Strana 1 z 3 
- Clair Obscur: Expedition 33 – TEST výkonu GPU, CPU
a RECENZE působivé originální evropské hry
Původně jsme neměli tenhle titul v redakčním plánu, ale to asi skoro nikdo. Clair Obscur: Expedition 33 je totiž velké herní překvapení letošního roku. Výtvarně a vizuálně extrémně originální a působivé, příběhově hluboké „JRPG“ ovšem v čistě Evropském stylu od malého Francouzského studia. Nejen příběhově a vizuálně tahle hra přitáhne. Zaujme i překvapivě špičkovým hereckým obsazením, zpracováním postav i tahově strategickým systéme. Takže jsme se nakonec rozhodli tuhle hru otestovat, pokud jde i o výkon GPU a CPU.

JRPG je velmi specifický styl her, který je velmi populární v Asii, ale tu a tam se dokázal prosadit i do některých celosvětově úspěšných velkých her. V tomto případě však onen velmi typický JRPG styl francouzští tvůrci hry zasadili do opravdu nejtypičtěji možného Francouzského prostředí. A to se týká i celého stylu a obsahu příběhu atd.

Příběh je tím hlavním zde, a hra nabízí 30 hodin herního času, z toho polovina jsou fakticky filmečky apod. Nicméně herní svět je (ke konci) otevřený, a tak můžete kromě hlavního příběhu objevit i hromadu vedlejších linek propojených s tou hlavní. Já nechci moc prozrazovat, pokud jde o prostředí, protože tady všechno se vším souvisí. Řeknu jen, že příběh není úplně překvapivý, od první chvíle je asi mnohým jasné, o co zhruba jde, i když se vše dozvíte „nabeton“ až po několika dějstvích, nicméně originální jsou rozhodně postavy, monstra, vizuálně působivá různorodá prostředí a také souboje, které tvoří samotnou herní stránku hry.

Ovšem je také znát, že se jedná o menší, a navíc první titul menšího studia. Ne všechno je domyšlené, například cestování po mapě (až v závěru hry se zpřístupní létání apod.), současně je tu extrémně frustrující aspekt nevyvážené obtížnosti, kdy máte přístup do oblastí, ve kterých s vámi nepřátelé vytřou podlahu, protože nemáte levely a potřebné schopnosti je porazit. Musíte tak vracet a hledat v dřívějších lokacích vedlejší věci, úkoly a opakovat některé souboje, a tak levelovat svou postavu.

Celý systém vylepšování postav je poněkud nedotažený, stejně je na tom i vybavení postav apod. Hromada těch dobrých a skutečně potřebných věcí a schopností, je totiž schována a nepřístupna a narazíte na ně až v závěru hry nebo dokonce jen ve vedlejších linkách poschovávaných po tom světě. Mnohá výbava a desítky schopností jsou přitom úplně k ničemu, protože z hlediska statistik a dostupných zdrojů na jejich vylepšování, se nutně musíte soustředit jen na určité věci. Nemluvě o tom, že i v závěru hry jste pořád docela slabí a narážíte na unikátní protivníky s neuvěřitelným množstvím života, které je doslova herní peklo udolat. Stejně tak se stane rychle otravným povinné mačkání „Q-T-E-mezerník“ kláves v pravý čas apod.

Celkově ten tahový systém soubojů se nebude líbit všem, speciálně když to množství schopností a vlastností je v průběhu hry až příliš velké, nakonec si vyberete jen pár a ty používáte pořád, takže ty souboje jsou pak spíše otravně opakujícím se prvkem, který zdržuje od příběhu a v postupu jinak vlastně docela lineární hrou. Ten příběh je opravdu tím hlavním a dokáže pohltit díky výborně napsaným a namluveným postavám s překvapivě světově známými herci. Všechno pak „dokresluje“ úžasně originální výtvarná francouzská stylizace, kdy po umělecké a výtvarné stránce tahle hra nemá moc konkurence a jde zcela jednoznačně o umělecké dílo samo o sobě …

Bohužel, hra má slabší technickou stránku. Jak tedy šlape na našich PC?
|