• RECENZE hry a TEST výkonu PC: Total War: Three Kingdoms

                                                        – skvělá velká hra, horší optimalizace

Strategická herní série TOTAL WAR je už řadu let absolutním králem herních strategií. Její koncept prolínání tahové a RTS složky nemá v současné době prakticky konkurenci. Ano, inovace poněkud váznou, nicméně fandům série se prostě líbí a na co zásadně měnit něco, co funguje. Nicméně před několika lety se TOTAL WAR vydalo i jiným směrem. Od zpracování reálných historických dob jsme zamířili do fantasy světa Warhammer, a byl to zásah do černého. Celá série tak dostala nový impuls, přišla s novými prvky s větším zapojením hrdinů a jejich vývoje. A protože se to líbilo, tvůrci postupně nasazují ono větší strategické pojetí a RPG prvky, pokud jde o vývoj hrdinů, generálů a příběhových elementů, i do historické větve série.

Nejnovějším velkým dílem je aktuální Three Kingdoms, které nás vezme na výpravu do starověké Číny a za jejím sjednocením. Jde prakticky vzato o starší povedený SHOGUN 2 ze starověkého Japonska říznutý právě větším důrazem na RPG prvky představených v té fantasy větvi série Total War Warhammer. Bohužel, ač herní a strategická část doznala zajímavých vylepšení, technické provedení hry udělalo velký krok zpět.

Tvůrci série Total War nějakou dobu spolupracovali s AMD. Tato spolupráce se ukázala jako extrémně prospěšná a zásadní. Znalci série si jistě vzpomínají na doby, kdy každý nový díl byl prakticky nehratelný i několik měsíců po vydání, protože byl plný technických i dalších chyb a trvalo dlouho, než to tvůrci vyladili do použitelnosti. Od zahájení spolupráce s AMD se však technologická úroveň her TOTAL WAR neuvěřitelně zvedla a právě SHOGUN 2 díl byl obrovským přelomem (první funkční hra z této série hned od vydání). Tak tomu bylo až do Warhammer 2, kdy byla celá hra vylepšována, dostala dokonce funkční DirectX12 podporu a řadu optimalizací, kdy běhala tak velmi dobře, zejména na míru detailů, kterými RTS složka disponuje. Bohužel, spolupráce s AMD byla z nějakého důvodu ukončena. Nejen na nejnovějším Total War: Three Kingdoms díle už se AMD nepodílelo a okamžitě je to znát na technologickém zpracování a optimalizaci hry. Předchozí díly vypadaly lépe, a hlavně běhaly lépe. Dokonce nejnovější přírůstek do série ani nemá ten DirectX12, zůstal jen na velmi neoptimalizovaném a zastaralém DirectX 11. Jako příznivec série, kdy poslední díly jsem hrál právě na DX12, je to pro mě obrovský krok zpět a překvapivě jsem to poznal na zážitku, protože hra prostě neběhá zdaleka tak dobře, jako DX12 díly.

A je to škoda, protože po herní stránce, tohle je nirvána pro příznivce strategií a historické odnože TOTAL WAR série. Obrovská mapa, několik úrovní managementu strategických prvků a fantastická atmosféra a zpracování.

• Jaká je hra?

Pokud jste v sérii Total War noví, řeknu na rovinu, že tohle je asi nejtěžší díl, který jste si na první seznámení se sérií mohli vybrat. Velikost hry a množství prvků strategického managementu je až zdrcující a nováčky čeká těžká a dlouhá etapa učení. Pokud chcete něco podobného, ale jednodušší, doporučuji Total War SHOGUN 2, tam se naučíte základy, pak doporučuji přejít na ten fantasy Total War Warhammer 2, tam pochytíte management strategie hrdinů, jejich použití a management spolu s vlivem příběhu, úkolů apod. No a tyhle dvě propracované složky se pak naplno objevují v nejnovějším Total War: Three Kingdoms. I pro takové jako já, kteří hráli prakticky všechny TOTAL WAR díly, bylo prvních zhruba 10 hodin tohoto nového dílu docela oříšek a učení. Nápovědy a rady jsou slušně zpracované, ale v této strategické hře rozhodují detaily a správná rozhodnutí ve správný čas, takže chyby se mohou projevit až za několik hodin a už je neodstraníte (samozřejmě záleží na nastavení obtížnosti).

