu DX10.1. Ta je u ATI Radeon karet samozřejmostí už od RV670. Stejně tak DX10.1 podporuje už i nejnovější generace VIA S3 karet. Jediný, kdo DX10.1 nepodporuje je NVIDIA a moc dobře ví, proč. DX10.1 není žádný nový DirectX, ale jen opravuje jednu chybu DX10 a přidává další možnosti. Nicméně právě vyhlazování dělá snadněji s nižším nárokem na výkon a to se NVIDIA do krámu nehodí. Představte si, že by najednou všechny karty od ATI a to už od těch s čipem RV670 měly proti současnosti pod AA v DX10 hrách o 20% výkonu navrch, asi takový je rozdíl na ATI mezi DX10 a DX10.1. NVIDIA tedy využila svého vlivu a prozatím úspěšně zabránila jakémukoliv nasazení DX10.1 do praxe i když v případě Assassin´s Creed, to moc nevyšlo a kolem zdegradování hry z DX10.1 na DX10 panuje řada vtipných nejasností. Celkově můžeme čekat, že DX10.1 se přeci jen v nových hrách postupně začne objevovat více, zkrátka od DX10 se příliš neliší, ba možná je jeho použití i vhodnější - uvidíme. Každopádně technologicky je HD4000 maximálně připravenou grafickou řadou.

Podívejme se už konečně na samotné karty.