Prostě tahle hra není žádnou instantní zábavou, kde vás budou vodit za ručičku a předkládat vám vítězství na podnose abyste se cítili jako že jste fakt dobří. Tady musíte opravdu něco umět a dokázat. Minimálně tedy od střední obtížnosti a výše. Na lehkou to je opravdu lehké. Pokud si myslíte, že tuhle hru sfouknete za víkend, tak zapomeňte. Bude vám trvat týdny, než dohrajete alespoň malou kampaň, natož tu velkou. Mapa je tak obrovská, že jen pěší přesun armády od severu na jih mě zabral nějakých 30 tahů! A některé tahy mohou mít i hodiny, podle toho, kolik sehrajete bitev a zda je budete přímo řídit a ovládat. Naštěstí je tu ale také možnost automatické bitvy, ale nově také možnost nebojovat vůbec a požádat o to, aby se nepřítel vzdal atd. To vše je součástí propracovaného systému „cti“ a stromu vazeb a vztahů s nepřáteli, ale také přáteli, rodinou a nejbližšími rádci.

Celý systém hrdinů, kdy každý má vlastní strom schopností, bonusů ale i výbavy a chování a vztahů k vám, je neuvěřitelně zásadní pro hraní a detaily mohou rozhodnout o tom, zda udržíte říši, nebo se vám najednou rozpadne pod rukami. Stejně tak jednotliví hrdinové mají různé výhody a nevýhody, pokud jde o jejich roli v systému vlády, ale také řízení armády a využívání výhod v kombinaci s určitými postavami (armádu tvoří až 3 generálové) a hlavně jednotkami. Specializace je zde opravdu zásadní a „bohužel“ se může časem posouvat, jak se vztahy postav a hrdinů mění a vyvíjí. Pokud si vaše postavy rozumí má to znatelný přínos, pokud ne, může vás to hodně stát (bitvu, ale i celou hru). To vše navrch k tradičním strategickým prvkům budování měst, kde hrají roli rozvětvené stromy budov s různými přínosy ale i negativy. K tomu budování a udržování armád složených z různorodých jednotek. A management toho všeho, aby to vše bylo vyváženo, obyvatelé byli spokojení, měli co jíst, netvořili se vám v říši povstání atd. Všude kolem vás jsou přátelé, nepřátelé, co se mohou tvářit jako přátelé a skryté hrozby, které se projeví v tu nejhorší chvíli. Takže ještě musíte sledovat a budovat diplomacii, špehování a rodinou politiku.  

Zkrátka mohli bychom tady strávit hodiny povídáním o jednotlivých prvcích, jejich významu, fungování a vlivu. Naštěstí jsou zde solidní nápovědy, solidní encyklopedie a vysvětlivky, ale zkrátka dokud to nevyzkoušíte v praxi, tak to úplně nepoznáte. Hodně však pomáhá opravdu výborné zpracování herních menu a managementu ovládání toho všeho. Tady už to tvůrci za poslední roky hodně vyladili a nestalo se mě, že bych někde váhal, kde, co najdu, nebo co znamená tohle a tohle a kde najdu jakou informaci. Na faktu, že managament měst a armád dokáže zabrat i tak hodně času, to už ale moc nezmění. Zkrátka to je daň za obří mapu, kdy v pozdějších fázích hry s desítkami měst a desítkami postav na vaší straně, je to pořádný zápřah i na zkušené stratégy. Pro hráče mimo Čínu (tedy zbytek světa) je vše poněkud komplikováno těmi Čínskými jmény, která znějí všechna podobně a zapamatovat si, kdo je kdo, je pro nás prakticky nemožné. Po mnoha desítkách hodin si třeba ani teď nepamatuji jméno svého Císaře.

Bohužel, jak už jsem řekl na začátku, z technického hlediska udělal nejnovější díl série krok až dva zpět. Podívejme se tedy, jak šlape na našich PC.